Americký prezident Barack Obama chtěl zlepšit vztahy s Ruskem v souladu s politikou předchozích prezidentů, přinejmenším Franklina D. Roosevelta atak vyšel vstříc ruskému požadavku. V roce 2010 přistoupil Obama na požadavek ruské vlády na koupi společnosti, v jejímž majetku byl uranový důl v Nevadě a to ze široce přijímaných důvodů, že ekonomická vzájemná závislost pomáhá udržovat vztahy na produktivní cestě.
Mírná nuance samozřejmě spočívá v tom, že Clintonův konflikt zájmů se narodil z vykořisťování politicky známých osobností, a ne naopak. Ať už to myslel, nebo ne, pan Trump rozpoznal a splnil očekávání, když řekl, že po nástupu do úřadu se nebude starat o podniky, které opustil.
Jak historie ukazuje, tak samozřejmě Uranium One je skandál. Spojení s Clintonovou nadací se nestalo veřejně známým. Obamovo jednání se nestalo municí pro Obamovu opozici, protože teprve nedávno jsme si uvědomili nový a pikantní fakt. Co kdyby bylo známo, že FBI nekonala v případě, že ruští manažeři Urania otevřeně mluvili o tom, že Clintonova nadace zvyšuje svou ziskovost v USA?
Nevadský důl by byl tehdy mnohem politicky kontroverznější, než teď. Sblížení prezidenta Obamy s Ruskem mohlo být ukončeno dříve než když Rusko v roce 2014 připojilo Krym.
Což je zajímavé, že FBI, pod svým tehdejším šéfem Robertem Muellerem, se zdá, že tajila kauzu, a až o rok později zveřejnila dohodu. Fakta zůstávají: FBI se zabývala Uraniem takovým způsobem, že politické zájmy a pověst Obamy a Clintonové to nijak nepoškodilo.
Jinými slovy, prezidentství Clintonové by pravděpodobně bylo zahlceno vyšetřovacím chaosem ne menším než Trumpovo prezidentství.
Zdroj: pz.cz
