Aniž by to do dneška kdokoliv věděl, je 1. únor vyhlášený Světovým dnem hidžábu. To je jeden z nejnovějších výtvorů liberální feministické formy, a má už i svůj vlastní hashtag: #StrongInHijab Jak obvykle i toto je den, který nám ukazuje tu nejohavnější zvrhlost těch, od kterých to pochází.
Chování a prohlášení Západních feministek jsou čím dál bizarnější. Už dosáhly naprosté svobody, ale své svobody využívají k tomu, aby zbožňovaly symbol útlaku, za jehož odstranění ženy na Středním východě dlouhodobě bojují. Jsou uvězněny ve své vlastní bublině, kdy vyhlašují za div, že si mohou nosit, co chtějí – hidžáb, možná nikáb nebo dokonce burku – ale neřeknou absolutně nic o ženách v muslimských zemích, kterým byla možnost výběru odepřena, jestli budou nosit džíny nebo sukně nebo ukazovat svoje vlasy. Zůstávají potichu dokonce, i když jsou mladičká děvčata nucena zakrývat si vlasy, což je znepokojivá praxe, která se dokonce ani v přísně islámských zemích nevyžaduje pro děvčata, která ještě nedosáhla puberty.
Vzpomeňme si v tento Den hidžábu na ty odvážně ženy v Íránu, které jsou ochotné veřejně odložit hidžáby na protest proti totalitnímu islamistickému režimu a jeho utlačitelským ústrojním předpisům. Ty jsou ochotny riskovat trest proto, aby jiné ženy mohly mít skutečnou svobodu vybrat si, co chtějí nosit. Každá z nich má cenu deseti tisíců Západních feministek, které na svých bezpečných místech fňukají nad právy, která už mají.
Zdroj: breitbart.com
