Ministr zahraničí Rex Tillerson se v pátek pokusil znovu ujistit nervózní evropské protějšky Ameriky o washingtonské oddanosti NATO, ale moc to nefungovalo podle očekávání, když je zase tlačil, aby utráceli více za obranu, čímž spustil ostré pokárání od Německa.  „Jak dal prezident Trump jasně najevo, pro USA už není dále udržitelné, aby táhly proporcionálně neúměrný podíl na obranných výdajích NATO,“ řekl Tillerson na shromáždění spojeneckých ministrů zahraničí v Bruselu.


Opakujíc, co řekl Trump Angele Merkel během její americké návštěvy (kdy americký prezident údajně kancléřce předal fakturu na 375 miliard $ za obranné výdaje NATO po splatnosti), Tillerson říkal, že chce, aby členské státy Severoatlantické smluvní organizace (NATO) na summitu v květnu odsouhlasily zvýšení takovýchto výdajů do konce roku nebo přišly s konkrétními plány na dosažení 2% hrubého domácího produktu výdajů do roku 2024 – což je cíl, který Německo zpochybnilo. 

Co ale dohnalo spojence NATO k zuřivosti, byl Tillersův návrh, že USA by rády mikromanagement tohoto procesu, a chtějí vidět každoroční plánovací milníky, které je ujistí o plnění slibů o obranných investicích, tedy o tom, že konečný termín 2024 bude splněn, hlásí WSJ. 

Ministři zahraničí NATO se 31. března 2017 účastní shromáždění v ústředí Aliance v belgickém Bruselu. REUTERS/Yves Herman 

Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel byl obzvláště rozlícený, uznával sice, že Německo by mělo utrácet více, řekl ale, že požadavek 2% HDP je „naprosto nerealistický.“ Aby Německo splnilo americký cíl, tak by muselo zvýšit výdaje o asi 35 miliard € (37 miliard $). 

„Dvě procenta by znamenaly vojenské výdaje asi 70 miliard €. Neznám žádného německého politika, který by tvrdil, že je to dosažitelné, natožpak žádoucí,“ řekl Gabriel na první schůzce ministrů zahraničí NATO za účasti Tillersona. 

„Spojené státy by si měly uvědomit, že je lepší mluvit o lepším utrácení místo vyššího utrácení,“ řekl spolu s tvrzením, že humanitární, rozvojová a ekonomická pomoc ke stabilizaci zemí a regionů by se měla také počítat. 

Jak WSJ dodává, Gabriel odmítl zodpovědět otázky ohledně toho, zda má Německo v úmyslu vypracovat něco na způsob výdajových plánů protlačovaných USA. Na navýšení německých vojenských výdajů – které jsou teď asi na 1,2% HDP – USA dlouho nahlížely jako na klíč k tomu, aby Evropa vzala na svá bedra více ze své vlastní obrany. 

Člen levicové Sociálně demokratické strany Gabriel vystupňoval svou kritiku dalšího navyšování výdajů i spolu s tím, jak se blíží zářiové volby, kdy argumentuje, že silná obrana k zajištění bezpečnosti nestačí. 

Německá kancléřka Angela Merkel z vládnoucí Křesťanskodemokratické strany je ke zvyšování vojenských výdajů daleko vstřícnější, než slabší partner v její vládnoucí koalici SPD. 

Hněv Němců propukl nejdříve krátce po Trumpově setkání s Merkelovou počátkem tohoto měsíce, kdy v Berlíně vyvolal pobouření svými tweety, že „Německo dluží NATO ohromné částky peněz,“ což je obvinění, které německé činitele rozběsnilo. 

I přes německé kárání generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tento tlak USA přivítal a řekl, že Evropa musí zvednout své výdaje a vylepšit své vojenské schopnosti. „Vyšší vojenské výdaje nejsou o uspokojení Spojených států. Je to o investicích do vyšší evropské bezpečnosti, protože pro Evropu je to důležité,“ řekl Stoltenberg. 

Stoltenberg uvedl, že USA demonstrovaly svou oddanost bezpečnosti včetně letošního zvýšení počtu vojáků ve Východní Evropě jako součásti sil určených k odstrašení Ruska. Ač Stoltenberg odmítl Gabrielovo výzvy, aby se zahrnuly i nevojenské výdaje na tento cíl, tak řekl, že Německo „jde správným směrem“, když po letech krácení vydá na zbrojení více. 

* * *