Když se Sovětský svaz zhroutil, rozsáhlý sklad vyhořelého jaderného paliva byl v ruské Arktidě opuštěn a dala se očekávat ekologická katastrofa. Po desetiletích konečně začala mezinárodní spolupráce na převezení vyhořelého paliva na bezpečnější místo. Speciální loď Rossita odjíždí s prvním nákladem vyhořelého jaderného paliva z doby sovětské éry, uloženého v zátoce Andrejeva, aby se dostalo do bezpečnějšího úložiště.


Během studené války bylo ze sovětských jaderných ponorek vyhořelé jaderné palivo dopravováno do zálivu Andrejeva, kde bylo umístěno do zvláštního skladovacího zařízení, aby se ochladilo před přemístěním do zařízení na regeneraci v Majaku v Uralském pohoří. Ale počátkem osmdesátých let se v úložném systému vyskytly poruchy, které způsobily vysokou úroveň radioaktivní kontaminace.

Když se Sovětský svaz zhroutil, přerušily se přesuny vyhořelého paliva a kolem 22.000 zásobníků s jaderným palivem zůstalo v zátoce Andrejeva a vytvářely tak potenciál pro ekologickou katastrofu.

"Byl jsem téměř v každé zemi, která využívá jadernou energii, a nikdy předtím jsem neviděl nic tak hrozného," řekl Alexander Nikitin, bývalý námořní důstojník a ekolog, který už roky hledá úložiště.

V prvním desetiletí po sovětském kolapsu bylo hlavní obavou, že špatně udržovaná zařízení mohou vést k ekologické katastrofě v místě úložiště. Téměř 250 jaderných ponorek bylo po sovětském kolapsu vyřazeno z provozu a skládka v zálivu Andrejeva zůstala v nebezpečném stavu.

Během dalšího desetiletí se bezpečnostní obavy také zvýšily. "Před 11.9.2001 by si nikdo opravdu nemyslel, že by někdo byl takový blázen, aby se pokusil získat  vyhořelé jaderné palivo, ale s novým typem teroristické hrozby, kterému čelíme, se to stává realitou," uvedl Balthasar Lindauer z Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), který spravoval donorské fondy ze západních zemí, aby pomohly s vyčištěním.

Může se zdát divné, že západní státy, které považují Moskvu za vojenskou hrozbu, pomáhají financovat vyčištění úložiště,  které zanechala po sobě sovětská armáda.  13 zemí poskytlo od roku 2003 finanční prostředky ve výši 165 milionů euro na vyčištění zátoky na severozápadě Ruska. Proběhla zde také řada bilaterálních projektů, s Británií, Norskem a jinými zeměmi.