Zatímco západní liberálové oslavují světový den hidžábu, ženy na Středním východě riskují život, díky trestům za odložení závoje
2. února 2018 Redakce AC24 Ze světa 5800 0
thumbnail
Aniž by to do dneška kdokoliv věděl, je 1. únor vyhlášený Světovým dnem hidžábu. To je jeden z nejnovějších výtvorů liberální feministické formy, a má už i svůj vlastní hashtag: #StrongInHijab Jak obvykle i toto je den, který nám ukazuje tu nejohavnější zvrhlost těch, od kterých to pochází.
 

Jak obvykle i toto je den, který nám ukazuje tu nejohavnější zvrhlost těch, od kterých to pochází. Privilegované feministky Západu ze střední třídy se staví do lajny, aby ukázaly svůj postoj v jednotném šiku s multikulturalismem, kdy z hidžábu dělají slušivý symbol osvobození. Úmyslně tak ignorují odvážné ženy v Íránu a na jiných místech Středního východu, kde ženy doslova riskují životy, aby se zbavily hidžábu. Pro ně je to nenáviděný symbol útlaku. Íránský režim vydal dekret o povinnosti zakrývat všechny části svého těla kromě jejich tváře, čímž udělal z nošení hidžábu povinnost.

Britská ministerská předsedkyně Theresa May se přidal k tomuto chóru samolibých a přidala se k oslavám tohoto dne, kdy říká Dolní sněmovně, že „ženy by měly mít možnost nosit, co chtějí.“ Avšak vůbec se nezmiňuje, že ženy, které hidžáb nosit nechtějí, jsou běžně zatýkány nebo vězněny za jeho nenošení.

Tresty za odložení hidžábu mohou být i brutální – islámské režimy jsou známy tím, že za neposlušnost k jejich výstrojním předpisům ženy i fyzicky bijí. To neplatí jen na Středním východě, ale funguje to v čím dál větší míře místně na Západě.

Odvážná ředitelka školy na londýnské základní škole nedávno na své škole přistoupil k zákazu nošení hidžábu pro děti do osmi let. Tato škola je v oblasti východního Londýna, který podstoupil téměř naprostou výměnu obyvatelstva z bílé pracující třídy před 50 lety na převážně muslimy bangladéšského a pákistánského původu dnes. Odpovědí celé komunity bylo zorganizování zastrašující kampaně proti ní, dokud od toho necouvla. V těchto případech nemají dotyčné ženy a dívky na vybranou, aby nosily, co chtějí. Vůbec nepřekvapuje, že k tomu podlézavá Theresa nemá co říct.

Chování a prohlášení Západních feministek jsou čím dál bizarnější. Už dosáhly naprosté svobody, ale své svobody využívají k tomu, aby zbožňovaly symbol útlaku, za jehož odstranění ženy na Středním východě dlouhodobě bojují. Jsou uvězněny ve své vlastní bublině, kdy vyhlašují za div, že si mohou nosit, co chtějí – hidžáb, možná nikáb nebo dokonce burku – ale neřeknou absolutně nic o ženách v muslimských zemích, kterým byla možnost výběru odepřena, jestli budou nosit džíny nebo sukně nebo ukazovat svoje vlasy. Zůstávají potichu dokonce, i když jsou mladičká děvčata nucena zakrývat si vlasy, což je znepokojivá praxe, která se dokonce ani v přísně islámských zemích nevyžaduje pro děvčata, která ještě nedosáhla puberty.

Vzpomeňme si v tento Den hidžábu na ty odvážně ženy v Íránu, které jsou ochotné veřejně odložit hidžáby na protest proti totalitnímu islamistickému režimu a jeho utlačitelským ústrojním předpisům. Ty jsou ochotny riskovat trest proto, aby jiné ženy mohly mít skutečnou svobodu vybrat si, co chtějí nosit. Každá z nich má cenu deseti tisíců Západních feministek, které na svých bezpečných místech fňukají nad právy, která už mají.

Zdroj: breitbart.com

sdílet na Facebooku sdílet na Twitteru sdílet na Google Plus sdílet na VKontakte

Facebook komentáře
Komentáře registrovaných uživatelů

Napište vlastní názor