Vynálezce a majitel Microsoft Bill Gates se na německou kancléřku Angelu Merkelovou obrátil s výzvou, aby byl ukončen nekontrolovaný přítok migrantů ze třetího světa. Co je Gatesovi do Evropy? Podle všeho multimiliardáře, který se v posledních letech věnuje převážně humanitárním otázkám, děsí právě humanitární otázka, tedy civilizační charakter budoucí Evropy v případě, že tam bude pokračovat výměna obyvatelstva bez asimilace nebo alespoň zřetelné integrace příchozích.

Ať je to jakkoli, slova počítačového génia se v Evropě široce posuzují, Bill Gates vyvolává u lidí důvěru. A jestli se strachem o budoucím kontinentu říká: „Evropa musí udělat vše, aby bylo pro lidi z Afriky složitější dostat se na tento kontinent po vyšlapaných cestách," tak ho poslouchají.

Statistika tohoto roku ukazuje, že polemika o zmírnění přílivu běženců byla předčasná. Po šestimiliardové platbě tureckému prezidentovi Erdoganovi za nevpuštění do Evropy syrských (a také k nim patřícím iráckých, afghánských a dále k Pákistánu) migrantů se měřítko jejich pronikání značně zmenšilo.

A tak libyjský proud společně s dalšími skulinami ze Severní Afriky do Evropy pokračuje v tom, že je na kontinentu každý týden nárůst obyvatelstva přibližně o 15 tisíc lidí. Přítok se ve srovnání s loňským rokem pouze zvětšuje. Na začátku roku se mluvilo o desítce tisíc přistěhovalců z Afriky každý týden, ale vyjasnilo se, že čísla nelítostně rostou.

Když před měsícem vystupoval před zástupci Evropské unie prezident Evropského parlamentu Antonio Tajani, tak přímo řekl, že miliony uprchlíků z Afriky hledají cesty pro přestěhování. Vyzval (poněkolikáté, div ne po dvacáté) k „rychlému jednání", ale konkrétních plánů na záchranu Evropy se od něj nikdo nedočkal.

Bez škodolibosti nelze nepřipomenout to, jak se země Západu a USA společně s arabskými partnery aktivně účastnily rozpadu Libye. Tato země nikdy nebyla vzorem mezinárodní ctnosti, ale odlišovala se stabilitou. Obyvatelé Libye přemýšleli o svém blahobytu u sebe doma a nesnažili se přestěhovat do EU, hranice a námořní cesty drželi pod kontrolou. Nyní se však Libye stala hlavním migrantským uzlem mezi Afrikou a Evropou.

A tady je potřeba poukázat na přímou souvislost mezi evropskou migrační krizí a protiruskou politikou EU. Nepřipravenost USA a Evropy okamžitě se zabývat rekonstrukcí Libye je iracionální politikou fobie, která je v rozporu s životními zájmy Evropy. Je známo, že ještě během předvolební kampaně v USA vytvořil generál Flynn podrobný plán na obnovení Libye, který měl být plněn společně s Ruskem. Avšak Flynna ne jednoduše poslali do důchodu rychle po jmenování do funkce Poradce pro národní bezpečnost, a pohřbili tendence prací, za které odpovídal. Všechny plány, které předpokládaly spolupráci Ruska, byly pozastaveny. Z toho vyplývá, že v důsledku odmítnutí společné práce s Ruskem ohledně Libye sténá Evropa kvůli novým vlnám imigrantů.

Je potřeba říci, že samotné Rusko bylo ještě před pěti lety považováno za zemi s obrovským množstvím imigrantů. Často se v této souvislosti mluvilo o sociálních a kulturních problémech. Avšak Rusko umělo najít zlatou střední cestu mezi připraveností pomáhat sousedům a zachováním svého způsobu života. Počet nelegálních migrantů byl rychle snížen. Ruská vláda ukázala v této otázce efektivitu, kterou by měli mnozí Evropané závidět.

Ať je to jakýmkoli paradoxem, klíč k řešení problém přítoku imigrantů do Evropy není pouze v rukách Ruska, ale je v nich ve značné míře. Pouze rychlé ukončení vojenských činností v Sýrii, likvidace Islámského státu a také rekonstrukce Sýrie, Libye a Iráku mohou Evropu zachránit. Druhou věcí je, že to musí chtít sama Evropa. A proto, aby napravila situaci, musí evropská byrokracie pro začátek udělat z psychologického hlediska nemožné, tedy přiznat nejen trestnost, ale chybu ve svém jednání.

Zatím není jasné, zda to Evropa může udělat nebo zda se bude dále snažit kupovat sousedy včetně band, které kontrolují libyjské pobřeží, aby za ně dělaly všechnu špinavou práci pro zastavování migrantů.

Bill Gates mluvil o prvních krocích pro záchranu hranic. Tím se nepochybně musí začít. Ale potom se musí společně s Ruskem utišit střelba na Blízkém východě. A to je dnes životním zájmem Evropy.

Zdroj:  presstv.com