Švédská strana Jasin není ojedinělá. Islámské politické strany se začaly objevovat v mnoha evropských zemích, jako například v Holandsku, Rakousku, Belgii a Francii. Strana Denk v Holandsku ve svém programu nesouhlasila s integrací imigrantů do holandské společnosti (místo toho obhajovala "vzájemné přijetí", což je eufemismus pro vytváření paralelní muslimské společnosti); a žádala vytvoření "policejní jednotky pro rasismus", jež by vedla registr "pachatelů", kterým by bylo zakázáno vykonávat veřejné funkce.

"Osobně považuji každou smrt amerického, britského nebo holandského vojáka za vítězství". – Dyab Abu Jahjah, lídr skupiny zvané Hnutí X, které možná v Belgii založí politickou stranu. Belgický politický časopis Knack zařadil Jahjaha na čtvrté místo nejvlivnějších lidí v Belgii.

Strana "I.S.L.A.M", založená v roce 2012, chce v Belgii implementovat islámské právo šaría. Strana již má pobočky v bruselských okresech Anderlecht, Molenbeek a Liege. Strana chce "převést náboženství do praxe".

Ve Francii, jak nedávno napsal novinář Yves Mamou, již strana PEJ schválila 68 kandidátů a plánuje zrušit oddělení církve a státu, vyhlásit pro dívky povinné nošení šátků ve veřejných školách, zavést halal jídlo do všech škol a bojovat proti "islamofobii".

Jasin, zbrusu nová první islámská strana ve Švédsku, plánuje účast v parlamentních volbách v roce 2018. Podle webových stránek strany je Jasin "multikulturní, demokratická, mírumilovná strana", která je "sekulární" a chtěla by "sjednotit všechny, kteří pochází z východu… bez ohledu na jejich národnostní příslušnost, jazyk, rasu, barvu kůže nebo náboženství". Jasin zjevně ví, co Švédové chtějí slyšet.

Zakladatel a mluvčí strany, Mehdi Hosseini, který přišel do Švédska z Iránu před 30 lety, v rozhovoru prozradil, že lídr této nové politické strany, Sheikh Zoheir Eslami Gheraati, ve skutečnosti nežije ve Švédsku. Je to iránský imám, který žije v Teheránu, ale Jasin by ho chtěl do Švédska přivést: "Podle mě bude taková mírumilovná osobnost schopna manifestovat tuto stránku Islámu. Myslím, že to je ve Švédsku potřeba" řekl Hosseini.

Záměr strany Jasin se ale ve skutečnosti nezdá být ani sekulární ani multikulturní. Ve své přihlášce pro Švédský volební úřad strana – s osvěžující upřímností – píše, že bude "za prvé přesně následovat, co se píše v Koránu a za druhé poslouchat pokyny šíitského imáma". Strana Jasin také tvrdí, že je "nedžihádistickou a misijní organizací, která bude šířit pravou stránku Islámu, která byla zapomenuta, což vedlo k proměně Islámu z překrásného ve válečné náboženství…"

V polovině září Švédský volební úřad stranu Jasin informoval, že se jí nepodařilo předložit potřebný počet podpisů, ale že se kdykoliv může pokusit znovu. Anna Nyqvist ze Švédského volebního úřadu prohlásila, že strana s anti-demokratickým nebo islámským programem má oprávnění kandidovat do parlamentu, pokud její přihláška splní všechny potřebné formality. Nyqvist nevidí problém v tom, že lídr strany žije v Iránu. "To je esence demokracie, že povoluje všechny názory. A záleží pouze na nich, koho si vyberou jako lídra své strany", uvedla Nyqvist.

Švédská strana Jasin není ojedinělá. Islámské politické strany se začaly objevovat v mnoha evropských zemích, jako například v Holandsku, Rakousku, Belgii a Francii.

V Holandsku dva etničtí Turci, v minulosti členové Socialistické strany, založili novou stranu Denk pouze šest měsíců před holandskými parlamentními volbami. Navzdory nedostatku času se jim povedlo získat třetinu muslimských voličů a 3 křesla v parlamentu. Strana neskrývá svou náklonnost k Turecku: Kritika Turecka je pro ni tabu, stejně jako nazývání hromadného vraždění Arménů Turky během První světové války genocidou. Strana byla ve svém programu proti integraci imigrantů do holandské společnosti (místo toho obhajovala "vzájemné přijetí", což je eufemismus pro vytváření paralelní muslimské společnosti); a pro vytvoření "policejní jednotky pro rasismus", jež by vedla registr "pachatelů", kteří by neměli možnost vykonávat veřejnou funkci.

Také v Rakousku založili v lednu 2017 turečtí muslimové novou stranu pojmenovanou Nové hnutí za budoucnost (New Movement for the Future – NBZ). Podle jejího zakladatele, Andana Dincera, není NBZ islámskou ani tureckou stranou navzdory tomu, že její členové jsou hlavně turečtí muslimové. Některé příspěvky na Facebooku strany jsou psány pouze v turečtině. Dincer také nijak neskrývá skutečnost, že jeho strana silně podporuje tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kterého veřejně podpořila při pokusu o puč v srpnu 2016 i při následných ostrých opatřeních Erdoganovi vlády.

V Belgii se na účast ve volbách připravuje několik islámských stran. Dyab Abu Jahjah stojí zřejmě za jednou z nich. Ačkoliv zatím nepředstavil formální program, řekl, že chce "být součástí radikální renesance rovnostářství, která si podrobí Brusel, Belgii, Evropu a celý svět, svou novou politikou radikální rovnosti… porazí síly nadřazenosti… trpěných privilegií… statusu quo… v každé myslitelné aréně".

Jahjah je libanonský imigrant, který se objevil na evropské scéně, když v roce 2001 založil nyní zaniklou Arabsko-evropskou ligu se sídlem v Bruselu. Byla to pan-evropská politická skupina, která propagovala vytvoření celoevropské "dělbo-kracie" – údajně "demokracie" založená na šaríi. V roce 2001, po útocích z 11. září, řekl Jahjah, že on a mnoho muslimů pocítilo "sladkou chuť odplaty". V roce 2004 řekl Jahjah, že podporuje zabíjení zahraničních jednotek v Iráku. "Považuji smrt každého amerického, britského nebo holandského vojáka za vítězství". Také je proti asimilaci muslimů, kterou popisuje jako "kulturní znásilnění".

Jahjah byl považován z radikála podporujícího Hizbaláh, a ačkoliv o sobě mluví jako o "politickém příteli" Jeremy Corbyna, byl mu zakázán vstup do Británie. V Belgii je však považován za respektovaného aktivistu, lídra skupiny Hnutí X a v minulosti také každý týden publikoval sloupek v belgickém deníku De Standaard. Belgický politický časopis Knack zařadil Jahjaha na čtvrté místo nejvlivnějších lidí v Belgii, hned za fotbalistu Manchasteru City Vincenta Kompanyho. V lednu 2017 však De Standaard Jahjaha vyhodil za obhajování teroristických útoků v Jeruzalémě. "Všemi dostupnými prostředky, #osvobozenípalestiny," tweetoval Jahjah poté, co Muslim hlásící se k ISIS, projel náklaďákem zástupem izraelských vojáků na dovolené v Jeruzalémě, z nichž čtyři zabil a mnoho zranil.

Dyab Abu Jahjah, zařazený politickým časopisem Knack na čtvrté místo nejvlivnějších lidí v Belgii, řekl po 11. září 2001, že on a mnoho muslimů pocítilo "sladkou chuť odplaty". V roce 2004 řekl Jahjah, že podporuje zabíjení zahraničních jednotek v Iráku (Zdroj obrázku vlevo: Han Soete/ Wikimedia Commons)

Jahjah pravděpodobně bude mít silnou konkurenci ve straně "I.S.L.A.M", založené v roce 2012 a zaměřené na implementaci islámského práva šaría v Belgii. Strana již má pobočky v bruselských okresech Anderlecht, Molenbeek a Liege. Strana chce "převést náboženství do praxe". Jeden ze členů vysvětlil, že "není náhoda, že strana vznikla v Bruselu. Žije tam mnoho muslimů… kteří nemají možnost příliš projevovat svou identitu… Proto jsou frustrovaní. To může vést k radikalizaci".

Kandidátem strany na starostu pro komunální volby v Bruselu v roce 2018 je Michel Dardenne, který konvertoval k Islámu v roce 2002. Ve svém programu Dardenne hovoří hlavně o tom, jak strana respektuje belgickou demokracii a ústavu a chce pouze prospět nedefinované populaci proti "elitám". Asi předpokládá, že je jednodušší se takto zalíbit "progresivním" nemuslimům. Brusel, ve kterém žije 25% muslimů, má pro islámské strany obrovský potenciál.

Ve Francii se na volby připravuje několik islámských stran. Jedna z nich, strana PEJ, založená v roce 2015 francouzsko-tureckými muslimy, je údajně napojená na stranu AKP Recepa Tayyipa Erdogana. Jak nedávno napsal novinář Yves Mamou, strana PEJ již schválila 68 kandidátů a plánuje zrušit oddělení církve a státu, vyhlásit pro dívky povinné nošení šátků ve veřejných školách, zavést halal jídlo do všech škol a bojovat proti "islamofobii".

Judith Bergman je publicistka, právnička a politická analytička. ( Gatestone Institute)