Severoatlantická aliance hodlá uspořádat velká vojenská cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti. Podle scénáře je agresorem jedna z afrických zemí, ale v privátních rozhovorech představitelé NATO přiznávají, že se ve skutečnosti připravují její síly na odrážení smluveného útoku ruských, čínských nebo íránských hackerů. Ruský list Kommersant k tomu napsal, že také ruské ministerstvo obrany vyhlásilo nedávno tender na výzkumy v sféře informační bezpečnosti. Ruští vojáci se zejména zajímají o metody a prostředky překonání protivirových systémů, prostředků síťové ochrany, prostředků ochrany operačních systémů. K účasti v tenderu byli vyzváni ruští občané mající potenciál a vnitřní motivaci pro řešení velkých vědecko výzkumných úkolů v státním zájmu. Toto téma rozvíjí ruský expert Alexandr Pisemskij:
Myslím, že ze strany NATO by nebylo rozumné vnímat Rusko jako slabého potenciálního nepřítele. Rusko bylo vždy bohaté na chytré lidi. Moderní IT technologie a hi fi se u nás rozvíjejí dost dobře. Včetně v státním sektoru. Zkušenosti ruských hackerů jsou známé po celém světě, a elaboráty státních a komerčních organizací také zvyšují riziko pro stejnou NATO. Rusko má samozřejmě plány na odrážení kybernetických útoků různého druhu. Ale v každém případě potřebujeme dodatečné investice (jak organizační, tak i technické).
Kybernetická válka je zároveň psychologickou. USA padly nedávno za oběť jednoho podobného útoku. Jde o zveřejnění obrovského množství tajných spisů na webu WikiLeaks. Řada expertů uvádí jako příklad moderní kybernetické války tak zvané arabské jaro: řadu revolucí v blízkovýchodních státech, jež spustily mechanismy krvavých občanských konfliktů. Expert Alexandr Vlasov pověděl:
Nemluvil bych v tomto případě o kybernetické zbrani, ale o dobře naplánované a velmi široké akci psychologicko organizační povahy, která se skutečně povedla inspirátorům a organizátorům arabského jara. Podíváme li se na kybernetické zbraně z širšího hlediska, pak jsou to také různé informační útoky, třeba všechno, co souviselo s ideologickou válkou za sovětských časů, až po demoralizaci základních skupin pravděpodobného nepřítele. Zdá se mi, že právě z těchto časů jsme se přestěhovali do seznamu hlavních nepřátel NATO. A jde li o kybernetické nebo skutečné nepřátele, nemá až tak velký význam.
Zdroj: czech.ruvr.ru
]]>