KLDR prodala Číně více, než dvě tuny zlata, za což vyinkasovala 100 milionů USD. Jihokorejský list Čoson Ilbo, který zprávu zveřejnil, poznamenává, že dokonce i v těch nejtěžších časech Pchjongjang prodávat zlaté rezervy odmítal. V Minulosti KLDR sahala k poměrně exotickým způsobům získávání tvrdé měny. Hlavní důraz byl kladen na odvody, které museli odevzdávat všichni severokorejští občané, kteří pracují v zahraničí. Od diplomatů až po zaměstnance v zemědělství nebo ve stavebnictví. Kromě toho, zahraniční HSP informovaly o tom, že Pchjongjang poměrně dobře vydělával na etnických Korejcích, kteří se chtěli setkat se svými příbuznými, žijícími v KLDR. Za toto setkání KLDR inkasovala rozhodně ne symbolickou částku několika tisíc USD za osobu.
Na pozadí výše uvedeného, je prodej zlata opatření bezpodmínečně tržní. Pozornost na sebe upoutal díky velkému objemu operace a spěchu, se kterým byla realizována. Podle informací zdrojů Čoson Ilbo prodává KLDR nejen zlato, které bylo vytěženo od prosince minulého roku, kdy zemřel vůdce země Kim Čong Il, ale také zlato ze státních rezerv a zlato, které bylo odkoupeno od obyvatelstva.
Jak píše Čoson Ilbo, jedním z důležitých důvodů čerpání státních valutových rezerv KLDR byly velké výdaje na dubnové oslavy stoletého výročí narození Kim Ir-sena. Velké množství peněz pohltil program vývoje dálkové balistické rakety, jejíž start však byl nakonec neúspěšný.
Hlavním důvodem prodeje zlatých rezerv však je obecně prudké zhoršení celkové ekonomické situace v Severní Koreji v souvislosti s živelnými pohromami a s vyostřením vztahů se Soulem. Jižní Korea po incidentu s korvetou Čchonan s Pchjongjangem přerušila ekonomické styky, poznamenává expertka z Institutu Dálného Východu RAV Ludmila Zacharova:
Informace o tom, že KLDR prodala Číně tak velký objem zlatých rezerv není nijak udivující. KLDR se nedostává valutových rezerv k tomu, aby mohla nakupovat energetické suroviny a potraviny. Po přírodních pohromách, ke kterým v zemi došlo – tajfunům a povodním, se situace ještě více zhoršila. Severní Korea už dva roky sleduje kurs masivního prodeje nerostných surovin, a to především svému největšímu obchodnímu partnerovi, Číně.
Čína má o doplnění zlatých zásob značný zájem. Peking nakupuje zlato a zlaté doly po celém světě: od Venezuely až po KLDR. Pro Peking má nákup zlata od KLDR, s velkou pravděpodobností, nejen ekonomický, ale také politický smysl. Čína, jakožto největší donor Pchjongjangu se snaží zamezit obrovské společensko-ekonomické krizi poblíž svých hranic. Kromě toho, ekonomické reformy, které, podle některých informací Kim Čong-un zahájil, budou mít jen stěží rychlý efekt. A do té doby bude severokorejské vedení muset látat díry ve státním rozpočtu. Pchjongjang, který vlastní významné zásoby zlata (od 1.000 do 2.000 tun), tak bude „žlutým kovem“ zřejmě i nadále zásobovat trh.
Zdroj: czech.ruvr.ru
]]>
