Zuřivé pouliční bouře během summitu G20 počátkem tohoto měsíce v Hamburgu rozdmýchaly v Německu diskusi o politickém extremismu a násilí. Jedním z témat, kolem nichž se to točí, je otázka, zda stát a policie reagují adekvátně, a jak lze extremismu vzdorovat obecně. Jen dny před tímto summitem prezentoval německý spolkový ministr vnitra Thomas de Maziere výroční zprávu o extremistických aktivitách v Německu. Jak poukazuje statistika od Dyfed Loesche, tak podle domácí zpravodajské služby (BfV) celkový počet politicky motivovaných přečinů roste.
V roce 2016 došlo k 23 555 přečinům na pravici, 9 389 na levici a k 3 372 spáchaným zahraničními činiteli (jako jsou kurdské PKK a jejich sympatizanti).
Podle nedávného průzkumu YouGov, má 81 procent Němců dojem, že extremismus jen roste. 78 procent respondentů si myslí, že stát nemá situaci pod kontrolou. Při dotazu, jak by stát měl reagovat si 61 procent myslí, že by se mělo odsuzovat k přísnějším trestům, 46 procent si myslí, že by se měly zakázat extremistické strany.
