Pravda.Ru udělal rozhovor s Paulem Craigem Robertsem, americkým ekonomem, který sloužil jako náměstek ministra financí v Reaganově administrativě a stal se spoluzakladatelem reaganomiky – ekonomické politiky prosazované v 80. letech americkým prezidentem Ronaldem Reaganem. Požádali jsme pana Robertse, zda by s námi sdílel své názory na současný stav věcí uvnitř Spojených států i mimo ně. Pravda.Ru: Pane Robertsi, v Rusku jste známý jako tvůrce reaganomiky, která vaší zemi pomohla překonat stagflaci. Jaké jsou klíčové aspekty této politiky a jak byste odhadl její výsledky dnes? Myslíte, že vaše víra ve svobodný trh byla otřesena?
(Poznámka: Stagflace – kombinace vleklé stagnace s výraznou inflací – byla hlavním průvodním jevem ekonomické krize 70. let a podařilo se jí překonat až pomocí reaganomiky a jí podobného Thacherismu v Británii a později různých odvozenin tohoto systému v dalších zemích Západu. Často to bývá prezentováno i jako záchrana svobodným trhem po letech neúspěšného experimentování se socialisticky regulovanou ekonomikou.)
Paul Craig Roberts: Svobodný trh znamená svobodu pro cenu, aby se stanovovala nabídkou a poptávkou. Neznamená to ale absenci regulace lidského chování.
Reaganomika byla politickým označením pro ekonomiku strany nabídky, nového směru vývoje v ekonomické teorii. Ve světě po Druhé světové válce používaly vlády ke kontrole inflace a podpoře zaměstnanosti Keynesiánský management poprávky. John Maynard Keynes byl britský ekonom, který vysvětlil Velkou depresi na Západě jako důsledek nedostatečné agregátní poptávky, která nepostačovala k udržení plné zaměstnanosti a stabilních cen.
Keynesiánský management poptávky spočíval na vládních rozpočtových deficitech a monetární politice snadno dostupných peněz (tvorbě peněz) ke stimulaci poptávky po zboží a službách. Aby se kontrolovala inflace z přehnané poptávky po zboží a službách, používaly se vysoké daňové sazby k redukci disponibilního příjmu. Problém, který se tím rozvinul, byl ten, že vysoké daňové sazby z příjmu činily levnou lenost, v tom smyslu, že ztráta současného příjmu kvůli tomu, že nepracuji, nebyla vysoká, a činily současnou spotřebu levnou, v tom smyslu, že ztráta budoucího příjmu kvůli tomu, že nespořím a neinvestuji, nebyla vysoká. Jinými slovy vysoké daňové sazby z příjmu činily lenost a okamžitou spotřebu levnou z hlediska porovnání okamžité spotřeby vůči budoucím příjmům. Vysoké daňové sazby na příjem tudíž stlačovaly nabídku práce a kapitálu.
Na použití 98% daňové sazby na příjmy z investic ve Velké Británii (před Thatcherovou) ilustroval nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman tento problém na tomto příkladu. Jste Angličan se 100 000 dolary. Investujete to do budoucího příjmu, nebo si koupíte Rolls Royce a užijete si života? Skutečná cena za Rolls Royce (nebo Bentley nebo Ferrari či Maserati) nespočívá v nákupní ceně. Cena za tohle exotické auto je ve spotřebě budoucího příjmu z toho, že jste neinvestoval těch 100 000 dolarů.
Předpokládejme, že ze 100 000 dolarů byste mohli vydělat 10%. To by bylo 10 000 dolarů ročně ceny za nákup luxusního auta. Ale po daních (98%) to auto vyjde jen na 200 dolarů ročně, což je velice nízká cena.
To samé platí i pro práci a příjem z platů. Kvůli vysoké mezní daňové sazbě mnoho profesionálů, jako třebas doktoři medicíny, zavírali v pátek své ordinace a šli radši do golfového kurzu.
Změnou politického mixu tím, že utužila monetární politiku a snížila mezní daňové sazby (tj. daňovou sazbu ze vzrůstu příjmu), ekonomická politika strany nabídky Reaganovy administrativy způsobila nárůst agregátní poptávky. Produkt se rozšiřoval úměrně poptávce a inflace klesala.
Tato politika strany nabídky byla nástrojem, jímž Reagan udělal první krok k ukončení studené války se Sovětským svazem. Potud, pokud byla americká ekonomika stižena stagflací – se souběžným růstem jak inflace, tak nezaměstnanosti – nahlížela sovětská vláda na kapitalismus jako na stejně upadající jako komunismus. Když ale Reagan tenhle ekonomický problém korigoval, vzbudil u sovětské vlády nejistotu, že může obstát v závodech ve zbrojení.
Dalším Reaganovým krokem bylo dostat sovětskou vládu k jednacímu stolu k ukončení studené války. Studená válka byla pro obě společnosti vyčerpávající ekonomickou pijavicí a vždy tu bylo riziko nějaké špatné kalkulace, která by mohla vést k jaderné válce, co by smetla život na zemi. Gorbačov, inteligentní osoba vědomá si tohoto rizika, dospěl s Reaganem k dohodě.
Tohle bylo pro Američany i pro Rusy velké vítězství. Nyní je možné přátelství a spolupráce. Tím to ale neskončilo. Reaganovi nástupci využili dobré vůle mezi oběma zeměmi, kterou Reagan s Gorbačovem vytvořili, aby dosáhli americké hegemonie nad světem.
Dotaz: Během 80. let se Ronaldu Reaganovi, který se mohl spolehnout na obnovenou ekonomickou sílu Spojených států, podařilo přesvědčit sovětskou vládu, aby ukončila Studenou válku. Všechny tyto dohody ale, jak vy věříte, Reaganovi nástupci zničili. Rusko ale na Reagana nahlíží úplně jinak. Rusové si myslí, že on byl tím mužem, který obnovil závody ve zbrojení, konstruoval kosmický štít a „vyřízl nádor komunismu“ tím, že porazil (nebo možná uplatil) Gorbačova za spolupráci z jeho strany. Možná by se neměl vylučovat z toho seznamu autorů současného amerického „idiotismu“?
Odpověď: Reagan nebyl členem Republikánského establishmentu. Porazil kandidáta Establishmentu George H. W. Bushe (otce George W. Bushe) ve střetu o republikánskou nominaci na prezidenta. Tím, že přilákal voliče jak Demokratů, tak Republikánů, Reagan dosáhl obrovského volebního vítězství. Reagan měl dva cíle: jedním z nich bylo skoncování se stagflací, druhým bylo ukončení studené války. O nic jiného se moc nezajímal. „Závody ve zbrojení“ a „obrana proti balistickým raketám čili star-wars“ nebyly nikdy skutečné. Šlo o hrozbu použitou, aby přiměl Gorbačova vyjednávat o ukončení studené války. Na rozdíl od současné Republikánské strany Reagan chtěl mír, nikoliv válku.
Vím to, protože když se mi povedlo stanovit novou ekonomickou politiku, která vyléčila stagflaci, tak mě prezident Reagan jmenoval do super-tajné prezidentské komise, která nastoloval moc nad CIA.
CIA odporovala Reaganově úsilí o ukončení studené války, což činil i mocný vojensko-průmyslový komplex, před nímž Americký lid varoval prezident Dwight Eisenhower ve svém posledním projevu k národu. Konec studené války ohrožoval zisky mocného vojenského průmyslu a moc CIA.
CIA říkala, že to bude Sovětský svaz, kdo vyhraje závody ve zbrojení, protože Sovětský svaz mohl na rozdíl od USA kontrolovat investice a mohl alokovat celý hrubý domácí produkt Sovětského impéria do zbrojení. Reaganova tajná komise ale CIA přehrála. Byl jsem jako člen výměnného programu studentů mezi USA a SSSR roce 1961 v Sovětském svazu a sledoval jsem situaci. Moje první kniha (v roce 1971) tvrdila, že sovětská ekonomika selhala. Když jsem o desítky let později v roce 1989 a 1990 v Moskvě promlouval k Sovětské akademii věd, přinášeli mi členové Ekonomického institutu kopie mé knihy, abych do nich dal autorský podpis. A to jsem si myslel, že v Sovětském svazu existuje cenzura.
Sovětský svaz se zhroutil tři roky poté, kdy Reagan opustil úřad. Pro nás, kteří jsme Reaganovi pomáhali ukončit studenou válku a zbavit se hrozby jaderné války, to bylo překvapení. Já sám a mnozí další Reaganovi přívrženci jsme oponovali rozšiřování NATO za zmenšené hranice Ruska. To, čeho si svět není vědom, je to, že kolaps Sovětů v USA rozpoutal novou, nesmírně nebezpečnou ideologii známou jako neokonzervatismus.
Dotaz: Psal jste, že šílená a zločinná vláda ve Washingtonu, ať už jsou to Demokraté nebo Republikáni, ať je výsledek příštích voleb jakýkoliv, je tou největší hrozbou života na Zemi, jaká kdy byla. Jak byste tuto hrozbu popsal, z čeho se skládá a kým je v US reprezentována?
Odpověď: Tou hrozbou je ideologie neokonzervatismu rozpoutaná sovětským kolapsem. Je to určitá forma Marxismu, v němž americký „demokratický kapitalismus“ místo proletariátu dosáhne historické nutností svého vítězství – viz ten verdikt o – „konci historie“. Američané jsou „nepostradatelný lid“ a USA jsou „nepostradatelný národ“, jehož právem a odpovědností je zřídit nad světem hegemonii. Adolf Hitler to samé nazýval „Árijskou nadřazeností“. Teď si nadřazenost nárokuje Washington. Ideologie neokonzervatismu ohrožuje svět jadernou válkou.
Dotaz: Co byste řekl k ruskému zákonu, podle nějž by politické strany financované ze zahraničí měly být registrovány jako zahraniční agenti?
Odpověď: I USA má zákony, které vyžadují, aby se zahraniční zájmy registrovaly jako zahraniční agenti. Tento zákon se ale ne vždy uplatňuje na všechny izraelské lobbistické skupiny, takové jako je AIPAC.
V USA nejsou žádné politické strany, které by byly financovány zahraničními zájmy. Nic takového by se nedovolilo. Považovalo by se to za vlastizradu. To, co je překvapující, je, že ruská vláda dovolila, aby její politická opozice byla po 20 let financována Washingtonem a pořád to dovoluje i dnes, pokud se ta opozice zaregistruje jako americký agent. Schopnost Washingtonu financovat opozici vůči ruské vládě a také protestní skupiny, možná včetně Pussy Riot, Washingtonu umožňuje volný přístup k destabilizaci Ruska.
Dotaz: Jakou roli hrají tzv. nevládní organizace v USA? Např. Národní nadace pro demokracii (National Endowment for Democracy)?
Odpověď: NGO uvnitř USA nehrají žádnou roli. NGO jsou prostředky Washingtonu k vměšování do vnitřních záležitostí jiných zemí, takového jako financování a organizování „barevných revolucí“ v Gruzii a na Ukrajině. National Endowment for Democracy je základní zakladatel politické opozice a protestních skupin v zemích s vládami, proti nimž se staví Washington. I přes její původní účel byla Národní nadace pro demokracii přetvořena na agenta americké hegemonie.
Odpověď: Dost jste psal o osudu Pussy Riot. Jak jste uvedl: „Byly brutálně podvedeny a zneužity Washingtonem financovanými NGO, které do Ruska infiltrovaly.“ Jaký je cíl takovýchto komediantsví?
Odpověď: Mohlo to být i tak, že útok Pussy Riot na ruskou pověst byl nezávislým protestem. Na druhou stranu to urážlivé komediantství mohlo být i vyprovokováno a financováno NGO, které jsou financované z Washingtonu. Bez ohledu na to, výsledek je tím, co je důležité. A výsledek je takový, že kontroverze kolem Pussy Riot odvedla kritiku od Washingtonské destrukce Sýrie k Putinovi „tomu potlačovateli svobody slova“. Od Rusů je praštěné, když se spolčují s washingtonskou propagandou proti své vlastní vládě. Bude-li tahle praštěnost pokračovat, Rusko skončí jako další loutkový stát Ameriky.
Dotaz: Pokud by se akce, jako je ta od Pussy Riot, odehrála v Americe v místě národní důležitosti, jak by reagovala obecná veřejnost a vláda? Co říkají obyčejní lidé o skandálu s Pussy Riot v Rusku?
Odpověď: Obyčejní Američané neví o Pussy Riot nic. I přes propagandu z Washingtonu většina Američanů o tomto incidentu nikdy neslyšela. Důležitost washingtonské propagandy o Pussy Riot vysílá signál evropským loutkovým státům Washingtonu, že Rusko je třeba démonizovat za to, že odporuje Washingtonské destrukci Sýrie a Iránu. Byla to ruská a čínská vláda, kdo zablokovaly Washingtonskou rezoluci OSN, která by umožnila NATO vybombardovat Sýrii, jako to udělali Libyi. Místo toho, aby bylo Rusko chváleno za svou starost o život, lidská práva a mezinárodní právo, bylo Rusko zatraceno.
Následky toho, kdyby někdo v USA jednal tak, jak to předváděly Pussy Riot, by byly různé podle státu a místního práva. Také by to záviselo na tom, kde by k tomu došlo – v židovské synagoze např. – by to americké ministerstvo spravedlnosti mohlo vyhlásit jako čin zločinu z nenávisti nebo jako formu diskriminace proti „preferované menšině“ a udělat z toho federální případ.
Dotaz: Napsal jste, že vláda USA je plně rozhodnuta vést válku na třech frontách: V Sýrii, Libanonu a Iránu – na Středním východě, v Číně – na Dálném východě a v Rusku – v Evropě. Má k tomu tato země finanční možnosti?
Odpověď: USA jsou zbankrotované. Ovšem americký dolar zůstává světovou rezervní měnou. To znamená, že USA může tisknout peníze, aby tyto účty zaplatily. Potud, pokud bude svět přijímat dolar jako světovou rezervní měnu, budou USA schopny ve svých válkách pokračovat.
Dotaz: Jelikož jsou USA v tak izolovaném postavení, zkouší to na ostatní země a doufají, že na jejich území válka nikdy nepřijde. USA utrácí daleko více na obranu svých sil v předsunutých základnách v Evropě a na Středním východě než vydávají na obranu svých vlastních hranic. Možná by Rusko mělo být aktivnější a umístit svou hrozbu blíže k americkým hranicím vysláním na moři umístěných raketových obranných systémů k pobřeží nějaké spřátelené latinskoamerické země?
Odpověď: Stejně jako prezident Reagan i já preferuji mír. Věřím, že Američané, Rusové, Číňané, Iránci a každý další by měl utrácet své zdroje na to, aby vycházeli jeden s druhým, ne aby zkoušeli dominovat jeden nad druhým. Věřím, že Washington nutí Rusko a Čínu utrácet zdroje na vojenské přípravy, přičemž tyto země by je mohly lépe využít na ekonomický rozvoj a ochranu prostředí. Osobně věřím, že Washingtonská honba za světovou hegemonií žene svět do jaderné války. Nemám žádný způsob, jak se dovědět, jak by ruská či čínská vláda mohla na Washingtonskou honbu za hegemonií reagovat.
Dotaz: Co zastaví Rusy a Číňany, aby se nespojili k odporu vůči USA?
Odpověď: Tato otázka je mimo mou znalost. Možná, že podezíravost jednoho k druhému, jako je podezíravost mezi sunnity a šiíty, která USA umožňuje, aby dominovaly Střednímu východu.
Dotaz: Řekl jste, že USA jsou policejním státem, který byl ustanoven ve jménu mystifikace „válkou s terorismem“. Mohl byste poskytnout jasné vysvětlení, jak to ten Velký bratr v Americe dělá?
Odpověď: Bush-Cheneyho režim vyrostl přes zákon PATRIOT Act, který zaútočil na Ústavu USA a odebral lidem USA občanská práva. Bushův režim stanovil, že prezident nemusí poslouchat ani US statutární právo, jako je Zákon o dohledu nad zahraničním zpravodajstvím (Foreing Inteligence Surveillance Act), který vyžaduje na špehování amerických občanů soudní rozhodnutí. Prezident Bush tento zákon porušoval, což je těžký zločin, za nějž nebyl brán k odpovědnosti.
Bush prosazoval a podle prosazovaného se i zařídil, že má právo negovat ústavní ochranu, jako je zásada habeas corpus (zákaz mimosoudní vazby bez formálního obvinění nebo rozsudku) a uvrhl americké bčany do zadržení naneurčito (doživotní žalář) bez jakýchkoliv důkazů či soudního procesu. Ve věci těchto porušení ústavního pořádku se vůbec nic neudělalo. Prezident Obama vyhlásil, že on má právo americké občany popravovat na základě samotného podezření bez důkazů či řádného soudního procesu. Tohle jsou ty nejextrémnější opatření policejního státu v moderní době.
Ministerstvo domácí bezpečnosti oznámilo, že přesunulo svoje zaměření od muslimských teroristů k „domácím extrémistům“, tj. nedefinovaný termín. Nedávno Ministerstvo domácí bezpečnosti nakoupilo více než miliardu dávek smrtící munice, jako jsou kulky s dutou špičkou, což je dost na to, aby několikrát postříleli celou americkou populaci. Jsou tu rovněž zprávy, že se staví zadržovací tábory, údajně pro takové případy, jako jsou evakuace při hurikánech. Kongres a média ale ohledně tohoto vývoje nekladou otázky.
Dotaz: Prezident Barack Obama řekl, že jedním z principů k obnovení mírových rozhovorů mezi Izraelem a Palestinci bylo stáhnout se za hranice z roku 1967. Jak mu mohla židovská lobby dovolit, aby tohle řekl?
Odpověď: Prezident Obama byl izraelským ministerským předsedou Netanyhuem a izraelskou lobby vyhlášen za nanicovatého přítele Izraele, protože Obama ještě nespustil vojenský útok na Irán. Obama, možná v domnění, že je prezidentem jediné světové supervelmoci, a ne loutka izraelského ministerského předsedy, se cítil uražen veřejným tyranizováním, jemuž byl vystaven krajně pravicovou izraelskou vládou. Obamovo prohlášení odkazující se na hranice z roku 1967 bylo Obamovým způsobem, jak izraelské vládě dát najevo, zašla až moc daleko a tlačí moc na pilu.
Dotaz: Vy vidíte hlavní problém v tom, že americká ekonomika stěhuje produkci do Číny. Kdybyste byl pozván, abyste sloužil jako prezidentův poradce, jaký by byl váš plán k vyvedení Ameriky z krize?
Odpověď: Už mi nikdy nedovolí, abych sloužil jako poradce amerického prezidenta. Od dob Clintonova prezidentství jsou jedinými povolenými poradci ti, kteří pro vládu lžou. Já to dělat nebudu.
Nejsem si jist, lze-li Ameriku z ekonomické krize vyvést. Velká část nejproduktivnější části americké ekonomiky se odstěhovala za hranice, aby zvýšila korporátní zisky, výkonové bonusy pro ředitelné kompenzace a kapitálové nárůsty pro vlastníky podílů. USA už ztratily kritický dodavatelský řetězec, průmyslovou infrastrukturu a znalosti dovedných pracovníků.
Teoreticky by USA mohla přivést své korporace zpět do Ameriky přes zdanění jejich zisků podle geografického umístění, v němž by docházelo k přidané hodnotě jejich produkce. Kdyby se hodnota přidávala za hranicemi, např. v Číně či Indii, zvýšila by se daňová sazba. Kdyby se hodnota přidávala doma v USA, daňová sazba by se snížila.
USA by se rovněž mohly uchýlit k ochranným tarifům, které bývaly odpovědné za jejich vzestup jako ekonomické mocnosti.
Tyto změny by bylo těžké realizovat, jelikož tyto změny jsou v rozporu s materiálními zájmy toho jednoho procenta.
Dnešní USA jsou ovládány oligarchií soukromých zájmů. Americká vláda není moc nezávislá na mocných zájmových skupinách, které financují politické kampaně. USA už skončily s tím, že by byly demokracií za Clintonovy administrativy.
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: paulcraigroberts.org
Copyright © 1999-2012, «PRAVDA.Ru». When reproducing our materials in whole or in part, hyperlink to PRAVDA.Ru should be made. The opinions and views of the authors do not always coincide with the point of view of PRAVDA.Ru’s editors.
]]>
