Web, který vyvrací fakta skoro tak pochybný jako čeští Sysifové – Snopes – byl nucen přiznat, že lidská duše existuje, když se na jejich webové stránce objevilo ohromující doznání. Podle Snopes neobvyklý experiment prováděný Dr. Duncanem MacDougallem počátkem 20. století přesvědčivě dokázal, že lidská duše existuje a je medicínskými zařízeními měřitelná. Historicmysteries.com hlásí:
Dr. MacDougal prováděl experiment na šesti umírajících pacientech, kteří byli těsně před smrtí umístěni na speciálně udělanou Fairbanksovu váhu.
Záměrem Dr. MacDougalla bylo zvážit každé tělo před smrtí a po ní k určení jakékoliv změny změřené jemnými vahami. Tito pacienti se vybírali podle toho, že byli těsně před smrtí. Dva pacienti trpěli tuberkulózou, pět bylo mužů a jedna byla žena.
Dr. MacDougal v doprovodu čtyř dalších doktorů pečlivě změřil hmotnost svého prvního pacienta před jeho smrtí. Jakmile pacient zemřel, došlo k zajímavé události.
Náhle, v souběhu se smrtí se konec nosníku váhy se slyšitelným rázem propadl k nižší rysce na škálovací liště, kde zůstal, aniž by došlo k odrazu. Ztrátu váhy šlo určit jako tři čtvrtiny unce. – Dr. Duncan MacDougall
Experiment pokračoval na dalším pacientovi se stejnými výsledky. Dr. MacDougall měl pocit, že narazil na něco mimořádného. Citace z článku v New York Times z 11. března 1907 tento historický moment zachycuje:
„V okamžiku ukončení života se miska protiváhy propadla s takovou náhlostí, že to ohromovalo – jako by někdo něco z těla vyzvedl. Náhle veškeré obvyklé dedukce nahradila ztráta fyzické hmotnosti a ukázalo se, že tam byla ještě celá unce hmotnosti, co nejde ničemu přičíst.“
Všech pět doktorů provedlo svá vlastní měření a porovnali své výsledky. Ne všichni pacienti ztratili stejnou hmotnost, ale ztratili něco, co nešlo ničemu přičíst. Bohužel pouze čtyři z šesti pacientů šlo počítat kvůli technickým chybám nebo tomu, že jim pacient zemřel, než ho tam stihli umístit.
Ale co ta neustálá ztráta hmotnosti? Vše se bralo v úvahu, od vzduchu v plicích po tělesné tekutiny. Stejně to nešlo vysvětlit. U třetího pacienta došlo k divné variaci, když ten si držel stejnou hmotnosti i po smrti. Ale i on po jedné minutě ztratil asi unci váhy. Dr. MacDougal tuto diskrepanci vysvětlil následovně:
Věřím, že tomto případě, to bylo tím, že ten muž byl flegmatik pomalý na myšlení i činnosti, takže u něj už suspendovaná duše zůstala v těle i po smrti po tu minutu, než unikla na svobodu. Není jiný způsob, čemu to přičíst a u člověka s takovým typem temperamentu se to dalo i čekat. – Dr. Ducan MacDougall.
Po tomto experimentu a konzultaci s ostatními účastnícími lékaři určili, že průměrná ztráta hmotnosti u každého člověka byla ¾ unce. Dr. MaDogall tedy dospěl k závěru, že lidská duše váží 21 gramů.
Dr. MacDougal provedl stejný experiment na 15 psech. Experimenty neukázaly po jejich smrti žádnou změnu. MacDougall dospěl k závěru, že to značí, že jen lidé mají duše.
Učitel fyziky průmyslovky v Los Angeles H. LaV Twining zkoušel v roce 1917 stejný experiment na myších. Jeho závěr byl v souladu s Dr. MacDougallem. Při smrti myši nedošlo k žádné odchylce v hmotnosti.
Dr. MacDougal byl uznávaným lékařem v Haverhill a šéf Výzkumné společnosti, která prováděla v tomto oboru práci už šest let před experimentem. Ač by jeho experiment byl v moderních časech považován za neetický, tak je pořád pozoruhodný a vyvolal hodně kritiky počínaje použitou metodologií až po různé náboženské důsledky.
Dr. MacDougall přiznával, že je třeba provést ještě hodně výzkumů, ale po těchto experimentech obrátil Dr. MacDougall svou pozornost k získání schopnosti duši během opouštění těla vyfotografovat. Bohužel po jeho experimentech s vážením duše se Dr. MacDougallovi už nepodařil žádný další vědecký průlom. Dr. Duncan MacDougall zesnul v roce 1920.
Loading...
