Druhá letecká loď vojenského námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády byla 26. dubna slavnostně spuštěna na vodu v přístavu Ta-lien. Stala se první lodí této třídy, postavenou čínskými odborníky od samého počátku, svými silami a za pouhé čtyři roky. Letadlová loď má ještě před sebou dostavbu na vodě, provozní zkoušky a státní přijetí. K dnešnímu dni nemá nová loď oficiální název, je známý pouze typ — 001A a projekční název — Šan-tung. Utajené jsou i mnohé takticko-technické vlastnosti. Ovšem vojenští odborníci uvádějí, že 001A bude první skutečně bojovou letadlovou lodí čínského vojenského námořnictva.


Její předchůdkyně Liao-ning byla využívána především ke školení letců palubního letectva a pro experimenty týkající se vytváření plnohodnotné letadlové útočné skupiny (LUS).

Bratři Kuzněcova

Obě čínské letadlové lodě jsou nejbližšími příbuznými ruského těžkého letadlového křižníku (TLK) Admirál Kuzněcov. Liao-ning je vlastně modernizovaný sovětský TLK Varjag stejného projektu, zakoupený od Ukrajiny v dubnu 1998.

Původně měl být přestaven na ohromné plovoucí kasino, ale v roce 2005 se velení čínského vojenského námořnictva rozhodlo dát bojové lodi druhý život. Do flotily byl Liao-ning oficiálně přijat 25. září 2011.

„Svou stavbou je letadlová loď 001A prakticky identická Liao-ningu a tím pádem i Admirálu Kuzněcovovi", řekl RIA Novosti hlavní vědecký pracovník Institutu Dálného Východu RAV Vasilij Kašin. „Trochu se změnila konstrukce nadstavby a letových palub, ale to nic konkrétního neznamená. Zato nová loď má mnohem vyšší úroveň svého elektronického zařízení, než Liao-ning. Na Šan-tungu je postavena nová radiolokační stanice, komunikační a řídící systémy. Veškeré vnitřní vybavení je čínské výroby a nejmodernějšího typu".

Jedním z hlavních rozdílů mezi čínskými letadlovými loděmi a Admirálem Kuzněcovem jsou chybějící protilodní zbraně — ruský TLK má na své přídi startovací zařízení raket s plochou dráhou letu P-700 Granit („Žula").

Ve srovnání s originálním sovětským projektem mají čínské lodě slabší systém lodní PVO, která má v podstatě pouze protiletadlové raketové a dělostřelecké komplexy krátkého doletu.

Odborníci to však nepovažují za vážný nedostatek. Odmítnutí obrovských zbrojních systémů uvolnilo místo pro další palivo a střelivo pro palubní letectvo. Na palubě Šan-tungu se může nacházet až 36 těžkých stíhaček J-15 — čínské verze ruských Su-33.

„Teď se staví ještě jedna letadlová loď shodného typu, která bude spuštěna na vodu do roku 2021", řekl Vasilij Kašin. „Všechny tři lodě budou určeny pro vnitřní akce takzvaného prvního a druhého řetězu ostrovů, to znamená v mořích sousedících s čínskými teritoriálními vodami.

V podstatě letadlové lodě budou hrát obrannou roli v úzké spolupráci s pobřežním letectvem, vojsky pobřežní obrany a tak dále.

Kromě toho, tyto lodě mohou velice dobře pravidelně vztyčovat prapor v západní části Tichého oceánu. Letadlové lodě budou na dalekých plavbách doprovázet především torpédoborce s raketami s plochou dráhou letu typu 052D a fregaty typu 054A s protilodními zbraněmi. Čína vytvořila dost kvalitní letadlovou útočnou skupinu, vybavenou podle amerického vzoru".

Parní katapult

Třetí čínská letadlová loď, která se v současné době staví v šanghajských loděnicích, se bude lišit především parním katapultem. Na Kuzněcocovi, Liao-ningu a první lodi typu 001A se ke startu letadel používá trampolína, která „nadhazuje" letadlo po krátkém rozjezdu. Přitom stíhačka, pohybující se po palubě, nabírá rychlost pouze díky pohonu svých motorů.

Tato metoda má řadu nedostatků. Především letadlo musí být před startem co nejvíce vylehčeno, aby nespadlo do vody. Proto stíhačky startující z „trampolínových" letadlových lodí často vylétají na bojové úkoly ne s plnou nádrží a s neúplnou bojovou zátěží.