“Když to děláme my, tak to není fašismus”: Historie se opakuje … V klasické historické knize o nacistickém Německu Mysleli si – Jsme svobodní, píše Milton Mayer: „To, co se tu dělo, bylo postupné navykání lidí, kousek po kousku, na to, že se jim vládne s překvapením; dostávají se k nim rozhodnutí přijatá v tajnosti; a aby věřili, že situace je tak komplikovaná, že vláda musí jednat na základě informací, kterým lidé nemohou rozumět, nebo tak nebezpečných, že i kdyby jim lidé rozuměli, nešlo by je i tak uvolnit kvůli národní bezpečnosti. A jejich smysl pro identifikaci s Hitlerem, jejich důvěra v něj, usnadnila tuto mezeru rozšiřovat a uklidnit ty, kteří by si jinak kvůli tomu dělali starosti.


„Tohle oddělení vlády od lidí, tohle rozšiřování té mezery, se dělo tak postupně a tak nepostřehnutelně, když byl každý krok maskován (možná ani ne záměrně) jako  dočasné nouzové opatření nebo byl spojen s pravou vlasteneckou oddaností nebo se skutečnými sociálními důvody. A všechny ty krize a reformy (a také i skutečné reformy) lidi tak zaujaly, že ani nespatřili ten pomalý pohyb pod povrchem celého procesu, v němž byla vláda vzdálenější a vzdálenější.“

Podobně i Amerika se kousek po kousku přetváří z národa zákona na národ  mocných mužů, kteří si dělají zákony v tajnosti. A opravdu ani Kongres napůl  neví,  co dělají ti ostatní. Tajnůstkářské nikomu se nezodpovídající agentury činí  rozhodnutí o životě a smrti, která ovlivňují naše nejzákladnější práva. Poskytují „tajné důkazy“ soudům,  které nelze ověřit … a často ukrývají jakékoliv takové „důkazy“ i před soudci.  Např.:

„Zjišťuji, že váznu v paradoxní situaci, v níž nemohou vyřešit problém, kvůli odporujícím si omezením a pravidlům – učiněná Hlava 22,“ napsal soudce. „Nemohu nají žádný způsob, jak se dostat z té houštiny zákonů a precedentů, které v podstatě výkonné složce naší vládní moci dovolují vyhlásit za naprosto zákonné i určité akce, které se na první pohled jeví jako neslučitelné s naší Ústavou a zákony, přičemž si podrží důvody svých rozhodnutí v tajnosti.“

Tato vláda využívá „tajných důkazů“ ke  špehování Američanů, stíhání za obvinění z  úniků informací či  terorismu (i proti americkým vojákům) a dokonce k možnosti lidi vraždit.

A vláda  jde po vynašečích … a reportérech, kteří toho  říkají příliš mnoho (a  podívejte se na tohle).

Mluvčí americké vlády předstírají – stejně jako nacisté – že:

– Situace je příliš složitá, takže vláda musí jednat na základě informací, kterým lid nemůže rozumět

– Je to příliš nebezpečné tak, že i kdyby tomu lidé rozuměli, nešlo by to prozradit, kvůli národní bezpečnosti

Jak  uvádí FireDogLake:

Podobně jako to bylo se železnou pěstí nacistů … musí se Američané podvolit „bezuzdnému dozoru“ a mimosoudním prohlídkám bez příkazu se soudní zmocněním. Zákony o dozoru jsou součástí rozsáhlejšího arzenálu zbraní proti politickým disidentům a vynašečům.

Většina Američanů neví, že zákon Patriot Act zplnomocňuje k tajným obviněním na základě tajných důkazů a tajných rozhodnutích velké poroty. Podle Patriot Act nemají Američané žádné právo vědět, kdo je obvinil z jaké zločinné aktivity nebo znát data údajných přečinů.

Ani jim neřeknou, který zákon porušili. Vláda má moc zavřít Američany na vojenských základnách nebo v jiných vězeních i bez soudního slyšení či procesu. Mohou nás bez omezení zadržovat bez jakéhokoliv práva na jakýkoliv řádný proces.