Volný pohyb v EU vede k „odlivu mozků“ z chudších zemí
14. května 2017 Redakce AC24 Ze světa 6675 0
thumbnail
Režim volného pohybu v Evropské unii, který od členských států požaduje, aby dovolily neomezenou a převážně nekontrolovanou migraci uvnitř bloku, vedl ke značnému odlivu mozků z chudších zemí bloku, uvádí nová zpráva. Web EurActive referující o článku v Science Advance nazvaném negativní dopad zvětšení EU uvedl, že volný pohyb po zvětšení tohoto bloku v roce 2004 se stal „jednosměrnou ulicí“, po níž vědci a výzkumníci od chudších členů proudí k těm bohatším.
 

EurActiv citoval slova Alexandra Petersena z University of California: „To rozšíření v principu zvětšuje počet výzkumníků, kteří by se mohli prostřednictvím různých programů spoluúčastnit na spolupráci s partnery v EU,“ v praxi k tomu ale nedošlo.

Poškozující dopady volného pohybu pro relativně prosperující členy EU jako je Velká Británie, která zažila nesmírné přetížení sociálních infrastruktur, jelikož se platy lidí z pracující třídy propadly kvůli nasycenému pracovnímu trhu, byl už dobře zadokumentován. Ale o poškozujících dopadech na země migrantů, kteří je opouští, se tak moc nemluvilo. Např. Lotyšsko přišlo o více než 370 000 lidí – z nichž asi polovina přišla do Británie – což je pro obyvatelstvo země s méně než 2,6 miliony lidí destruktivní. V reakci na to si v roce 2016 urvala vítězství proti-emigrační strana Lotyšských rolníků a Zelená unie (LPGU), kteří měli předtím v parlamentu jen jednoho zástupce.

Také Polsko ztratilo miliony svých občanů, čímž se v něm vytvořil sociální problém nedostatku pracovních sil.

Pawel Landwojtowicz, rodinný poradce a kněz z Opole, které přišlo o asi 10 až 15 procent svého obyvatelstva, řekl Reuters, že „tradiční mnoho-generační rodiny byly emigrací rozervány na kusy,“ a vytrženy z regionu, „který se nikdy opravdu nezotaví.“

I mezi staršími členy EU takové Řecko trpí efektem masové emigrace, kdy přišlo jen ve prospěch Německa o přibližně 35 000 vysoce vyškolených doktorů. „To je ohromná ztráta lidského kapitálu, dopady čehož začnou být cítit teprve v příštím desetiletí,“ řekl sociolog z Národního střediska sociálních výzkumů Aliki Mouri.

„Lidé, kterým se dostalo za nesmírné náklady vzdělání jak od jejich rodin, tak z veřejných prostředků teď pracují v bohatších zemích, které do nich vůbec neinvestovaly.“

Zdroj: breitbart.com

Loading...

sdílet na Facebooku sdílet na Twitteru sdílet na Google Plus sdílet na VKontakte

Facebook komentáře
Komentáře registrovaných uživatelů

Napište vlastní názor