Nová politická směrnice pro katolické biskupy zveřejněná tento měsíc uvádí, že není „nezbytnou“ povinností biskupů hlásit obvinění ze zneužití dětí duchovními policii. Tato politická směrnice dávající jasně na srozuměnou, že církev považuje za přijatelné, aby biskupové nad pedofilií ve svých řadách zavírali oči, uvádí, že pouze dětské oběti nebo jejich rodiny by měly činit rozhodnutí ohlašovat zneužití policii.
Ty desítky let nemravností a skandálů, do nichž byly zataženy katolické diecéze kryjící podezření ze sexuálního zneužívání nezletilých duchovenstvem, zjevně na papeže Františka a Vatikán moc dojem neudělaly.
Guardian hlásí:
Dokument, který vytyčuje, jak by měla vyšší hierarchie duchovenstva vyřizovat podezření ze zneužívání, kterou nedávno Vatikán vydal, zdůrazňuje, že ač musí biskupové dbát místních zákonů, je jejich jedinou povinností řešit takováto podezření vnitřně.
„Podle stavu občanského práva v každé zemi, kde je ohlašování povinné, není nezbytnou povinností biskupů ohlašovat podezřelé úřadům, policii nebo státním žalobcům v okamžiku, kdy se doví o zločinech nebo hříšných skutcích,“ uvádí se ve školícím dokumentu.
Tuto školící směrnici napsal kontroverzní francouzský monsignor a psychoterapeut Tony Anatrella, který slouží jako konzultant Pontifikální rady pro rodinu. Vatikán vydal tyto směrnice – které jsou součástí širšího školícího programu pro nově jmenované biskupy – na tiskové konferenci proběhnuvší tento měsíc a teď čeká na zpětnou vazbu.
Podrobnosti o politice katolické církve byly poprvé oznámeny v sloupku veterána vatikánské žurnalistiky Johna Allena, přidruženého redaktora katolické zpravodajské stránky Cruxnow.com.
Allen uvedl, že speciální komise vytvořená papežem Františkem, Pontifikální komise pro ochranu nezletilých, zjevně v tomto školícím programu nehrála žádnou roli, i když zrovna od ní se očekává, že ta bude vypracovávat „zavedené postupy“ pro prevenci a řešení případů zneužívání kněžími.
Ve skutečnosti církevní činitel obeznámený s touto komisí o zneužívání řekl, že stanoviskem komise bylo, že ohlašování veřejným úřadům je „morální povinnosti, i kdyby to občanské zákony nevyžadovaly.“ Tento činitel řekl, že komise by měla být do budoucí školící činnosti zapojena.
Současné směrnice napsané Anatrellou obsahují jen letmé odkazy na politiky prevence. Tento francouzský monsignor je nejlépe znám jako prosazovatel názorů na „genderovou teorii“, že je kontroverzní věřit, že narůstající přijímání homosexuality v Západních zemích vytváří pro děti „závažný problém“, když jsou vystaveny „radikálním představám o sexuální orientaci.“ Na žádost o komentář neodpověděl.
V těchto Anatrellových směrnicích se odráží i jeho názory na homosexualitu. Rovněž snižují závažnost tradice katolické církve systematického zneužívání dětí, o němž některé skupiny práv obětí prohlašují, že je i dnes nadále problémem.
American Thinker hlásí:
Je možné, že z těch směrnic toho vyčítáme až moc, ale i tak je to z hlediska vztahů s veřejností katastrofa. Pokud se biskup doví o konkrétním případě se zapojením duchovenstva do zneužívání dítěte, tak tvrdit, že by to měla policii, jako zločin, ohlásit rodina prostě nestačí. To býval problém v minulosti, že církev v podstatě nad predátorskými kněžími zavírala oči, a nechávala je, aby ve svých útocích pokračovali – obvykle už v jiné farnosti. Církevní hierarchie tehdy vyvíjela nátlak na rodiny, aby řešení těch problémů v podstatě nechaly na diecézi.
Tyto směrnice naznačují, že než by se šlo na policii, mělo by proběhnout určité vnitřní vyšetřování. Vypadá to, jako se Vatikán pokoušel nastolit určitý druh rovnováhy mezi právy duchovenstva, aby nebylo falešně obviňováno, a právy obětí. To na papíře může vypadat přijatelně. V praxi to ale pořád vypadá spíše jako krytí – zvláště vzhledem k nedávné historii.
Tyto směrnice nevrhají na papeže Františka moc dobré světlo ohledně toho, čeho se snaží dosáhnout ve věci řešení skandálů se zneužíváním. Vypadá to, jako by rušili a nahrazovali dosavadní pravidla týkající se ohlašování zneužívání dětí duchovenstvem policii a nahrazovali je pravidly, které to učiní obtížnějším.