Bitcoinoví milionáři Olivier Janssens a Roger Ver oznámili plány zformovat novou zemi založenou na libertariánských principech. Podle Janssens: „Máme podporu více než 100 milionů USD soukromého kapitálu a jsme odhodláni k misi zrealizovat první Svobodnou společnost na světě.“


Trustnodes.com hlásí:

Plánují koupit zemi od suverénní vlády v USA, v Evropě nebo v Asii, ale neodhalili žádné další informace, když se odvolávají „na důvody důvěrnosti, na jejichž základě nemohou toto místo prozradit.“

Některé vlády o to zjevně mají zájem, když Janssens konstatuje „když jsme začali kontaktovat vlády, byl zájem daleko větší, než jsme původně čekali,“ ale žádná vláda nemůže hledět moc dlouho dopředu.

Je tomu tak proto, že tato země bude provozována plně na základě dobrovolnosti. To znamená, že „k prosazování moci bude docházet prostřednictvím soukromých arbitráží, konkurenčních systémů soudů a soukromého prosazování práva,“ uvádí tento projekt.

Představa je taková, že místo placení daní centralizované vládě, aby poskytovala služby, které poskytuje, platíte soukromým společnostem, tudíž půjde o distribuovanou moc.

Složitosti jsou tu značné, zvláště pokud jde o právo. V této utopické zemi si mohou lidé vybrat, jak se budou zločinci trestat. Kdy k hlavním možnostem patří vězení, peněžitá pokuta nebo kombinace obojího.

Mnoho zločinů nebude vůbec zločiny, jako používání drog nebo prostituce. Nebude tam nic takového jako krádež copyrightu nebo patentů. Nebude tam žádná místní radnice, kam zajdete, když se z vás stane bezdomovec, a nebude tam vůbec žádná skutečná vláda. Což znamená, že pasy a identifikaci budou spravovat soukromé agentury.


Doufají, že výchozí víra, že člověk je od přirozenosti dobrý, převáží, aby to svázalo dohromady všechny občany, což je podrží v rámci svědomím vedených činností, když jim bude jasné, že spolupráce je nejlepší.

I děti v této zemi budou nejspíš obdobě vzdělávány. Nejspíš se budou učit, že jsou nadřazeni zbytku světa. Když zatímco jiní vyžadují sílu vlády, která spravuje je samotné, tak oni si vládnou sami podle samozřejmých, objektivních, univerzálních principů.

Budou povzbuzovány, aby se zaměřily na sebe, pracovaly pro sebe, postaraly se o sebe a myslely na sebe. Ač tam mohou být charity a dají se čekat i nějaké svatyně, budou tam lidé obecně pány nad sebou samými.

To je teorie. V praxi se to ještě nezkoušelo. Přinejmenším poroto, že celá ta taková nějaká intelektuální základna pro to, je velice nová, sotva 50 let stará.

I v teorii jsou tu hory problémů. Např. silnice jsou přirozeně monopolizované, protože prostor je omezený. Podobně nemocnice a školy. Prostě nemůžete mít dvě nebo tři jedna vedle druhé, protože by nebylo dost učitelů nebo doktorů pro takovou úroveň služeb.

Vybrat si zákon, který přijmete, by mohlo být také fajn, ale některé věci jsou univerzální, právo na život je jednou z nich. Někdo tudíž bude muset projít tyto základní zákona, a ty se budou muset nějak vtělit do něčeho na způsob ústavy. Podobně i jejich tresty by měly být jednotné, aby se zajistilo odstrašení.


Pokud to nebudou základní zákony, tak by mohlo být možností dát pokutu, v tom se ale už odráží občanské právo, kde tresty jsou obvykle peněžité.

Nakonec je tu kritika vlastnických práv. Pokud obyvatelé této země nebudou mít rádi umění a nebudou dávat přednost životu ve velice nepěkném světě, tak budou potřebovat zajistit, aby umělci byli placeni. Jednou možností je patronství, pak ale ti umělci budou těžko svobodní.

Ač třeba teenageři, kteří si ještě nemusí vydělávat na živobytí, třebas s majetkovými právy k intelektuálním a uměleckým dílům nesouhlasí, jsou velice dobré důvody, proč se velká většina společnosti rozhodla, že by se chránit měla.

Primárním důvodem je, že taková práce zabere tolik času a úsilí, pokud ne více, než výroba Lamborghini, a tato díla jsou zrovna tak vzácná, protože vyžadují čas, úsilí a dovednosti.

Když se to vše řekne a i to, že nic takového ještě nikdo nezkusil, tak by se to podle našeho názoru zkusit mělo. Zpočátku to nejspíš bude dost neotesané, ale s nabývající zkušeností obyvatel dojde k poučení, a tak si věci tak nějak uplácají dohromady, až se jim to bude líbit.

Přemýšlet o tom může být podmanivé, ale jestli to bude fungovat, to ještě nikdo nemůže říci, protože rozhodčí všech věcí, praktická realita, ještě nevyřkla svůj soud.

Zdroj: trustnodes.com