Česká republika dlouhodobě kraluje žebříčkům užívání drog. Úplnými rekordmany jsme např. v užívání konopí ve věku 15–16, kdy má zkušenost s touto drogou hrozivých 36,8 % (ESPAD 2016). Je až podivuhodné, že stoupají výdaje na sekundární prevenci (vyměňování stříkaček, domovy se zvláštním pobytem), a naopak jde každým rokem méně peněz na primární prevenci, která je skutečně účinná a především řeší hlavní příčinu tohoto problému – nedostatečnou informovanost o škodlivých účincích drog.


Kořen problému užívání drog v České republice může sahat k faktu, že Češi jsou velmi přístupní jakékoliv neřesti. Statistiky například ukazují, že je Česko nejhorší v kombinaci kriminalita, hazard, alkohol a drogy. Celosvětový průzkum indexu neřesti (Global Vice Index) sestavený v březnu 2012 americkou agenturou BLOOMBERG měřil v zemích světa čtyři kategorie celkové spotřeby dospělého obyvatele v alkoholu, cigaretách, dále měřil výši ztráty peněz z hazardu v procentu HDP země a naposled zneužívání drog (výskyt užití drog v životě – marihuany, amfetaminů, extáze, kokainu a opioidů včetně těch na recept). Měřena byla pouze produktivní populace ve věku 15–64 let. Česká republika se stala nejvíce neřestnou a nezdravou zemí na světě v kombinaci zneužití drog, alkoholu, cigaret a hazardu. 

Mimo jiné, i z těchto uvedených dat je zřejmé, že je drogová problematika v Česku dost vážná. Očekávaným krokem tedy je, aby s tím zodpovědné orgány v této oblasti něco dělaly a snažily se statistiky zvrátit. Snaha jim vskutku nelze upřít, avšak zarážejícím faktorem je, jakým způsobem je zde nastaveno financování protidrogové politiky. Protidrogová politika v ČR je financována z centrální úrovně (státní rozpočet) a regionální úrovně (krajské a obecní rozpočty). Kromě veřejných rozpočtů jsou služby pro uživatele drog a závislé financovány z veřejného zdravotního pojištění a v neposlední řadě z evropských fondů. 

V roce 2014 činil celkový rozpočet na protidrogovou politiku v ČR 1 253,8 mil. Kč. Ano, více než miliardu korun! Oproti roku 2013 se tento rozpočet téměř zdvojnásobil, nově jsou totiž do výdajů dotace Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) započítávány na domovy se zvláštním režimem. 

Definice: Domovy se zvláštním režimem

„Domov se zvláštním režimem je speciální pobytová sociální služba pro klienty se specifickými potřebami danými přítomností chronického duševního nebo somatického onemocnění. Některé domovy jsou určeny osobám s duševní poruchou vyvolanou účinkem alkoholu a dalších návykových látek, které mají sníženou soběstačnost a potřebují pravidelnou pomoc jiných osob.“

Možná vás napadá vhodná otázka, jak jsou tyto peníze rozděleny a zda opravdu efektivně zabraňují užívání drog v naší republice. Nejvíce z rozpočtu spolkne tzv. prosazování práva (výdaje policie) – celkově 559,5 mil. Kč, a to zde ještě nejsou započítány výdaje Národní protidrogové centrály (146, 8 mil. Kč). Procentuálně to činí 56,7 % a každým rokem navíc toto číslo narůstá. 

Další peníze z podstatné části tohoto rozpočtu (15,3 %) jdou na tzv. oblast Harm reduction. Označují se tak přístupy snižování či minimalizace poškození drogami u osob, které v současnosti drogy užívají a nejsou motivovány k tomu, aby užívání zanechaly.  Ve zkratce se jedná o vyměňování již použitých injekčních stříkaček (v roce 2014 se jich vyměnilo přes 6,6 milionů!), rozdávání kondomů a další činnosti, které mají např. zabránit přenosu viru HIV.

Téměř totožné procento si pro sebe dohromady urvou výdaje na léčbu (9,4 %) + záchytné stanice (5,9 %). 

Ptáme-li se, kolik peněz jde na to, aby především naše děti a mládež (naše budoucnost) byly informovány pravdivými informacemi o škodlivosti drog a dopadu na jejich tělo i mysl, dostaneme smutnou odpověď. Na primární prevenci jdou pouhá 3,2 %, tedy necelých 40 mil. korun…