Viceprezident Evropské komise Frans Timmermans potvrdil, že exekutiva EU usiluje o uvalení bezprecedentních sankcí na konzervativní Polsko. Tento 56letý Eurokrat trvá na tom, aby se na Polsko uvalila procedura podle Článku 7, podle níž by tato země mohla být zbavena hlasovacích práv v EU, přesto však podléhat dekretům tímto blokem vydávaným, neboť je tímto nezbytné reagovat na pokusy konzervativní vlády strany Zákona a spravedlnosti o reformu toho, co ta vláda vidí jako zkorumpovaný justiční systém.


Nový polský ministerský předseda Mateusz Morawiecki na to reagoval prohlášením, že „Polsko je oddáno vládě zákona stejně jako zbytek EU,“ kdy dodal, „reforma justice je hluboce zapotřebí.“ Zatímco Timmermans se domnívá, že polské soudy budou reformou strany Zákona a pořádku „politizovány“, tak Morawiecky si už tento týden dal práci, aby napsal článek vysvětlující, že právě už zpolitizované jsou, když byly zřízeny za časů komunistického režimu, aby hájily určité poziční zájmy.

„V roce 1989 u Kulatého stolu mezi polskými komunisty a demokratickou opozicí tehdejší prezident generál Wojciech Jaruzelski – tj. muž, který v éře Sovětů v Polsku vedl stanné právo – měl možnost nominovat celou novou komoru soudců z komunistické éry, aby ta obsadila post-komunistické soudy,“ vysvětloval.

„Tito soudci dominovali justici po další čtvrtstoletí. Někteří zůstávají ještě na místě.“

„Do dnešního dne elitní rada 25 pod vedením 15 soudců na úrovni odvolacího soudu nebo výše nominuje všechny soudce včetně svých vlastních nástupců. Žádný nižší soudce ani zvolený funkcionář se toho neúčastní. Prezident může tato jmenování přijmout nebo odmítnout. Tento systém ze své podstaty přináší nepotismus a korupci.

Beata Mazurek ze strany Práva a spravedlnosti řekla, že akce Evropské komise proti nim nejsou ve skutečnosti motivované nějakými vznešenými ideály, nýbrž že jde o „politikaření“.

Ve skutečnosti padlo Polsko u bruselského establishmentu do nemilosti od té doby, kdy strana Práva a spravedlnosti při zvolení v roce 2015 dosáhla nejsilnějšího parlamentního mandátu, jakého kdy jaká polská vláda dosáhla od pádu komunismu, když nabízela i rozhodný odpor vůči povinným migračním kvótám EU a veřejně kritizovala politiky masové migrace a multikulturalismu jako zvyšující hrozbu terorismu.

Článek 7 o sankcích nelze uvalit bez toho, že by o tom rozhodla Evropská rada a schopnost establishmentu EU dosáhnout odhlasování něčeho v tomto orgánu je pochybná.

Ministerský předseda Maďarska – další konzervativní bašty proti masové migraci a federalizaci Evropy – už předtím dal jasně najevo, že bude jakékoliv pokusy potrestat Polsko vetovat, a místopředseda vlády Zsolt Semjén tento postoj zopakoval i dnes, kdy aktivity Komise nazval „bezprecedentní a ohromující.“

Maďarsko prohlásilo, že „je nepřijatelné, aby Brusel vyvíjel nátlak na suverénní členské státy a svévolně trestal demokraticky zvolené vlády,“ kdy návrh na Článek 7 nazvalo návrhem na „nepatřičnou politickou proceduru“, která má „závažně poškodit polskou suverenitu.“

S tím, jak je Maďarsko ve své vlastní bitvě proti EU, tak je nepravděpodobné, že by se nechalo přesvědčit ke změně postoje, až bude předloženo hlasování o sankcích.

Zdroj: breitbart.com