Víko hrobky, v níž spočinul po ukřižování Ježíš, bylo poprvé otevřeno před 500 lety a archeologové našli to, o čem říkají, že je Kristovo pohřební lože. Archeolog od National Geographic Fredik Hieber se zúčastnil projektu restaurace tohoto hrobu v Chrámu svatého hrobu v Jeruzalémě. Ten řekl, že Ježíšova svatyně byla už v průběhu staletí zničena nesčetněkrát zemětřeseními, požáry a invazemi a archeologové ani nevěděli, zda nebyla náhodou na tom samém místě i přestavěna.


Hiebert se uchýlil k tvrzení, že skoro všechno, musí být odsouhlaseno komisí, a to znamená, že i když je zapotřebí vyměnit byť i svíčku, tak trvá hrozně dlouho, než k tomu přijde povolení. Blízko hlavního vchodu do chrámu byl umístěn žebřík a ten se nepřemístil už 240 let, a tak si vysloužil název nehnutelný žebřík. Řekl, že skutečnost, že jim dovolili tuto práci v hrobě provést, byl triumf vyjednávání.


Experti dostali od církve povolení prozkoumat hrob a ten se musel otevřít, protože během procesu restaurace by mohl být poškozen. O půl století později bylo nakonec zdviženo víko za přítomnosti Františkánských mnichů, Řecké pravoslavné a Arménské pravoslavné církve. Když se zdvihalo mramorové víko, našli uvnitř archeologové vápencovou desku a ta je považována za lože, kde spočívá tělo Ježíše.


35 expertů použilo radar, který proniká zemí, také spolu s termografickými skenery a 60 hodin trvalo, než odklidili nečistoty, posbírali ostatky a celý proces v jeho průběhu zadokumentovali. Hiebert řekl, že všichni začali být strašně zvědaví a přišli se tam na hrob podívat. Tým našel vápencové pohřební lože jen pár hodin předtím, než jej opustili.

Hiebert řekl, že jednou z nejúžasnějších věcí bylo, když odstranili první vrstvu prachu a objevili druhý mramorový kus, a tou byl krásný kříž na něm zobrazený. Výzkumníci řekli, že tento kříž mohl být do mramoru vytesán křižáky ve 12. století. Uchýlil se k tvrzení, že na tomto místě není časté, aby docházelo k okamžikům výkřiků Heureka. Tým má teď všechna data potřebná k zahájení virtuální rekonstrukce tohoto hrobu. Výsledky datování teď naznačují, že k konstrukci hrobu došlo v době prvního římského křesťanského císaře Konstantina.

Hieber řekl, že bez ostatků nebo kostí nebudou nikdy schopni s jistotou říci, že tento hrob patřil opravdu Kristovi a že zatím je to hlavně záležitostí víry.