V případě útoku na jednu ze zemí NATO se Washington může svobodně rozhodnout – "zapojit se do války, nebo nedělat nic", uvedl Der Spiegel a jeho článek může vyvolat značnou paniku. Vyplývá to z tajných dokumentů „Závazek USA vůči Německu“, která se uchovává v archivu německého ministerstva zahraničí, napsal Der Spiegel. A protože všechny členy NATO si jsou „rovné“, netýká se to jen Německa, ale také všech partnerů v Severoatlantické alianci, poukazuje autor článku Klaus Vigrefe.


„Všichni za jednoho? Nebo je záruka NATO jen mýtus?" klade si mrazivou otázku německý časopis Der Spiegel.

Na jaře roku 1955, kdy Západní Německo vstoupilo do Severoatlantické aliance, Bundeswehr ještě neexistoval, tak v případě útoku Moskvy Němci upínali své naděje v první řadě na „rozhodnost Spojených států“, uvedl autor materiálu Klaus Wiegrefe.

Vzhledem k tomu, že vláda Konrada Adenauera měla „malou důvěru v Severoatlantickou smlouvu“, v tajném dokumentu „Závazky USA vůči Spolkové republice“, který se uchovává v archivu německého ministerstva zahraničí, právníci německého ministerstva zahraničních věcí vyčíslili všechny věci, k nimž „Spojené státy daly svůj souhlas“, poznamenal Wiegrefe.

Adenauerovi experti dospěli k závěru, že zákonné povinnosti Američanů jsou „poněkud skromné", pokračoval autor. „V případě útoku na jednu ze zemí NATO, zejména na SRN, se Spojené státy zavazují poskytnout podporu jen do té míry, kterou považují za nezbytnou,“ cituje Wiegrefe právníky německého ministerstvo zahraničí.

„Spojené státy rozhodnou, zda existuje útok a jaký druh vojenské pomoci půjde z jejich strany."

„Jinými slovy, v případě útoku na jednu zemi NATO se budou Američané rozhodovat podle svého uvážení – zapojit se do války, nebo nedělat nic,“ poukazuje německý novinář. A protože všichni členové NATO si jsou „rovní“, tak se to netáká jen Německa, ale také všech partnerů v Severoatlantické alianci, uvedl Klaus Wiegrefe.

Od počátku ukrajinské krize v roce 2014 německá kancléřka Angela Merkelová neúnavně vede řeči o „závazcích NATO pro každého člena aliance“.

Takovými prohlášeními se německá vláda snaží „uklidnit“ pobaltské země, které jsou „skeptické, že při konfliktu s Moskvou mohou počítat s ostatními“, napsal autor článku.

„Zároveň se text Severoatlantické smlouvy od Adenauera nezměnil. Neexistuje žádný důvod, proč ho nebrat jako před 60 lety, když mnoho moderních politologů a právníků interpretuje text smlouvy stejně, jako odborníci za Adenauera,“ uzavřel Klaus Wiegrefer, novinář Der Spiegelu.

Zdroj: pz.cz