I kdyby pro Ameriku byl v poslední době ukrajinský konflikt problémem, tak určitě ne nejzajímavějším. Jsou důležitější věci. Ale z Německa vše vypadá v jiném světle. A nepříliš jasně. Aby bylo vše jasnější, je lépe se podívat z Moskvy. Německá kancléřka Angela Merkelová se prý chystá do Moskvy. Její návštěvu tam zrovna moc nečekali. Vždyť ona sama říkala, že přijede až poté, kdy bude dosaženo pokroku v normalizaci situace na Ukrajině a v Sýrii.


Možná se někde objeví světlo na konci tunelu. Ale není vidět z Berlína, ale pouze z Moskvy a Washingtonu.

V Berlíně se říká, že formálně Merkelová jede kvůli přípravě červencového summitu G20 v Hamburku. Ale nějak se tomu nechce věřit.

Spiegel píše, že „ve skutečnosti je tato návštěva pokusem předejít nejhoršímu". Německý list hodně píše o tom, jaké je to „nejhorší". Pokusím se vyjádřit tuto myšlenku méně mlhavě a konkrétněji: Merkelová se bojí, že se stane třetí zbytečnou v rozhovoru dvou hlavních mužů Ruska a Ameriky.

Spiegel uvádí, že v Berlíně se obávají především toho, že Trump se dohodne s Putinem o Ukrajině „za zády" Merkelové, což bude silným úderem pro image paní kancléřky. 

Nejpozději 11.dubna se v italské Lucce ministr zahraničních věcí USA Rex Tillerson zajímal u svých evropských podřízených kolegů: proč by americké daňové poplatníky měl zajímat konflikt na Ukrajině? A skutečně, k čemu by bylo Trumpovi i toto Obamovo dědictví, tím spíše potrhané v období posledních tří let separatistickým konfliktem?

Pro Německo je Ukrajina problém. A pouze proto, že oni sami rozfoukali z jiskry plamen a potom si navlékli chomout prostředníka. Ukázalo se, že tato role sluší Berlínu jak krávě sedlo: Porošenko otevřeně plive na veškerá přemlouvání Merkelové i Hollandeho. Ze strany vypadá jejich zoufalé úsilí jako pokusy dědečka s babičkou přivést k rozumu svého nezdárného vnuka.

Proto zřejmě Merkelová přijede už ne jako vůdce evropské „společnosti", znepokojené politikou Ruska, ale na výzvědy. Jestli se pro ni najde místečko v budoucí rusko-americké šachové partii, nazvané geopolitika.

Mimochodem, tady je třeba připomenout i nechápavou a smutnou tvář Tillersona na tiskové konferenci s Lavrovem. Ministr byl úplně v rozpacích.

Nejen že Washington dosud nevypracoval jasný zahraničně-politický kurz, tak ještě i Trump „otřásá" americkým obyvatelstvem svou nepředvídatelností. A Ivanka a Jared mu pomáhají v tom neovladatelném chaosu prohlášení a akcí. A Tillerson musí za to vše odpovídat.