Ve věku sedmasedmdesáti let zemřel bývalý plukovník sovětské armády, který zřejmě ochránil svět před jadernou katastrofou, Stanislav Petrov. Ačkoliv zemřel už v květnu, jeho rodina informaci o smrti zveřejnila až v posledních dnech. 26. září 1983 v 00:15 místního času se spustil alarm a na obrazovce se rozsvítil červený čtverec, který signalizoval místo odpalu. Vzápětí byly detekovány další čtyři odpaly.


Petrov vyzval operátory, aby podali hlášení a mezitím analyzoval situaci. Systém včasné výstrahy byl uveden do provozu teprve nedávno a již dříve se vyskytly poruchy. Doktrína vzájemného zničení byla všeobecně známá.

Petrov uvažoval, že odpálení pěti raket nedávalo smysl, nenapáchaly by značné škody a naopak USA se tím vystavovalo riziku plného odvetného jaderného útoku znamenajícího téměř jistě vyhlazení.

Podplukovník požádal o prověření informací z dalších zdrojů (pozemní radary, radary protiraketové obrany a lodě s anténami pro sledování kosmických objektů). Doba letu raket s jadernými hlavicemi byla cca necelou půlhodinu, tolik času bylo na prověření.

Útok se podařilo vyloučit za 18 minut, nebyl potvrzen z radarových stanic. Petrov mohl informovat nadřízené o celém incidentu. Vyšetřování později potvrdilo poruchu systému, zmatení družice měl na svědomí odraz slunečního paprsku z vrstvy vysoké oblačnosti.

Jeho jednání bylo označeno nejprve za správné a generálplukovník Jurij Votincev mu následně udělil pochvalu. Posléze se však stal nepohodlným, protože odhalil chybu systému, na kterém pracovali vlivní vědci. Petrov byl jako nespolehlivý převelen na „méně exponované místo“ a v roce 1984 odešel předčasně do výslužby.

Přešel do výzkumné firmy, která systémy včasného varování vyvíjela. O několik let později jeho žena Raisa dostala rakovinu a Petrov z firmy odešel, aby se o ní až do její smrti v roce 1997 staral.


Petrov podotkl, že neví, jestli by se měl považovat za hrdinu. V rozhovoru pro dokumentární film The Red Button and the Man Who Saved the World uvedl: „Byla to má práce. Dělal jsem jednoduše svou práci, byl jsem tím správným člověkem na správném místě, to je celé. Ani moje žena o tom 10 let nevěděla. 'A co jsi udělal?', zeptala se mě. 'Neudělal jsem nic.'“