Německo naléhalo na ministry Evropské unie, aby uvažovali o tvrdých sankcích proti Spojeným státům za porušování mezinárodního práva tresty uvalenými na Moskvu. „Považujeme je prostě a jednoduše za odporující mezinárodnímu právu,“ řekla novinovému řetězci Funke Mediengruppe Brigitte Zypries.
„Samozřejmě, že nechceme obchodní válku. Je ale důležité, aby se teď Evropská komise začala poohlížet po protiopatřeních,“ dodala.
Podle této ministryně: „Američané nemohou potrestat německé společnosti, protože ty fungují v jiné zemi.“
Minulý týden se obě komory amerického Kongresu rozhodly uvalit na Rusko nové sankce za jeho znovu sloučení s Krymem a za údajné vměšování do amerických voleb. Tento zákon bude ještě muset podepsat americký prezident Donald Trump. Toto je poprvé, kdy Washington učinil kroky proti Moskvě bez souhlasu Evropy.
Tento zákon vypadá, že se zaměřuje proti ruskému plynovodu Severní proud 2, který bude dodávat zemní plyn z Ruska do Německa. Navržené rozšíření zdvojnásobí existující kapacitu plynovodu a učiní z Německa hlavní energetický uzel Evropy.
Legislativa usiluje o zavedení individuálních sankcí za přispívání k ruským energetickým projektům a má cílit na hlavní sektory ruské ekonomiky včetně obranného, železničního a bankovního průmyslu.
Nové sankce na Rusko kritizovalo několik předních politiků Evropy včetně rakouského kancléře Christiana Kerna a německého ministra zahraničí Sigmara Gabriela. Kritici kroku americké vlády argumentují, že tyto sankce by mohly postihnout evropskou energetickou bezpečnost a posloužit ekonomickým zájmům Washingtonu v souladu s politickou linií prezidenta Donalda Trumpa „Amerika v první řadě“.
‚Nutit nás, abychom se vzdali ruského plynu jen proto, abychom kupovali jejich vlastní, to je nepřijatelné‘ – káral německý ministr zahraničí návrh zákona o amerických sankcích.
„Považujeme za naprosto nepřijatelné, když nějaký zákon požaduje, aby se Evropané vzdali ruského plynu jen, aby se mohl prodávat ten americký, a to za daleko vyšší cenu,“ řekl Gabriel.
Ruský energetický gigant Gazprom v současnosti dodává třetinu evropské poptávky po plynu, když v roce 2016 do Evropy dodal rekordních 179 miliard kubických metrů zemního plynu. Stavba dalších dodavatelských infrastruktur by diverzifikovala dodávky ruského plynu a zajistila daleko levnější dodávky paliva, než by byla nákladná americká alternativa zkapalněného zemního plynu.
Když Trump v červenci promlouval ve Varšavě, dal jasně na srozuměnou, že USA mají zájem na rozšiřování energetických vazeb s Evropou, zvláště se středoevropskými a východoevropskými zeměmi.
„Jsme odhodláni zařídit vám alternativní zdroje energie, takže Polsko a jeho sousedé se už nikdy nestanou rukojmím jediného dodavatele energie,“ řekl Trump poté, co Polsko v červnu obdrželo svou první dodávku amerického kapalného plynu.
Polský prezident Andrzej Duda později vyjádřil naději, že jeho země se stane celoevropským energetickým uzlem schopných rozvádět plyn po celé EU.
Zdroj: rt.com