Šéf britského Červeného kříže Mike Adamson tvrdí, že tato charita se potýká po katastrofě Grenfell s problémy, protože její personál a dobrovolníci jsou příliš bílí. „Vzniká tu riziko, že ve velice diverzifikovaných komunitách jako Grenfell budou organizace se slovy „britský“ a „kříž“ ve svém názvu zaměňovány s organizacemi křesťanského establishmentu,“ napsal na svém blogu pro mozkový trust (think tank) New Philantropy Capital.
Ač Adamson konstatoval, že tato charita je „zcela nestranná‘, tak dodal: „Nelze uniknout před faktem, že kromě takových zářných výjimek, jako jsou naše služby uprchlíkům, se nijak neblížíme potřebě diverzity, kterou potřebujeme v základně svých dobrovolníků, v našem personálu a v našem vedení.“
Adamson spolu s oznámením, že on sám „osobně v této charitě vede strategii inkluze a diverzity,“ řekl, že Britský Červený kříž se „značně mění, aby byl konečně už relevantní pro svět dneška a zítřka.“
Jeho komentátoři na webové stránce Times ho kárali, že když Adamson „přiznal, že tato charita má potíže s katastrofami jako Grenfell, kvůli příliš bílým pracovním silám,“ tak se vlastně „omlouval za samotnou existenci jména Britský Červený kříž, že to není dost ‚diverzifikované‘.“
„Nazvi to Červený půlměsíc, jestli to odpovídá správné etnicitě,“ napsal jeden uživatel s dodatkem: „Jak je ta sebe-nenávist i s tím zoufalým odprošováním za to, že není dost ‚relevantní‘, hrozně ubohá!“
Ministr útočí na požární sbory, že jsou přehnaně mužské a příliš bílé – Bretibart
Brandon Lewis s odkazem na čísla, že požárníci jsou z 96 procent z bělochů a z 95 procent z mužů, tyto útvary ostře odsoudil za to, že jim chybí ‚diverzita‘.
V úterý článek na blogu webu Třetí sektor lamentoval nad tím, že Británie potřebuje „urychleně zahájit akce, aby se dosáhlo diverzity ve vybírání peněz na dobročinnost,“ kdy argumentoval, že tento průmysl potřebuje významnou kulturní změnu, aby do svých pracovních sil přilákal více černých a menšinových etniky – tj. lidí BAME/BME.
V tomto článku autor Hayley Gullen – vedoucí manažer vybírání peněz na dobročinnost – referoval o různých „bariérách“ pro etnické menšiny, aby se pustily do kariéry ve vybírání peněz, do čehož patří i to, že v komunitách migrantů mají charity „negativní konotaci“ a tento obor je pokládán a podřadný bez prestiže, když jejich kultury postrádají správné pojetí chápání charity.
Také článek v Guardian úpí nad faktem, že v britském publicistickém průmyslu pořád ještě „zůstává 90 procent bílých“, na což ovšem útočili čtenáři poukazující, že v Británii je pořád 86 procent lidí bílých, takže to číslo je značně reprezentativní.
V komentářích pod článkem kladli čtenáři rovněž otázky, proč se Guardian tolik zaměřil na etnicitu, když referuje o nedostatku diverzity v tomto průmyslu, přičemž článek uvádí, že 85 procent lidí pracujících v Británii v publicistice jsou ženy.
„Kde je zděšení Guardianu nad touto statistikou?“ napsal jeden uživatel, který tuto genderovou propast nazval „daleko větší neúměrností než nepatrně nadměrné zastoupení bělochů v této profesi pro střední třídu.“
Příspěvek dodal: „Když máme průmysl tak kriticky důležitý pro znalost a vzdělání veřejnosti ovládaný jediným pohlavím, tak to přeci nemůže být pro společnost nic dobrého, nebo snad ano?“
Virginia Hale
Zdroj: breitbart.com
