„Hydro-akustickou anomálii“ zaznamenali minulý týden nedaleko místa, kde zmizela argentinská ponorka ARA San Juan. Neobvyklý zvuk zachytili tři hodiny po tom, jak s ní vojenské námořnictvo poslední jednou komunikovalo. Anomálie se vyskytla přibližně 55 kilometrů severně od poslední pozice, ve které se ponorka kontaktovala s námořnictvem, uvedl ve středu jeho mluvčí Enrique Balbi.


Anomálii zachytil americký institut, ale Argentinu o tom informoval až teď, uvádí agentura DPA. Mluvčí odmítl odpovědět na otázky novinářů, zda neobvyklý zvuk naznačoval výbuch nebo jinou mimořádnou situaci v ponorce.

Podle Balbiho do této oblasti, kterou už jednou prohledali, opět míří tři plavidla vojenského námořnictva, aby zjistili, zda se tam ponorka s 44 členy posádky nenachází.

Jejich příbuzní mezitím kritizovali úsilí záchranářů.

„Jsme opravdu udiveni, že ji nemohou najít. To není možné, že v této fázi nevědí, kde je,“ řekl Claudio Rodriguez, bratr jednoho z členů posádky.

Námořnictvo čelilo obviněním, že zprvu zdržovalo pátrání v důsledku administrativních postupů a slabé komunikace s vládou.

Letadlo americké armády, zapojené do pátrání po ztracené argentinské ponorce, zpozorovalo v úterý na dně Atlantiku neznámý objekt. Radar lokalizoval oblast se změněnou teplotou přibližně 70 metrů pod hladinou v jižní části Atlantiku. Avšak důkladný průzkum oblasti neprokázal žádné známky o tom, že by se tam nacházela ponorka ARA San Juan.

Pátrá po ní téměř 4000 lidí z deseti zemí v plavidlech i letadlech. Očekává se, že počasí se ještě zhorší, což může hledání ještě více ztížit.

Agentura Reuters uvádí, že pátrání se dostalo do kritické fáze, protože kyslík měl podle propočtů vystačit lidem v ponorce maximálně do včerejšího večera.

„Předpokládám, že posádka už dostala pokyn, aby omezila pohyb i hovor, a šetřila tak kyslíkem,“ domnívá se profesor Robert Farley z univerzity v americkém státě Kentucky. Naučit se zpomalit dýchání k uchování kyslíku patří podle něj k nejdůležitějším částem výcviku posádek. V ztroskotané ponorce je zřejmě i chladno a vlhko a situace je náročná na psychiku, ale i na to musí být vojáci v ponorce maximálně trénování.

Profesor Farley podle BBC odhadl dobu přežití posádky argentinské ponorky asi na deset dní od doby, kdy se jim podařilo naposledy vyplavat nad hladinu. Při posledním kontaktu se základnou ale ponorka hlásila problémy s bateriemi. Proto jim zřejmě později vysadili motory i systém komunikace. V případě, že by měli elektřinu, mohli by vyrábět kyslík elektrolýzou mořské vody.

Zdroj: dailymail.co.uk