Vědcům se podařilo vytvořit křížence mezi člověkem a vepřem
11. listopadu 2017 Redakce AC24 Ze světa 12129 0
thumbnail
Postupem, který lze považovat jedině za kontroverzní, byl v laboratoři vytvořen první hybridní vepřo-člověk. Výzkumníci úspěšně vypěstovali lidské buňky uvnitř prasečích embryí v raném stadiu vývoje, což vedlo k vytvoření prvních vepřo-lidských hybridů. Takovýmto výsledkům se říká mezidruhové chiméry. Tento experiment ještě probíhá ve fázi svých prvních dnů, avšak vědci už věří, že tento „průlom“ by jednoho dne mohl vést k pěstování lidských orgánů v laboratořích, které by se pak transplantovaly do lidí, kteří by je potřebovali. Kdyby se to podařilo, byly by zachráněny statisíce životů.

 

 

 

Science Alert hlásí, že američtí výzkumníci kvůli tomuto experimentu vstříkli lidské kmenové buňky do vepřových embryí v raném stadiu vývoje. Takováto hybridní embrya pak přenesli do bachyní k donošení. Výzkumníci počkali, až se embrya vyvinou do prvního trimestru.

Po tom všem z toho vzešlo přes 150 embryí, které se vyvinuly jako chiméry. Všechna měla už vyvinuta zárodky orgánů včetně srdce a jater. Rovněž obsahovaly i malou příměs lidských buněk – přibližně 1 z 10 000 těch hybridních buněk byla lidská.

Jak řekl člen týmu Juan Carlos Izpisua Belmonte ze Salk Institutu v Kalifornii: „Naše zjištění by mohla nabídnout naději na pokroky ve vědě a medicíně poskytnutím bezprecedentní možnosti studovat rozvoj raných embryí a formování orgánů, stejně jak prorazit potenciálně novou cestu lékařským terapiím.“

Dodal: „Předvedli jsme, že přesně cílená technologie může umožnit organismům z jednoho druhu vytvářet specifické orgány skládající se z buněk jiných druhů.“

Ač reakce na tento vývoj byly smíšené, nelze ignorovat, že když už vědci udělali prvního vepřo-lidského hybrida, tak tím udělali velký skok vpřed. Teď je ještě třeba propracovat etické důsledky tohoto.

Už v roce 2015 provedl Izpisua Belmonte se svými kolegy experimenty k vytvoření mezidruhových laboratorních chimér. Tým tehdy úspěšně integroval lidské kmenové buňky do myších embryí, kdy ukazoval, že lidské kmenové buňky se mohou vyvíjet uvnitř jiných druhů. Tak v podstatě vytvořili první chiméru na světě.

Slovo chiméra pochází z řecké mytologie. Podle legendy to bylo oheň plivající monstrum vzniklé křížením Likie a Malé Asie. Nejčastěji bývá vypodobňována jako lev z kozí hlavou čnící z jedné strany jeho krku a had v ocase. Biologie popisuje chiméry jako přirozeně nebo umělé vzniklé jednotlivé organismy obsahující buňky z jiného tvora. Vědci jsou z pochopitelných důvodů chimérami fascinovaní.

Jak o tom referuje National Geographic, existují dva způsoby, jak dělat chiméry. První metoda je zavést orgány jednoho živočicha do jiného. To je riskantní, jelikož imunitní systém hostitele může způsobit odmítnutí orgánů. Druhou metodou je zavést živočišné buňky jednoho druhu do embrya jiného na embryální úrovni a nechat je vyrůstat spolu jako hybridy. To lze dělat záměrně v laboratoři nebo k tomu může docházet náhodně – jako jednou, když jistý muž neprošel svým testem otcovství, protože v lůně do sebe absorboval své dvojče.

Co se týče vepřo-lidského hybrida, Belmonte řekl: „Konečným cílem výzkumu chimér je zjistit, zda budeme moci využít kmenových buněk a technologií editace genů, abychom generovali genetiky odpovídající lidské tkáně a orgány a my jsme velice optimističtí, že pokračující práce nakonec povedou k úspěchům.“ Dodal: „Ale během tohoto procesu se dobíráme i k lepšímu pochopení vývoje druhů stejně jako lidské embryologie a chorob, k nimž je těžké se dostat jinými způsoby.“

Ta hybridní embrya vepřo-lidských hybridů z těchto experimentů se po 28 dnech vývoje usmrcují, aby se zamezilo dalším etickým problémům. Očekává se, že debata o etice tohoto bude pokračovat, jelikož Národní institut zdraví (NIH) už vydal moratorium na experimenty s lidskými chimérami, avšak nyní uvažuje o zrušení tohoto zákazu.

Přívrženci tohoto výzkumu argumentují, že tyto experimenty jsou ospravedlnitelné, protože ve Spojených státech umírá 22 lidí denně během čekání na transplantaci orgánů a někdo nový se na seznam dárců připisuje každých 10 minut.

Práce tohoto týmu byla vydána v žurnálu Cell. Na videu níže diskutují o svých výsledcích:

Zdroj: truththeory.com

 
sdílet na Facebooku sdílet na Twitteru sdílet na Google Plus sdílet na VKontakte

Facebook komentáře
Komentáře registrovaných uživatelů

Napište vlastní názor