Vědci v Maroku našli fosílie člověka (Homo sapiens) staré 300 tisíc let. Jsou tak o 100 tisíc let starší než dosud známé nejstarší kosti člověka rozumného. O senzačním objevu mezinárodního týmu vědců informuje ve svém nejnovějším vydání časopis Nature. Úlomky kostí staré 300 tisíc let zkoumali vědci pod vedením Jeana-Jacquesa Hublin z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku. I experti, kteří se na studii nepodílely, říkají podle agentury DPA o senzaci.
Jako nejstarší důkaz existence Homo sapiens byly až dosud považovány 195 tisíc let staré nálezy z lokality Omo Kibish v Etiopii.
Díky nejnovějším poznatkům lze nyní i na dřívější sporné fosílie hledět v novém světle. Například 260 tisíc let starý úlomek lebky z Florisbadu v Jihoafrické republice nyní také vědci přiřazují druhu Homo sapiens.
„Dlouhý čas jsme si mysleli, že kolébka lidstva ležela před zhruba 200 tisíci lety někde ve východní Africe,“ řekl Hublin. "Naše údaje však ukazují, že se Homo sapiens již před zhruba 300 tisíci lety rozšířil po celém kontinentu," dodal vědec.
Dávno předtím, než moderní člověk před zhruba 100 tisíci lety opustil Afriku, tedy podle nových poznatků osídlil celou Afriku.
V lokalitě Džabal Irhúd, přibližně 100 kilometrů severozápadně od Marrakéšské vědci našli dohromady 22 zkamenělých pozůstatků kostí, lebek, čelistí a zubů, které pocházely z nejméně pěti lidí. Zejména fragmenty lebek podrobili Hublin a kolegové přesné počítačové tomografii a statistické analýze.
Nynější vědecké poznatky se však zdaleka netýkají jen časového zařazení. Tvář raného Homo sapiens byla podle nich již tehdy plně vyvinutá. Naopak týl bylo ještě výrazně protáhlejší, a podobalo se tak spíše starším zástupcem rodu Homo.
„To znamená, že se tvar obličejových kostí vyvinul už na začátku evoluce našeho druhu,“ vyvodil spoluautor studie Philipp Gunz. Oproti tomu tvar mozku a pravděpodobně i jeho funkce se proměnily až v průběhu pozdějšího vývoje.
Při vykopávkách vědci našli i spoustu kostí zvířat, například gazel, a také nástroje, které usnadnily datování nálezů. „V Džabal Irhúde jsme měli štěstí, že tolik kamenných nástrojů bylo vystaveno žáru,“ vysvětlil další vědec Daniel Richter. „Díky tomu jsme mohli použít termoluminiscenční metodu na přesné datování vrstev nálezu,“ vysvětlil expert.
V komentáři pro Nature souhlasí Chris Stringer a Julia Galwayová-Withamová z Prírodohistorického muzea v Londýně, že marocké fosílie představují nejlepší datované důkazy rané „předmoderních“ fáze evoluce Homo sapiens. Podle nich je však zkamenělin příliš málo na důkaz, že se moderní člověk skutečně rozšířil po celé Africe už před více než 250 tisíci lety.
Ralf Schmitz z Bonnské univerzity považuje objev za senzaci. O určení věku nálezů nepochybuje a oceňuje, že Hublin a jeho kolegové pracovali velmi důkladně.
Zdroj: nature.com