Britští poddaní se nikdy netěšili tak široké ochraně svobody slova nebo tisku, jakou berou američtí občané za danou, jelikož ji zaručuje První dodatek americké Ústavy, Spojené království bylo ale historicky majákem svobody projevu v porovnání se zbytkem světa. Dnes je však právo na samotné svobodné vyjádření v UK čím dál víc v ohrožení, jak se ukazuje na stovkách bizarních trestních stíhání v posledních letech. Debata se rozohňuje, avšak zákonodárci uvažují o reformách, které by buď rozšířily, nebo naopak zadusily svobodu. V posledních letech úřady ďábelsky pronásledující jednotlivce za pouhé vyslovení na službách sociálních sítí jako Twitter a Facebook.
Za využití kontroverzních zákonů usilujících např. o kriminalizaci „hanlivých“ či „urážlivých“ komentářů žalobci už každý roku od roku 2009 vznášení více než 1 000 kriminálních případů. A ta čísla také podle údajů získaných Associated Press na základě požadavku ze zákona o svobodném přístupu k informacím vykazují trvalý růst ukazující, že loni bylo odsouzených 1 286 lidí jen za to, co řekli v elektronické komunikaci.
Uvažme případ 20-letého Azhara Ahmeda. Po zprávě, že v Afghánistánu byli zabiti nějací britští vojáci, dal na Facebook příspěvek, co tvrdil, že tito vojáci „by měli umřít a jít do pekla.“ Údajně pak tento urážlivý komentář téměř okamžitě vymazal s uvedením, že jej napsal v hněvu. I tak byl zatčen, usvědčen a odsouzen k 240 hodinám tzv. „obecně prospěšných prací.“ Ahmad z toho ale vyvázl lehce – více než pár stovek obětí politiky britské korektní mluvy bylo doopravdy za jejich údajné „zločiny“ uvězněno.
Jiný incident, který přilákal mezinárodní pozornost, byl ten, kdy byl zatčen 19-letý muž a den zadržován poté, co vystavil obrázek hořící makovice na Den příměří, tedy den k připomínce těch, kdo položili životy při obraně svobody, která je často spojována se symbolem makovice. Nakonec ho pustili na kauci a pořád může být obviněn. „Jaký smyl mělo vítězství ve kterékoliv Světové válce, když v roce 2012 může být někdo běžně zatčen policií v Kentu za hořící makovici?“ diví se advokát David Allen Green, který pracoval na případech svobody slova.
Jen minulý týden se před soudem hájil ateista, který před určitými muslimy roztrhl Korán, proti obviněním ze „způsobení nábožensky pobuřujícího záměrného trápení, zděšení nebo strádání demonstrací nepřátelství založeného na členství k určité náboženské skupině,“ tvrdí novinové zprávy o tomto případu. Po dlouhém zvažování skončil proces neshodou poroty, ale Korunní prokurátorská služby byl pořád mohla rozhodnout o novém projednání.
Zvláště samotní křesťané se ocitli v hledáčku politiky správné mluvy. Několik pouličních kazatelů bylo např. zatčeno jen za kritiku homosexuality. V případu z roku 2010 byl zatčen Dale Mcalpine poté, co řekl homosexuálnímu policistovi, že homosexualita je hřích. A nedávno hlásil The New American, že 81-letý celoživotní aktivista Edward Atkinson je neustále pronásledován kvůli aktivismu za nenarozené děti.
Ač je v UK svoboda slova údajně chráněna, existují nesčetné „výjimky“, které mohou někoho dostat do vězení pouze za to, co řekl. Na seznamu zapovězených projevů jsou: řeči, jež jsou sprosté, hanlivé, znepokojující, neslušné, nejspíš způsobující narušení soužití, rasistické, podněcující náboženskou nenávist, podvratné, obscénní, pomlouvačné, skandalizující soud kritikou soudců a další. Rovněž je zakázáno nakládání s informacemi, které by mohli zneužít teroristé nebo i jen zobrazení smrti monarchy. Zákony o nactiutrhání se mezi tím v UK zařadily mezi ty nejvíce omezující na světě, o čemž kritici říkají, že to dusí svobodu slova a tisku.
Je neuvěřitelné, že přes širokou domácí i zahraniční kritiku růstu omezení pro svobodu slova, rozpoutali nedávno politici ohnivou bouři kontroverzí hrozbou další regulace tisku vytvořením „nezávislého“ regulátora médií. Pod vedením Lorda Spravedlnosti Levesona, který předsedal „vyšetřování“ médií a už vydal zprávu o 2 000 stránkách, politická třída usiluje o další knutu nad žurnalismem a dokonce i jednotlivci používajícími služeb sociálních médií, jako je Twetter.
Ač ta kampaň narazila na odpor u tisku i mezi britskými poddanými – dokonce ministerský předseda David Cameron řekl, že měl „vážné obavy a pochybnosti“ ohledně tohoto spiknutí, i přes jeho podporu, a i některých členů jeho strany – skupiny svobody slovy troubí na poplach. Minulý měsíc i ten „index cenzury“, který dostává financování z Evropské unie, Spojených národů, státem financované BBC a miliardáře George Sorose řekl, že v UK jsou trendy ohledně svobody slova „znepokojivé“ a to by mělo být kritickým momentem pro svobodu projevu v tomto království.
„I ‚lehká‘ regulace otevírá vládě možnost udržovat se u moci a brát vládu a politiky k odpovědnosti – to je kriticky důležitou součástí demokracie,“ řekla tato skupina o plánu ve svém „vysvědčení svobody projevu v UK“, který vydala minulý měsíc. „Tato politizace kontroly tisku by byla těžkým prolomením principů svobody projevu a svobodného tisku Existují fundamentální důvody, proč by politici a média měli být vzájemně odděleni a vzájemně nezávislí.“
Ovšem pro zastánce svobody projevu v UK přichází i určité dobré zprávy. Mezi nejdůležitějšími výsledky vývoje je čím dál populárnější kampaň za zastavení kriminalizace „hanlivých slov“ a odstranění této klauzule ze „Zákona o veřejném pořádku“. Toto úsilí už sjednotilo homosexuální aktivisty, ateisty, křesťanské skupiny, komiky a další, kteří říkají, že tyto formulace mají zmrazující efekt na svobodu slova.
„Policie a další agentury vynucování zákona čím dál víc tuto legislativu dezinterpretují do té míry, která má dopad na právo na svobodu slova,“ vysvětlil lord Geoffrey Dear, člen Sněmovny lordů, který sestavil koncept úpravy zákona, ve fejetonu v britském Daily Telegraph. Popsal termín „hanlivý“ jako subjektivní a vágní – s čímž zjevně mnozí zákonodárci a většina veřejnosti souhlasí.
Poté, co se nejdříve proti tomuto hnutí stavěl, ředitel Veřejných žalobců Keir Starmer spolu s Službou korunní prokuratury počátkem tohoto měsíce oznámili, že si myslí, že by bylo OK, kdyby se „hanlivost“ z formulace odstranila. Ovšem v dopise, který lord Dear napsal, že v podstatě přiznává, že jednotlivci by pořád ještě mohli být stíháni za „hanlivá“ tvrzení, když to místo toho bude označeno za „prosté“.
Tudíž Sněmovna lordů hlasovala s převahou ve prospěch plánu na zrušení kriminalizace „hanlivé“ řeči se 150 hlasy pro oproti 54 hlasům proti. Dolní komora parlamentu Sněmovna lidu musí ještě tyto změny schválit, ale kampanisté svobody slova očekávají úspěch – zvláště poté, kdy se za změnu postavila tak široká veřejná aliance, přičemž tisk roztruboval ta nejvíce pobuřující uvěznění a trestní stíhání ospravedlněná na základě tohoto kontroverzního zákona.
Mezitím v UK zákonodárci debatují o změnách v proslule dusivém zákoníku o pomluvách. Mezi vyhlášené cíle navrhovaných reforem je změna rovnováhy u pomluv ve prospěch svobody slova. Ovšem spojená parlamentní komise vybraných zástupců pro lidská práva už rozdrtila přinejmenším jednu ze změn, o které je v současnosti diskuse, která by nutila provozovatele webových stránek stáhnout materiály na základě něčího požadavku bez ohledu, zda jde o platnou právní obranu. Tato komise doporučila nastavit vyšší práh, kdy by poskytovatelé zpráv měl buď stáhnout obsah nebo se hájit u soudu.
UK je samozřejmě pořád ještě baštou svobody v porovnání s národy pod vládou nestoudných tyranů, jako je např. komunistický režim v Pekingu, islamistické diktatury nebo Castrova autokracie na Kubě. Velká část Evropy má také vlády, které uvalují přísná omezení na svobodu slova v rozsahu od kriminalizace „popírání holocaustu“ v Německu a u dalších národů, až ke kriminální trestní sazby uvalované na lidi, kteří kritizují homosexualitu či náboženství. Tzv. zákony o „nenávistné mluvě“ se rovněž rozbujely a v roce 2003 švédské ministerstvo spravedlnosti opravdu vyšetřovalo Bibli.
Jak se tak ta debata dostává v UK do varu, zastánci svobody slova po celém světě doufají, že lidé v Británii povedou cestu směrem k větší svobodě tím, že se postaví za svobodu projevu. Ovšem jak má při tom politická třída záměr uvalit ještě větší zmrazení jak na lidi, tak na tisk, zůstává výsledek této bitvy zdaleka nejistý – a i když svoboda v tomto boji zvítězí, zbývá ještě dlouhá cesta, než se UK nebo většina Evropy bude moci opravdu přihlásit ke svobodě slova.
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: thenewamerican.com
]]>
