Harvardští vědci plánují „chemtrails“ experiment provedený veřejně
28. března 2017 Redakce AC24 Ze světa 14130 0
thumbnail
Projekt Harvardské university za 20 milionů $ rozpráší injektáže aerosolů do zemské atmosféry v rámci největšího chemtrails experimentu, jaký se kdy dělal veřejně.  Dva američtí vědci říkají, že doufají, že vyřeší problém globálního oteplování tím, že během příštích několika týdnů povedou zatím na světě největší a nejdražší projekt geoinženýringu.

 

 
 
 

Záměrem tohoto programu je v rámci zoufalé snahy zastavit klimatickou změnu zjistit, zda může technologie chemtrails simulovat efekty atmosférického ochlazování, jaké mívají vulkanické erupce. 

„Toto není první ani jediná univerzitní studie,“ řekl Gernot Wagner, jeden ze spoluzakladatelů projektu, „ale určitě je největší a nejdůkladnější.“ 

Technologyreview.com hlásí

Základní myšlenka spočívá v tom, že sprejováním určitých typů částic do atmosféry se může pomoci s odrážení více tepla zpět do vesmíru. Vědci věří, že by to mohlo fungovat, protože příroda už to dělá. Velké vulkanické erupce v minulosti vyvrhly na oblohu desítky milionů tun oxidu siřičitého, čímž způsobily nižší globální teploty v následujících měsících. 

Méně je však jasné, jak by šlo touto technikou přesně kontrolovat celosvětové teploty, jaké materiály by byly nejlepší a jaké by byly možné vedlejší účinky na prostředí. Konkrétně předchozí vulkanické erupce rovněž snížily v určitých částech světa vodní srážky a o oxidu siřičitém je známo, že ničí ochrannou ozónovou vrstvu. 

Keith už předtím využil počítačových modelů ke zkoumání možnosti využít jiné materiály, které by měly na ozón neutrální dopad, včetně diamantového prachu a hliníku. Loni on, Keutsch a další publikovali článek, který zjistil, že kalcit, tedy minerál složený z uhličitanu vápenatého, „by mohl ochladit planetu a zároveň spolu s tím napravit ozónovou vrstvu.“ 

Také balónové testy by mohly poskytnout dodatečné vhledy do toho, jak tyto chemikálie opravdu v reálném světě interagují s prekurzory ozónu a poskytnout dodatečné informace, které by mohly pomoci vypilovat naše chápání solárního geoinženýringu, říká. „Věci si musíte změřit v reálném světě, protože příroda vás překvapí.“ 

Keith zdůrazňuje, že je příliš brzy na to, aby se řeklo, zda by šlo technologií geoinženýringu využít. On ale už roky argumentuje, že výzkumníci by s tím měli hnout dopředu, aby lépe pochopili své možnosti a nebezpečí s tím spojená, protože je možné, že by mohli významně omezit riziko klimatické změny. Zdůraznil, že tento experiment bude mít zanedbatelné dopady na životní prostředí, jelikož nenasadí více než kilogram těchto materiálů. 

Financování pro tyto rozběhové experimenty by mělo pocházet z grantů, které Keith s Keutschem dostali jako noví profesoři od Harvardu. Další peníze by mohly pocházet z Programu výzkumu solárního geoinženýringu Harvardu, což je multidisciplinární úsilí, co má letos na jaře zahájit studie proveditelnosti, rizikovosti, etiky spravovatelnosti záležitostí spojených s geoinženýringem. V současnosti už získali více než 7 milionů $ od zakladatele Microsoftu Bila Gatese, od nadace Hewlett Foundation, od nadace Alfreda P. Sloana, z harvardských vnitřních fondů a od dalších filantropů. 

Kritici geoinženýringu namítají, že klimatický systém je příliš složitý, abychom se do něj vměšovali, že rizika pro životní prostředí jsou příliš vysoká, nebo že mluvením o technologických „nápravách“ by mohl poklesnout tlak na omezení emisí skleníkových plynů. 

Až dosud byly provedeny pouze dva známé geoinženýrské experimenty přímo ve venkovním vzduchu: výzkumníci University of California, San Diego, v roce 2011 sprejovali částicemi soli nedaleko pobřeží Kalifornie jako součástí experimentu PEACE a v Rusku v roce 2009 rozptylovali síranové částice z vrtulníku a z auta. Ten tzv. SPICE experiment ve Velké Británii byl v roce 2012 rychle zrušen kvůli veřejné kritice a obviněním z konfliktů zájmů, když několik vědců požádalo o patent s tímto spojený. 

V předchozím interview bývalá přidružená ředitelka Lawrence Livermore National Laboratory Jane Long zdůrazňovala, že je třeba, aby postup s experimenty geoinženýringu  byl zdlouhavý, aby se zajistilo uznání veřejností, příležitosti pro vybírání a řádný dohled, zvláště pokud by závisely na soukromých fondech. Řekla ale, že je čas začít seriózně studovat potenciál této technologie, jelikož nebezpečí klimatické změny roste. 

„Měli jsme s tím začít už před deseti lety,“ řekla. „Je kriticky důležité, se, co nejdříve to jde, dovědět, co se dá.“ 

Loading...
 
sdílet na Facebooku sdílet na Twitteru sdílet na Google Plus sdílet na VKontakte

Hello World

Facebook komentáře
Disqus komentáře
Komentáře registrovaných uživatelů

Napište vlastní názor