Když naši zaměstnanci nepustili dovnitř sanfranciské hasiče, kteří se dostavili k ruskému konzulátu, z jehož komínu se vznášel kouř, byli jejich velitelé překvapeni a ruské internetové společenství se vesele smálo. Avšak žádný důvod ani k překvapení, ani k smíchu nebyl. Pouštět hasiče země pobytu (kde se ale vezmou jiní?) do zahraničních misí není vůbec zvykem s výjimkou případů, když hoří celá budova. Ale i tak stanoví Vídeňská konvence o konzulárním styku (článek 31), že dokonce „v případě požáru nebo jiné živelné pohromy" je potřebný „souhlas hlavy konzulárního úřadu."


V daném případě tento souhlas získán nebyl, stejně jako ani samotný požár, proto museli hasiči odejít. Jejich velitelka vyslovila překvapení (možná, dokonce upřímné), proč bylo třeba topit, když je venku 30 stupňů nad nulou.

Šéfka požárníků se nevyznala v nuancích, poněvadž je odbornicí pouze ve vlastním povolání, kdežto stranicko-politické vedení v amerických požárních jednotkách nemají, takže nebylo to možné někomu vysvětlit.

Představíme-li si jako naprostou fantasii, že ruské úřady požádají USA, aby do 24 hodin zavřely konzulát v Jekatěrinburgu, můžete si být jisti, že kouř bude stejně táhnout z komínu, a že přijdou-li jekatěrinburští požárnici hasit požár, budou stejně posláni pryč. Přičemž si můžeme představit, že v Jekatěrinburgu bude kouř mnohem hustší a větší. Nikoli kvůli rozdílům v konstrukci komínu, ale spíše z politického důvodu.

Počet ruských občanů v sanfranciském konzulárním okruhu je dost velký: pouze v Křemíkovém údolí pracuje hodně zaměstnanců bez amerického občanství. V USA je vůbec dost velká ruská diaspora. A to si vyžaduje spoustu povinností konzulárních zaměstnanců: ochrana ruských občanů, vybavení různých dokumentů, notářské funkce atd.


Zatímco v jekatěrinburském konzulárním okruhu je počet amerických občanů mnohem menší, a tedy mají jeho zaměstnanci méně konvenční práce.

Vzniká tedy otázka: který konzulát má víc volných zaměstnanců na výkon funkcí „čestného špióna" nezapsaných do Vídeňských konvencí? Ale právě na intenzitě těchto funkcí závisí především rozsah archívů, jež podléhají spálení.

Avšak víc než nepochopení prostoduchých amerických úředníků, kteří jsou vůbec velmi panenští, překvapuje množství vtipů ze strany krajanů, včetně těch vysokých znalců „reálné politiky," kteří ale přestoupili dnes na stranu Sil Světla. Vytříbené aluze jednou na bílou kouř z komínu Sixtinské kaple, která hlásá Habemus papam!, podruhé na spálení druhého dílu Mrtvých duší, nemohou nepotěšit vysokou úrovní kulturní erudice.

Existuje jen jedna okolnost, které si tito erudovaní znalci nepovšimli.

Kouř z komínu diplomatické mise smrdí válkou. Opravdovou válkou s kouří ze spálenišť. Ještě před několika desetiletími to bylo všem jasné a reakce na to, že na ambasádě velké mocnosti urychleně pálí archívy, nebyla zdaleka humoristická.

Perestrojka a nové myšlení měly pro naši zemi a celý svět za následek takové změny v hlavách, že lidé se dnes bojí Stalina, pravoslavného tmářství, čerta na zdi, ale nebojí se toho, že na diplomatickém zastupitelství spalují archívy.

I když nejhroznější příznak neexistuje.

Zdroj: snews.com