Stalo se to už pravidlem. Teroristé spáchají zločin a identifikační průkazy, nejčastěji pak cestovní pasy, po nich policie (často v suti po zničených budovách), nalezne. A ukáže se, že vrahové náleželi k Al-Kajdě. Samozřejmě, žádný z teroristů nepřežije. Mrtví nemluví. V Manchesteru po sobě domnělý bombový sebevrah Salman Abendi zanechal bankovní průkaz, který policisté na jeho ohořelém těle objevili v kapse jeho kalhot. I tento příběh navozuje otázku, jaká asi je legitimita oficiálních příběhů, které se nám v souvislosti s teroristickými útoky vyprávějí.

Začněme u Británie. Je to země, která je jak obětí terorizmu, tak sponzorem terorizmu. Což ovšem neplatí jen pro ni. Všechny západní státy totiž, ať už přímo či nepřímo, podporovaly teroristické organizace Al-Kajdy včetně Islámského státu. A je jednoznačně zdokumentováno, že Al-Kajdu vytvořila CIA.

Uvádím přehled teroristických útoků zpětně od roku letošního až k roku 2001 se zřetelem na identifikační průkazy, které nám po domnělých či skutečných strůjcích těchto útoků zůstaly v ruce.

Manchester – květen 2017. Bankovní průkaz nalezen v kapse kalhot S. Abediho.

Berlín – prosinec 2016. Po nájezdu nákladním autem do davu lidí zemřelo 12 lidí. Identifikační průkaz řidiče byl nalezen uvnitř vozidla.

Nice – červen 2016. Nájezd nákladního auta do davu lidí na proslulé Alejí Angličanů. Řidič po útoku prchal před pronásledující jej policií a byl jí dostižen až po dvoukilometrovém úprku. Poté jej policie zastřelila. Identifikační průkaz řidiče nalezen ve vozidle.

Paříž – leden 2015. Útok na redakci časopisu Charlie Hebdo. Identifikační průkazy obou útočníků nalezla policie přímo na místě činu. Což je zázrak, připomínající nález cestovního pasu Sauda Atty poblíž hory suti, jež zbyla po Dvojčatech Světového obchodního centra v New Yorku.

Paříž – listopad 2015. Útok teroristů na stadionu Stade de France. Nálože sebevražedných teroristů, Syřana a Egypťana, vybuchly na jejich tělech. Cestovní pasy obou teroristů policie objevila, pas syrský dokonce na těle bombou rozmetaného Syřana.

New York – září 2001. Útok skupinky Saudů náletem unesených letadel do dvou výškových budov (Dvojčat), Světového obchodního centra. Třebaže po Saudech nezůstala jediná tělesná památka a v žáru požáru se roztavily i ocelové nosníky obou budov, cestovní pas i řidičské oprávnění jednoho ze sebevražedných pilotů – Sauda Atty – byl nalezen poblíž hory suti, jež po Dvojčatech zbyla. Příběh, který, jak napsal Američan D.C.Roberts, se s úspěchem nedá vyprávět nikomu jinému, než jen právě Američanům.

A závěr?

Zapřemýšlejme na chvíli: Dá se věřit oficiálním vládním příběhům? Dá se věřit západním médiím?