Jak se tak zase blíží tajemstvím opředený let robotického miniraketoplánu US Letectva X-37B, tak analytici bedlivě sledují vlastní čínský potenciální kosmický letoun Shenlong. Loni některé čínské mediální kanály ohlásily testovací let kosmického letounu Shenlong, k němuž zjevně patřilo i vypuštění z bombardéru H-6. Avšak o povaze testovaného projektu Shenlong i o tom, co tento robotický dopravní prostředek opravdu představuje, zůstávají informace jen útržkovité. Několik pozorovatelů Číny v USA mávlo i rukou nad významem Shenlongu (mandarínsky „Božský drak“) s domněnkou, že tento letoun je možná jen nějak zbastlenou odpovědí na bezpilotní kosmický letoun X-37B.

Pohled zblízka na prototyp čínského robotického kosmického letounu zavěšeného pod čínský bombardér H-6 kvůli testům kluzákového plachtění v prosinci 2007.

Pohled zblízka na prototyp čínského robotického kosmického letounu zavěšeného pod čínský bombardér H-6 kvůli testům kluzákového plachtění v prosinci 2007.

Výzva pro USA?

Čína je po Rusku a Spojených státech třetí zemí, co vyvinula nezávislý program kosmických letů člověka. Činí celé série postupných pokroků, které počátkem letošního roku kulminovaly prvním čínským pilotovaným přidokováním k orbitální laboratoři. Tato země si stanovila za svůj cíl postavení 60-tunové kosmické stanice pro příští mise.

Současná čínská pilotovaná kosmická loď Shenzhou je ovšem plavidlem založeným na kabině v návratovém pouzdru.

„Shenlong je čínským úsilím o vývoj návratového aerodynamického kosmického letounu podobného raketoplánu nebo X-37B, zatím ale daleko menšího,“ řekl Mark Gubrud, postdokorandský výzkumník v Programu o vědě a globální bezpečnosti Princetonské university.

Gubrud řekl SPACE.com, že pokud čínští konstruktéři se svou prací na Shenlongu  uspějí, může se tato země pokusit vyvinout i větší verzi. (Obrázky o vývoji kosmických letounů.)

„Ovšem té ekonomické úspornosti, co měl raketoplán NASA přinést, nebylo nikdy dosaženo, a není jasné, jaké výhody X-37B americkým ozbrojeným silám přináší oproti konvenčním nosičům satelitů a návratovým kabinám,“ řekl Gubrud. To robotické letadýlko Letectva bude USA nejspíš primárně sloužit jako ukázka toho, že americká kosmická moc ještě přetrvává i přes vyřazení flotily raketoplánů NASA, řekl.

„Dost možná stačí, že by Shenlong mohl být jen o málo více než symbol čínské schopnosti být výzvou pro údajnou americkou nadřazenost a technologickou dominanci,“ řekl Gubrud. (ZDROJ)

Držet krok s (kosmickými) sousedy Jonesovými

Profesorka záležitostí národní bezpečnosti na Vysoké škole amerického válečného námořnictva v Newportu, R.I. řekla: „Nemyslím si, že je užitečné dělat humbuk z potenciální hrozby z programu testování technologií. Různé země včetně Číny a USA, nikoliv však jen ony, pracují na technologii kosmických letounů.“

Programový zájem Johnson-Freese o takovéto technologie se táhne už od programu Letectva DynaSoar v 50. letech. „Tento program byl však z několika důvodů zrušen, včetně toho, že nikdo nevěděl, k čemu přesně by se hodil, takže ho nešlo dělat z jiných důvodů … v poslední době se ale navrhuje, že by mohl poskytnout doplňkovou schopnost ‚globálního útoku‘,“ dodala.

Srovnávací obrázek čínského Shenlongu a kosmického letounu X-37B amerického Letecta.

Když Rusko prosadilo svůj vlastní raketoplán Buran, řekl Johnson-Freese kamarád kosmonaut, že to bylo kvůli tomu, aby „drželi krok s Jonesovými.“ „Když tyhle země vidí, že USA pracují na kosmickém letounu,“ řekl, „cítí se být nuceny udělat to také.“ (Fotky X-37B)

Johnson-Freese řekla, že taková spirála akce-reakce v technologickém vývoji občas živená senzačními spekulacemi jí dělá starosti. „I technologie samotná, když se vyvine a nasadí – tvrdé důkazy toho jsou zrovna teď děsivé – by mohla být destabilizující, jelikož země tlačí, aby jednaly rychleji ze strachu z potenciální hrozby,“ usuzuje.

Vojenské operace z kosmu na zem

Další hlídači čínského kosmického programu mají na paměti vojenský původ kosmického úsilí této země.

„To vypadá, že se to zaměřuje, a nejspíš to stojí na byrokratických elementech, na přístupu k pilotovanému kosmickému programu vyhlášenému konstrukcí kosmického návratového pouzdra Shenzhou, který je založený na raketoplánu,“ řekl Dean Cheng, člen výzkumník Centra asijských studií Heritage Foundation ve Washingtonu.

Cheng řekl, že nesčetné konference vedené v Číně během let 1988-92 zažily debatu o tom, jak by program pilotovaných letů měl vypadat.

„Vzhledem k pravidelným dopisům Lidové osvobozenecké armády o důležitosti vojenských operací z kosmu na zem v budoucnosti, tak  by se něco na způsob X-43 (nepilotovaného experimentálního hypersonického letounu) nebo X-37B hodilo jako možná cesta splnění těchto vojenských účelů,“ řekl Cheng.

Údajný snímek z reportáže čínského vojenského televizního kanálu líčící testovací let Shenlong.

Vynořující se americko-čínské kosmické závody

V srpnu analytici Číny Andrew Ericsson a Gabe Collins vystavili své hodnocení Shenlongu na své webové stránce China SingnPost.

Ericsson je docentem na katedře Strategických studií na Vysoké škole amerického Válečného námořnictva a přidruženým výzkumníkem Střediska čínských studií Johna Kinga ve Fairbank Harvardské university. Collins je studentem právnické fakulty University of Michigan, jehož výzkum zahrnuje i problematiku komodit, bezpečnosti a zákonných norem v Číně. Vystavený článek, jehož jsou společnými autory, je nadepsaný „Vývoj kosmického letounu se stává novou dimenzí vynořujících se kosmických závodů mezi USA a Čínou.“

„Peking by mohl vstoupit do éry kosmických letounů rychleji, než mnozí předpovídali,“ napsali Ericsson a Collins.

Co se týče testovacího letu Shenlongu, řekli: „Buďte si jisti, že o povaze tohoto ‚testu‘ toho zůstává hodně nejasného, s největší pravděpodobností jde o aerodynamický test kluzákového plachtění po svržení z bombardéru H-6. Shenlong je s velkou pravděpodobností toho schopen méně než X-37B a může to trvat ještě roky, než z toho vznikne prostředek se skutečnou operační schopností.“

Závěr

Erickson a Collins rovněž napsali, že podle své přesné povahy se ten ohlášený test Shenlong může ukázat být součástí širšího trendu: zmenšování časové prodlevy mezi tím, kdy USA odhalí prototyp vojenského systému, a kdy Čína veřejně ukáže systém podobného typu – pokud ne rovnou i odpovídající svými schopnostmi či okamžitou operační nasaditelností.

„U předchozího aerokosmického vývoje bylo pro Čínu typické, že existenci těchto systémů odhalovala nejméně 15 poté, co USA ukázaly analogickou platformu,“ všímají si Erickson a Collins.

Závěrem je, říkají tito dva výzkumníci, že je zapotřebí, aby tvůrci zahraničních politiky brali čínské ambice v kosmu vážně.

„Pekingský vývoj programů kosmického letounu je široce založený a jeho trajektorie bude představovat klíčový barometr jejich civilních a vojenských záměrů.“

Leonard David píše reportáže o kosmickém průmyslu déle než pět desetiletí. Je vítěz loňské ceny Národního kosmického tiskového klubu a bývalý šéfredaktor magazínů National Space Society’s Ad Astra a Space World. Pro SPACE.com píše od roku 1999.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: space.com