Japonský ministerský předseda Shinzo Abe řekl minulý týden svému parlamentu, že nemá „vůbec v úmyslu“ přijmout více migrantů i přes nátlak od Agentury pro uprchlíky OSN. Pan Abe během debaty v japonském parlamentu argumentoval, že přijetí cizích pracovníků by bylo ospravedlnitelné pouze, kdyby jich bylo opravdu zapotřebí „k trvalému udržení japonské ekonomicky a infrastruktury.“
Tento 63letý ministerský předseda je osvědčeným nacionalistou a obdivovatelem amerického prezidenta Donalda Trump a prosazuje ekonomickou politiku „Japonsko v první řadě“, kterou by šlo srovnávat s tou prosazovanou panem Trumpem.
Ten obdiv vypadá, že je vzájemný, a oba vůdci spolu strávili během Trumpovy asijské návštěvy tento měsíc značně dlouhou dobu. „Naše vztahy jsou opravdu mimořádné,“ řekl pan Trump. „Máme rádi jeden druhého a i naše země se mají vzájemně rády. A nemyslím si, že bychom měli kdy k Japonsku blíže, než právě teď.“
Japonsko je etnicky homogenní zemí, kde je méně než 2 procenta obyvatel narozena v zahraničí a jeho imigrační politika je konstruovaná k obraně japonské kulturní identity stejně jako k zajištění národní bezpečnosti. Rovněž se zaměřuje na obranu místního pracovního trhu, aby udržela nezaměstnanost na minimu.
Tokio tvrdilo, že o azyl v Japonsku usilovalo už mnoho lidí, aby si tam našli práci, jelikož lidé žádající o status uprchlíka mají přístup k obnovujícím se pracovním povolením.
Podle japonské imigrační politiky se nekvalifikovaným migrujícím pracujícím vstup zamítá. Japonsko před pěti lety zavedlo pětibodový imigrační systém za účelem „posílení vstupu vysoce kvalifikovaných zahraničních profesionálů,“ aby se tak zajistilo, že migranti budou pro tuto zemi znamenat opravdu pozitivní přínos.
Tento měsíc tlačila na Japonsko Agentura pro uprchlíky Spojených národů (UNHCR), aby přijímalo více uprchlíků, když vyšlo najevo, že tato země za celé první pololetí 2017 přijala jen 3 uprchlíky. V roce 2016 přijalo Japonsko za celý kalendářní rok dohromady 28 uprchlíků z 10 901 žadatelů o azyl.
Vysoký komisař pro uprchlíky OSN Filippo Grandi si na tiskové konferenci v Tokiu stěžoval, že Japonsko nepřejímá svůj díl vítání migrantů a uprchlíků.
„Tento program je strašně maličký, asi 20-30 uprchlíků ročně,“ řekl pan Grandi. „Požádal jsem vládu, aby uvážila, zda by ho šlo rozšířit.“
Tokio přes svou neochotu přijímat více migrantů slíbilo 18,6 milionu $ humanitární pomoci, aby se pomohlo s krizí Rohingů, kterou činitelé OSN odsoudili jako „klasický případ etnické čistky.“ Japonsko je v současnosti čtvrtým největším dárcem UNHCR.
Japonsko je podle Indexu globálního míru 2017 hodnoceno jako desátá nejbezpečnější země světa se stavem míru na „hodně vysoké úrovni“.
Zdroj: breitbart.com
