Zrežírované USA “Arabské jaro” nám přineslo “Mládežnické hnutí 6. dubna” v Egyptě vedené Wall Streetem podporovaným Mohammedem El Baradeiem v koordinaci s Muslimským bratrstvem, “Revoluci 17. února” sestávající z teroristů Al-Káidy z Libyjské islamistické bojové skupiny v Libyi a teď má Argentina “8N” čili hnutí “8. listopadu” (novembra) pracující v koordinaci se zahraničně vlastněnou argentinskou mediální skupinou “Clarín”. Clarín nadšeně protestující podpořila a položila rétorické základy ospravedlnění jejich přítomnosti v ulicích. Guardian ve svém článku ohlásil: „Argentina protestuje: až půl milionový pochod proti Fernández de Kirchner,“ zdůraznění doplněno:
Slova demonstrantů se šíří přes sociální sítě. Mnozí organizátoři zůstávají anonymní, ale Mariana Torres, administrátorka Facebookové stránka El Anti-K, jedna z nejaktivnějších, co volá po těchto shromážděních, řekla, že jí to potěšilo: „Byl to pravý festival demokracie.
“Nespokojenost nemá jen jedinou příčinu. Mnozí ze střední třídy jsou naštvaní z nejvyšší inflace za desetiletí, tu soukromí ekonomové odhadují na 25%, z kontroly měnových operací, která vytvořila černý trh s dolary, a z jednoho z nejpomalejších ekonomických růstů v Latinské Americe.
Transparenty a slogany se rovněž zaměřily na nedávné korupční aféry a úsilí Fernández o omezení moci velkých novinových a televizních konglomerátů. Clarín, nejmocnější mediální skupina v zemi, se k této kritice vlády přidala před zavedením zákona, co má 7. prosince oslabit její impérium.
Zmínka Guardianu o facebookové stránce „El Anti-K“ je zajímavá ze dvou důvodů. Zaprvé Mariana Torres a její kolaborant Marcelo Morano, kteří tuto stránku stvořili, učinili nepravděpodobné a nepodložené prohlášení, že nemají vůbec žádné spojení s jakoukoliv politickou organizací. Míra podpory, kterou protestující dostávají od speciálních zájmů v Argentině a ze zahraničí už samotná budí vážné obavy ohledně věrohodnosti tvrzení „El Anti-K“.
Obrázek: Tento transparent vyobrazený na facebookové stránce „El Anti-K“ vyjadřuje podporu „Fox News“ Argentiny – Grupo Clarin. Ta ohromná podpora mohutné paže speciálních zájmů – mediální skupině vlastněné Goldman Sachs podrývá jakýkoliv nárok na legitimitu, který si hnutí 8N osobuje.
Zadruhé zatímco Guardian se pokouší „El Anti-K“ líčit jako entitu odlišnou od Clarin, stránka sama je zaplněné podezřelou obranou Clarin s tím, že jeden komentář dokonce zní (hrubě přeloženo ze španělštiny):
Clarín je společností a jako společnost je definována přesně tím spojeným lidským úsilím a kapitálem za účelem dosažení prospěchu. Je-li to v rámci zákona tak bychom my, co si kupujeme jejich produkty a služby, měli zavřít zobák nebo si najít jinou alternativu. To Kristinina vláda je tou, co používá naše peníze, co platíme (v daních), které pak ukradne a distribuuje je ve svém vlastním zájmu.
Ač určitě kterákoliv vláda je vina tím, že od lidí bere jejich tvrdě vydělané penízky a různými způsoby jich zneužije – ale když někdo tvrdí, že Clarin je prostě jen poctivý podnik fungující podle zákona, aby „spojila lidské úsilí a kapitál za účelem dosažení prospěchu,“ a že její vlastní nemístný vliv není ničím podstatný, to je přinejmenším naivní. Jen to, kolik neodůvodněného vlivu Clarin má a z čeho vyplývá? Je podporována jednou z největších korporátně-finančních institucí na Zemi, Goldman Sachs.
Obrázek: Sejmutí ze stránky 40 (43 v pdf) z Výroční zprávy Grupo Clarín 2011. Goldman Sachs je největším (a jediným) jmenovaným akcionářem Clarin Group. Toto pdf naleznete zde.
A jak lze ilustrovat po celém období trvání zrežírovaného amerického „Arabského jara“, korporátně finanční instituce jako Goldman Sachs nejsou jednotlivými entitami fungujícími samy za sebe, ale jsou součástí ohromných kartelů korporátně-finanční zájmů, které si v zakouřených zasedačkách svých představenstev nekují tajné pikle svých agend samy, nýbrž financují dobře známé politické mozkové trusty jako Brookingský institut, Rada pro zahraniční vztahy (CFR), Americký podnikatelský institut a Mezinárodní krizová skupina (ICG). Tyto mozkové trusty následně vytváří ty politiky, které západní politici provádí, a formulují témata, která se u veřejnosti udávají přes široké sítě místních kanálů západních korporátních médií, jako je v Argentině Clarin.
Americkou vládou financované fronty jako Národní nadace pro demokracii – National Endowment for Democracy, Freedom House, Open Society George Sorose pak budují uvnitř cílových zemí opoziční skupiny, občas i přímo financované skupiny, když domácí speciální zájmy jsou buď neschopné ke kolaboraci se zahraničními speciálními zájmy nebo nemají zájem.
V Argentině je jasné, že domácí speciální zájmy jsou spojeny se západními konstrukcemi – právě tak jako je to i ve Venezuele, a u obou je v provozu téměř identická kampaň k podvracení obou zemí.
V Argentině existuje skutečná opozice
Ač je současná vláda Argentiny překážkou zahraničním zájmům, zdaleka ale není perfektní. Podle čtenářů z Argentiny jsou tam legitimní opoziční skupiny bez vazeb na zahraniční zájmy nebo protestující, kteří teď převzali ulice, a ty ve skutečnosti vehementně oponují zahraničnímu vměšování do své země. Ty mají nesčetné stížnosti na vládu presidentky Cristiny Kirchner, ale v místních i mezinárodních médiích jsou o nich jen ubohé zmínky.
Těmto skupinám by nesmírně prospělo, kdyby se předvedly na současných protestech, ať jsou jakékoliv, místo aby svolávaly své vlastní protesty, a začaly prosazovat program pragmatických řešení k potýkání se se svými problémy.
Vlády jak ve Venezuele tak v Argentině provozují populismus. Kdyby to nedělaly, kandidát zastupující Západ, by se na populismu svezl a využil ho k vybudování pro-západního „lidového hnutí“ jako nepřekonatelného voličského bloku, zrovna tak jako to v Thajsku dělá USA podporovaný Thasin Shinawatra. Populismus je socioekonomický nástroj a je tak dobrý nebo špatný jako ti lidé, kteří ho třímají. A jako je to se všemi nástroji, jeho nadměrné používání nese své důsledky.
Napětí v Argentině je vytvořeno za využití populismu, který tváří v tvář vnějšímu tlaku, sankcím a pokusům o jak politickou, tak i ekonomickou destabilizaci naráží na své hranice. Právě tak, jako jsme ukázali po nedávných volbách ve Venezuele, musí se přezkoumat více trvalých řešení a skupiny autentické opozice musí mít příležitost vést to svou cestou.
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: landdestroyer.blogspot.co.uk
]]>
