Podle všech těch až do teď už 30 let trvajících strašidelných varování, bychom si měli myslet, že oteplení planety a úbytek ledových mas by měl být daleko větší, než opravdu je. No, ještě jsou tu další četné projevy, které ukazují, že je to právě naopak, že teď už probíhá ochlazování a zmrazování:
1. Arktický led se v uplynulém desetiletí stabilizoval
Tony Heller z t realclimatescience.com here hlásí, že objem ledu v Severním ledovém oceáně je ve skutečnosti za tu dobu o 15% větší, kdy vyrostl z 13 000 km3 na 15 000 km3, že došlo k ohromnému nárůstu tloušťky ledu ve Východním Sibiřském moři. Následující Hellerův komparátor ukazuje rozdíl mezi dneškem tím, jak to bylo před 10 lety:
Samozřejmě, že antarktický led se měl podle nepopiratelných poznatků dané klimatologické vědy chovat jinak, tj. nejméně o 15% ubýt. Ti klimatičtí učenci, kteří varovali, jak se bude to tání po roce 2000 neustále zrychlovat, jsou z toho ve zmatku a neví, co k tomu říct.
2. La Nina v rovníkovém Pacifiku předznamenává ochlazení
Jižní oscilace El Nino (ENSO) se měří podle teplot povrchu moře rovníkového Pacifiku, a ta je na nejchladnější úrovni za řadu let, což je ztělesněním faktu, že před planetou leží v následujících měsících globální ochlazení. Ještě před pár měsíci vykřikovali někteří experti, jak nás čeká další oteplující El Nino. Nevyšlo jim to. Navíc to podle posledních předpovědí vypadá, že podmínky La Nina se potáhnou až do jara:
3. Prudké ochlazování povrchu Pacifiku:
Povrchové teploty rovníkového Pacifiku (kde se to ve skutečnosti počítá) se od letošního června propadly o 1-2°C, tweetnul nedávno expert na hurikány Phillip Klotbach.
A protože existuje zákonitost, podle které se za asi 6 měsíců po této teplotě povrchu oceánu globálně propadnou teploty dolní troposféry, tak nám ta La Nina zajišťuje, že rok 2018 bude globálně, co se týče povrchových teplot, studenějším rokem.
4. Sibiř zažila neobvyklý listopadový chlad
Podíváme-li se na Sibiř, tak uvidíme neočekávanou vlnu chladu v tomto regionu, kdy teploty jsou na mnoha částech Sibiře o 20°F níže než normál. Weather Channel tu hlásí, že: „Řada částí Sibiře je už chladnější než minus 60 stupňů Fahrenheita (-51°C), a to je teprve listopad.“
Předpovědi teď varují, že tento chlad se brzy rozlije do Severní Ameriky a do Evropy.
5. Mohutnost ledových mas Grónska nadále překvapuje
Grónsko, o kterém klimatičtí alarmisté často tvrdili, že je „kanárkem v uhelném dole“, zažilo od 1. září 2017 nárůst o 250 miliard metrických tun ledového příkrovu. To je o 40 miliard tun více než průměr za období let 1981-2010.
Horní: Celkový denní přírůstek objemu povrchových mas ledu na celém ledovcovém příkrovu (modrá čára, Gt/den).
Spodní: Zůstatek akumulovaných povrchových hmot ledovcového příkrovu od 1. září do teď (modrá čára, Gt) a v sezóně 2011-12 (červená), kdy bylo v Grónsku hodně velké letní tání. Pro srovnání křivka středních hodnot z období 1981-2010 zobrazena tmavě šedou. Více zde: DMI.
Od oteplování se nečeká, že přidělá 40 miliard tun ledu navíc. To je skoro 6 tun na každého člověka na planetě.
6. Trend pokrytí Severní polokoule sněhem a ledem je rostoucí
Pokrytí Severní polokoule sněhem a ledem za měsíc říjen skončilo o 20% nad průměrem. Ve skutečnosti byl průměr za posledních 5 let v říjnu největší ze všech pětiletých období, kdy tato měření před 50 lety začala.
Zdroj: Rutgers University Global Snow Laboratory (GSL)
To samé platí pro měsíc listopad: i ten zažívá v posledních 30 letech robustní stoupající trend v pokrytí sněhem a ledem.
7. Sluneční aktivita je na skoro 200letém minimu
Aktivita slunečních skvrn současného slunečního cyklu 24 je na nejnižší úrovni za skoro 200 let. Počátkem 19. století se Země nacházelo v sevření studeným obdobím Daltonova minima, což bylo v době se srovnatelně slabou sluneční aktivitou.
Odchylky v celkovém počtu slunečních skvrn za měsíc od měsíčního průměru všech předchozích 23 cyklů – za těch 107 měsíců, které tento cyklus zatím trvá.
Současný sluneční cyklus 24 je třetím nejslabším od počátku systematických pozorování cyklické sluneční aktivity v roce 1755. Jen sluneční cykly č. 5 a 6 (1798-1823 během Daltonova minima) byly slabší. Četní uznávaní vědci a tucty vědeckých publikací varují, že planeta ve skutečnosti asi vstupuje do období globálního ochlazování. I blížící se sluneční cyklus 25 se očekává, že bude slabý.
Možná větší erupce sopky Agung?
V souhrnu existují i jiné náznaky, že k ochlazování buď už dochází, nebo že přijde; to výše byl jen jejich vzorek. Nezapomínejme ani na možnou erupci sopky Agung v Indonésii. Větší erupce by na pár let hodila globální teploty do ledničky.
Souhrn: Nepodléhejte všem těm klamům o tom, že nám pádivé oteplování usmaží planetu. Všude kolem probíhá spousta jimi neočekávaného ochlazování – ochlazování, které prý nikdy nemělo přijít. A jediné, co k tomu od alarmistů uslyšíte, bude místo vysvětlení spousta výmluv.
Zdroj: notrickszone.com
