Globalizace jako imperialismus

Metropolitní Západ si nadále zachovává vykořisťovatelskou nadřazenost nad zbytkem světa na periferii. Zde je k tomu pár faktů: Ekonomická globalizace: Existuje 65 000 nadnárodních společností s 860 000 pobočkami. Pouhé 200 nadnárodních mega-korporací, z nichž 96 procent má ústředí v osmi bohatých zemích, má celkový objem prodejů, který je vyšší než HDP všech zemí na světě kromě devíti největších. Šedesát osm procent globálního mediálního exportu pochází z USA. Británie je hodně vzdálený běžec, co má jen do 9 procent, ale i ten britský export je pořád ještě trojnásobný oproti jeho nejbližším rivalům Francii a Austrálii.

Počínaje G8 až po WTO slouží všechny mezinárodní orgány posilování hegemonie USA. NATO pak posiluje pozici USA jako globálního četníka. Co je na tom ale nového?

Globalizace jako imperialismus

Globalizace je módní ale vágní slovo. Jeho nejednoznačnost je převážně kvůli mystifikaci globalizace jejími nadšenými proponenty. Definice nabízené těmito nadšenci více zahaluje než odhaluje. V jejich návrhu na definici globalizace David Held se svým kolegou Anthony McGrewem parafrázovali některé z vůdčích učenců následovně:

„Globalizace byla různě pojímána jako akce na dálku (přičemž akce sociálních činitelů v jednom místě se mohou projevit významnými důsledky na ‚vzdálených místech‘); prostoro-časová komprese (což se odkazuje na způsob, jímž okamžitá elektronická komunikace eroduje omezení sociální organizace a integrace daná vzdáleností a časem); zrychlující se vzájemné provázanosti (což se chápe jako intenzifikace popletenosti mezi národními ekonomikami a společnostmi taková, že události v jedné zemi mají přímý dopad na ostatní); zcvrknutí se světa (eroze hranic a geografických bariér pro socioekonomické aktivity); a mezi jinými pojetími i globální integrace, tj. přesměrování meziregionálních mocenských vztahů, povědomí o globálních podmínkách a intenzifikace meziregionálních provázaností.“

Tato slova jiných vědců pak Messrs, Held a McGrew přeformulovali do vlastní definice.Globalizace z jejich hlediska, „znamená daleko více než rozšíření sociálních vztahů a aktivit napříč regiony a hranicemi.“ Bohužel to, co nabízí jako definici těžko může zdokonalit naše chápání. Globalizace je, jak navrhují, „růst mohutnosti nebo intenzity globálních toků, jak se státy a společnosti stávají ve zvýšené míře provázány do celosvětových systémů a sítí vzájemných interakcí.“

A proč ke globalizaci došlo? Zjevnou odpovědí jsou nové informační a komunikační technologie.

Stanley Hoffman tuto technologickou logiku rozpracovává. Globalizace, jak on říká, má tři formy. „Tou první je ekonomická globalizace, která je výsledkem nedávných revolucí v technologiích, informacích, obchodu, zahraničních investicích a mezinárodním podnikání… Další pochází z kulturní globalizace. Ta pramení jak z technologické revoluce, tak i ekonomické globalizace… Nakonec je tu pak politická globalizace, jako produkt těch dvou předchozích.“

Na rozdíl od post-modernistických a liberálních mystifikací k naaranžování globalizace jako něčeho ‚integrujícího‘ či prospěšného já tvrdím, že všechny tyto módní charakteristicky připisované globalizaci postrádají opodstatnění. Globalizace, podle citace Robetta McChesneyho je kapitalismus „založený na transformační bázi nejen co se týče obchodu se zbožím a službami, ale co je ještě důležitější, co se týče toků kapitálu a obchodu s měnami a finančními instrumenty“, zatímco citace Boyd-Barretta říká, že „to podstatné na globalizaci je podobné tomu, co je podstatné pro imperialismus. Obojí vypovídá o dominanci a vykořisťování.“

Lidé jako Held a McGrew, kteří sami sebe vypočítavě označují za ‚globalisty‘, odmítají uznat nerovné mocenské vztahy zabudované do té ‚rostoucí mohutnosti a intenzity globálních toků.‘ Metropolitní Západ si nadále zachovává svou vykořisťovatelskou nadřazenost nad zbytkem světa na periferii. Zde je pár faktů:

Ekonomická globalizace: Existuje 65 000 nadnárodních společností s 860 000 pobočkami. Pouhé 200 nadnárodních mega-korporací, z nichž 96 procent má ústředí v osmi bohatých zemích, má celkový objem prodejů, který je vyšší než HDP všech zemí na světě kromě devíti největších. Od roku 1972 do roku 1995 bylo na Sever z Jihu transferováno 4,5 bilionu dolarů. Mezi lety 1990-98 odešlo ze samotné Latinské Ameriky 700 miliard dolarů a skončilo v Evropě a v USA.

Kulturní globalizace: Globální média, jež jsou často představována jako ztělesnění globalizace, jsou písečkem pro méně než stovku firem. Šedesát osm procent globálního mediálního exportu pochází z USA. Británie je hodně vzdálený běžec, co má jen do 9 procent, ale i ten britský export je pořád ještě trojnásobný oproti svým nejbližším rivalům Francii a Austrálii. Kulturní výtvory přispívají k HDP Ameriky asi 110 miliardami dolarů a v případě Velké Británie 11,6 miliardami liber.

Politická globalizace: Počínaje G8 až po WTO slouží všechny mezinárodní orgány posilování hegemonie USA.

NATO pak posiluje pozici USA jako globálního četníka. Co je na tom ale nového?

Překlad: Miroslav Palvlíček

Zdroj: globalresearch.ca