Na začátku roku 2006 v ruské televizi vyšla reportáž Špioni, ve které novinář Arkadij Mamontov mluvil o práci anglické rozvědky v Rusku. Zejména se v tomto pořadu mluvilo o nějakém špionském zařízení, které mělo být zamaskované pod obyčejným kamenem v jednom z moskevských parků. Reakce na reportáž převýšila očekávání. „Špionský kámen" se na mnohé roky stal etiketou a symbolem lživé kremelské propagandy. Mamontovovi při jakékoli vhodné i nevhodné příležitosti připomínali výmysl, kterým tehdy „nakrmil" publikum.


Po šesti letech v roce 2012 však vysoce postavený britský úředník přiznal, že špionský kámen ve skutečnosti existoval a skutečně byl využíván anglickou rozvědkou v Moskvě.

V roce 2012 došlo k dalšímu zajímavému příběhu, ale ve zcela jiné oblasti.

V Rusku byl v tomto roce zaveden status zahraničního agenta. Přijetí odpovídajících legislativních změn bylo doprovázeno bezprecedentní hysterií ze strany opoziční a liberální společností. Na adresu ruských orgánů se masově sypala různá obvinění, kde paranoia a potlačování bylo skoro to stejné.
Odpůrci zákona moudře ukazovali na to, že Rusko fakticky zkopírovalo stejnou zkušenost USA a obvinění pouze jedné strany v této situaci vypadá divně. Dnes po pěti letech tehdejší spory vyvolávají smutný úsměv, protože USA a Západ celkově jsou za poslední rok posedlí vyhledáváním „ruské stopy" v jakékoli události na světě. Navíc ji pokaždé úspěšně nachází.

Mimochodem analogické je to i s novou výzvou nizozemského Mezinárodního olympijského výboru, aby se Rusko přiznalo k dopingu. To znamená, že důkazy žádné nebyly a ani nebudou, ale nikoho vůbec netrápí porušení základních principů práva. Naopak všichni podporují myšlenku, že Rusko se musí přiznat a kát se, protože je vino v každém případě.

… Všechny tyto případy je vhodné vzpomenout v souvislosti s novým informačním důvodem, který vyvolává divokou hysterii ze strany ruské opozice a Západu.

Na nedávném zasedání Výboru pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva Vladimir Putin oznámil, že někdo s neznámými cíli shromažďuje biologický materiál Rusů po celé zemi.

První reakcí kritiků bylo obvyklé „vy lžete". Tato verze však byla rychle zastavena, protože jim připomněli, že podobná informace se v médiích objevila už před několika měsíci. Přičemž zdroj informace byl oficiální. Tehdy byla na webu americké vlády, kde se zveřejňují nabídky státních struktur, byla zveřejněna velmi zajímavá objednávka.

Američtí vojáci, přesněji americké letectvo, vyhlásilo tendr na nákup živých tkání Rusů. Přičemž je v daném případě zajímali striktně ruské vzorky (europoidní rasa) a kategoricky nebyly vhodné vzorky z Ukrajiny.

Soudě podle komentářů Vladimira Putina a jeho tiskového mluvčího není tento případ ojedinělý. Ruský prezident v této souvislosti nedělal dalekosáhlé závěry a prohlášení. On a poté i ruská společnost se jen divil: proč a za jakým účelem to dělají?

Hysterická reakce ze strany protivníků ruské vlasti však zase předčila všechna očekávání. Jak mohlo vůbec někoho napadnout, že američtí vojáci shromažďují biologický materiál pravděpodobného protivníka s nepřátelským účely? Je jasné, že Pentagon to všechno potřebuje výlučně pro mírové a humanistické základní výzkumy. Pouze hloupí a paranoidní ruští občané v čele s Kremlem v tom mohou vidět něco podezřelého.

Zajímavé by však bylo provedení zrcadlového experimentu.

Řekněme, že by Ministerstvo obrany Ruska (nebo ruské letectvo) umístilo na vládní web státních zakázek tendr o pořízení rasově profilovaných vzorků biologického materiálu Američanů.

Bylo by velmi zajímavé se podívat na reakci amerických orgánů, americké společnosti a ruské opozice a zároveň zjistit jejich verzi, proč Rusko takové vzorky potřebuje.

Irina Alksnis

Zdroj:  snews.com