Téměř nepodstatně malý počet migrantů (0,36 procenta) loňských žadatelů o azyl v Německu k tomu bylo podle zákonů EU oprávněno, neboť ti, než se tam dostali, neprošli bezpečnými zeměmi. V roce 2016 prošlo německým azylovým systémem kolem 280 000 migrantů a jen necelých 1000 se tam nedostalo přes třetí bezpečnou zemi.
Kdyby se plně dodržovaly německé základní zákony a Dublinská dohoda EU, tak to těm 99,6 procentům migrantů vstupujících do azylového procesu umožněno nebylo.
„V roce 2016 to bylo celkem 903 žadatelů o azyl, kteří do Německa neprošli přes třetí bezpečnou zemi nebo nebyli původem z bezpečné země, zjistila německá letištní spolková policie,“ Německá spolková policejní agentura, která to řekla listu WELT AM SONNTAG.
Německo je obklopeno samými bezpečnými třetími zeměmi, a kdyby vláda Angely Merkelové dodržovala zákon, tak by všech 280 000 migrantů loni žádajících o azyl bylo klasifikováno jako už přicházejících z bezpečí.
Dublinská dohoda EU stanovuje, že migranti musí požádat o azyl v první bezpečné evropské zemi, do které vstoupí. Německé právo vyžaduje, aby přinejmenším požádali v evropské zemi, kdo které vstoupil první, když žádají o azyl, a rozběhl se proces jejich žádosti, aby se stali těmi, které nelze vrátit.
Avšak kancléřka Angela Merkel tyto předpisy v srpnu 2015 na vrcholu migrační krize neočekávaně suspendovala, aniž by to moc konzultovala, a řekla, že pro azyl v Německu by se neměly uplatňovat žádné stropy.
Počet migrantů krátce poté mohutně narostl a v roce 2015 jich dorazilo více než milion.
V listopadu 2015 německý státní tajemník ministerstva vnitra Ole Schröder přiznal, že ten chaos je až takový, že nemají ani ponětí, jak se jim tolik migrantů dostalo do azylového systému.
Mnozí migranti jsou registrováni ve více zemích, jelikož „obráží země“, aby si vyhlédli, kde je ten azyl a sociální zabezpečení nejlepší – což je cosi, kvůli čemuž byla navržena Dublinská dohoda, aby tomu zabránila – a v únoru 2016 Německo přiznalo, že se mu 130 000 žadatelů o azyl „ztratilo“.
Zdroj: breitbart.com
