New York Times přiznává, že CIA musí schválit vše, co publikují

Taková je základní lidská nátura. Také, když NYT má údajně ze všech mediálních kanálů v USA největší moc a reputaci, tak když se NYT nemohl ubránit před kontrolou vlády, tak ani žádné další kanály se tomu nemohou ubránit.

Snad nejpřesvědčivější je to, že NYT by nemohl konkurovat, kdyby to byl jediný kontrolovaný kanál, a tudíž skutečnosti, že pořád existuje, znamená, že i všichni jeho konkurenti jsou kontrolováni zrovna tak.

Dalším kandidátem na titul „nejpřesvědčivější důkaz“ je zakrývání nezpochybnitelně samozřejmého otřesného příběh u o WTC 7. Samozřejmě, že 100 % toho mediálního zakrývání o WTC 7 není jen v USA, je to globální, tak to musí režírovat nějací ještě mocnější vládci než je vláda USA, ale nenechme se odvést od hlavního tématu.

Ovšem to, co NYT (nevědomky) dělá je, že se ptá čtenářů: „Necháte je, aby jim to prošlo?“ a jejich čtenáři říkají: „Ano.“

Čtenáři NYT jsou takoví konformisté, protože NYT je takovým politicky korektním a zaujatým vládním poskokem už celá desetiletí, a tak i jejich čtenáři a personál jsou převážně takovým druhem lidí, kteří o sobě mají představu, že jsou proti válce a jsou skeptičtí k vojákům a k CIA.

Tudíž i jejich čtenáři jsou takovým druhem lidí, které urazilo, když viděli, že jsou tam zcenzurované řádky, což byl jasně krok jak políček do tváře. Nicméně přijali jako poněkud méně urážlivé tvrzení, že je normální, když CIA schvaluje vše, co NYT publikuje.

A to je jen první věta.

Ve druhé větě NYT přiznává: „Činitelé této agentury nám řekli, že na základě vlastního názoru dospěli k závěru, že původní koncept neobsahoval, žádný tajný materiál.“ Jinými slovy, cenzurovaný materiál nebyl sice tajný, ale vláda se ve svém opatrovnickém postupu rozhodla jej stejně zcenzurovat – jako součást normálního revizního procesu všeho, co NYT publikuje.

Ač NYT nepopsal hranice schvalovacího procesu, tak se dá vyvozovat, že by mohl zahrnovat vše, je tedy snad správné předpokládat, že vše zahrnuje? Žádný ten cenzurovaný materiál nebyl tajný a byl veřejně dostupný, takže to nebyl ten omezující faktor, což znamená, že schvalovací proces se musí týkat všeho, o čem si „Bílý dům“ a „CIA“ myslí, že je důležité.

To by tedy zahrnovalo veškerý materiál, který říká něco o politice, volbách, vládě, soudních případech, zákonech, ekonomice, rasách, zbraních, drogách, cizích zemích atd.

I sportovní rubrika nebo rubrika zábavy by se mohla zmiňovat o něčem, co je pro Bílý dům nebo CIA důležité. Jinými slovy, nemusí to obsahovat vše, jen vše, co se zmiňuje o něčem důležitém. V kontextu cenzury to je všechno, protože projevy, které nemají žádnou důležitost, nepotřebují ochranu.

Nikde se v tom článku od NYT nezpochybňovalo právo vlády schvalovat vše, co publikují. Pouze na konci článku vysvětlili, že jim dovolili ten zcenzurovaný materiál pak vydat, protože nebyl tajný a protože v minulosti byli vždy poslušní.

K tomuto došlo před koncem Bushovy administrativy a NYT byl vždy proti Bushově administrativě zaujatý a nikdy nepropásl příležitost ji očernit; nicméně NYT se nikdy nepokusil očernit Obamovu administrativu, i když byla přinejmenším stejně vinná jako administrativa Bushova. Důvod, proč je to důležité, je daleko významnější, než pouhá otevřená mediální zaujatost.

Zdůrazňuje to fakt, že i když NYT útočí na svého úhlavního nepřítele, je jeho útok slabý a omezený, protože NYT musí za každou cenu ochraňovat iluzi legitimnosti. NYT je zrovna tak oddaný snahám o iluzi legitimnosti jako CIA a Bushova administrativa.

Proto jsou tak slabé i útoku proti Billu Clintonovi, Obamovi i Trumpovi. Žádná strana nikdy neodhalí ty nejzávažnější přečiny svých oponentů, protože to by lidu odhalilo, že jejich vláda nefunguje tak, jak si o ní myslí - že jejich vláda není legitimní.

Zdroj: endofinnocence.com