Poslední (nejhorší) umístění podle Globálního genderového indexu Světového ekonomického fóra, od 128. do 144. místa, patří bez výjimky zemím s převážně muslimským obyvatelstvem, včetně Turecka na 130. místě. Studie Ministerstva pro rodinnou a sociální politiku z r. 2016 odhaluje, že ne méně než 86 % tureckých žen trpělo fyzickým, nebo psychologickým násilím od svých partnerů, nebo rodiny.


[quote align="center" color="#999999"]

"...ženy a dívky jsou stále předmětem násilí, zneužívání a obchodování s lidmi. Jejich přístup ke vzdělání a účast v politice je odmítána a čelí mnoha dalším porušováním lidských práv... Existence násilí na ženách se objevila jako důsledek genderové nerovnosti, jež je v Turecku značně rozšířena".[/quote]

Podle průzkumu Hurriyet Daily News, z roku 2013 bylo zjištěno, že 34 % tureckých mužů považuje násilí na ženách za "občas nezbytné", zatímco dalších 28 % říká, že násilí je možno použít k ukázňování žen; spolu tedy 62% připouští násilí na ženách.

V roce 2014 oznámil ministr pro rodinnou a sociální politiku, že horká linka pro domácí násilí obdržela více než 100 000 hovorů a odhadl, že počet neoznámených případů by mohl být tři až pětkrát větší.

Studie téhož ministerstva z roku 2016 odhaluje, že ne méně než 86 % tureckých žen trpělo fyzickým, nebo psychologickým násilím od svých partnerů, nebo rodiny. Podle ministerského zjištění je fyzické násilí nejčastější formou zneužívání, protože až 70 % žen udává, že byly fyzicky napadány.

Násilí na ženách je běžnou kulturní praxí a kultura zde je směskou odvozenou jak z náboženství, tak i z politiky. Francouzi, například, si nevytvořili zvyk mlátit své ženy v důsledku německé okupace. Ani Kypřané ne, po obsazení třetiny svého ostrova Turky.

Násilí nachází zvláště úrodnou půdu ve společnostech, kde se "dominantní" kultura odvozuje z islámského konzervatizmu. Např. turecký profesor teologie Cevat Aksit prohlásil na začátku svatého měsíce Ramadán v televizi že: "Ženy, které se kvůli své menstruaci nepostí a jí na ulici během Ramadánu lze bít".

Jak na to reaguje Erdoganova vláda? Nikoli zákonnými prostředky, ale pomocí segregace podle pohlaví. V Burse, v jednom z největších tureckých měst, vznikl nedávno projekt označovat separátní vagony pro ženy v městské dopravě, aby se ženy cítily během svých cest pohodlněji.

To vše je zcela normální v zemi, kde nejpopulárnější politická figura Erdogan kdysi prohlásil že: "ženy by měly znát své místo" a že "genderová rovnost je proti lidské přirozenosti" a jeho místopředseda vlády vyzval ženy, aby se nesmály na veřejnosti.

Takže nám řekněte paní Simonovic: Opravdu turečtí muži bijí a někdy i zabíjí své ženy kvůli izraelské okupaci? Opravdu je zde nějaká "jasná souvislost" mezi zvyšujícím se počtem zaznamenaných násilností na ženách v Turecku a "Izraelskou prodlužovanou okupací?"

Burak Bekdil, jeden z význačných tureckých novinářů, nedávno vyhozený po 29 letech z předních tureckých novin, za to, že psal o dění v Turecku pro Gatestone Institute. Je člen Fóra pro Blízký Východ.

Zdroj: gatestoneinstitute.org