Došlo v Norsku k tajnému protavení jako ve Fukušimě? Evropa je plná jódu 131!
14. března 2017 Redakce AC24 Ze světa 35715 0
thumbnail
Jen rychlá předmluva tomuto článku od Bellona.org. Bellona je v Norsku sídlící nevládní organizace specializující se na čištění od jaderného odpadu a jadernou bezpečnost. Jak Nils Bohmer, tak Charles William Digges byli v prvních dnech protavení jaderného reaktoru ve Fukušimě v Tokiu a nabízeli japonské vládě své služby a vysoce specializované zařízení pro detekci radiace k měření nejdůležitějších úniků v prvních dnech této jaderné katastrofy z roku 2011. 
 

Tato raná měření by mohla být kriticky významná a rovněž je vyžadují bezpečnostní protokoly IAEA vzniklé po Černobylu k vyhodnocení pravděpodobných zdravotních dopadů na oblasti přilehlé k jaderné elektrárně s katastroficky protaveným reaktorem ve Fukušimě. Japonská vláda jejich laskavou nabídku odmítla a o dva roky předtím, než se Nils a Charles konečně do dějiště fukušimské katastrofy dostali. 


Tento nedostatek kultury jaderné bezpečnosti a zakrývání zmiňovala i oficiální zpráva IAEA o fukušimské havárii a vypadá to, že to ignorovalo i vedení Haldenu. 

Takže by se něco takového mohlo stát zase, že? No, to nejenže by se mohlo stát, ale za chmurného mlčení proběhlo nějaké natavení reaktoru v říjnu 2016, kdy ta situace stále ještě nějak pokračuje, a to uvolňuje radioaktivní jód 131 a vodík, jenže o tom nevěděla ani norská veřejnost ani Bellona (ta sídlí v norském Oslu jen kus severně od výzkumného trhoriového reaktoru v Haldenu), dokud jsem Bellonu jen před týdnem nekontaktoval já (Shaun McGee blogger arclight2011) a nepožádal je o objasněné bezpečnostní situace spojené s natavením palivových tyčí a o určení statutu radiačního zamoření. 

Nils se pustil do vytváření zprávy, o té troše faktů, které se mu povedlo sesbírat. Žádná raná radiační měření o této katastrofě nebyla zveřejněna kromě toho, že EURDEP měl náhle nějaké mezery v datech o radiaci z Haldenu a z Osla, monitorující tyto oblasti z doby táhnoucí se až do konce února 2017 (snímek obrazovky z radiačního mapování EU tedy od EURDEP níže); 

A také ve Švédsku; 

Zde je prohlášení Nilse Bohmera z Bellony o této jaderné situaci a něco z historie a z faktů, ke kterým se mu podařilo se zatím dostat. 

Norský reaktor v Haldenu: Ubohá bezpečnostní kultura a historie uniknutí havárii o vlas 

Vnitřek v Haldernu s reaktorem před natavením. (Photo: Wikipedia)  

Berou ti, kdo provozují jediný norský jaderný reaktor, jeho bezpečnost vážně? Nová zpráva budí obavy. 

25. října přišla zpráva, že došlo k úniku radioaktivního jódu z reaktoru v Haldenu. Norský úřad ochrany před radiací (NRPA) následně Institutu pro energetické technologie (IFE) odňal provozní licenci k provozování tohoto reaktoru. NRPA poukázal na několik problémů, které tento institut musí vyřešit, než může reaktor zase zprovoznit. 

To nebylo poprvé, kdy NRPA musel zasáhnout, aby přiměl IFE k pořádku. NRPA od roku 2014 drží nad IFE dohled, kvůli tamní nedostatečné bezpečnostní kultuře. Havárie z října ukazuje, tento styl se u nich ale stejně nemění. 

Zablokování chlazení reaktoru 

K čemu v říjnu došlo? Emise jódu začaly, když se IFE potýkal s poškozeným palivem v reaktorové hale. To vedlo k únikům radioaktivních látek přes ventilační systém. Únik začal v pondělí 24. října v 13:45 h, ale NRPA to ohlásili až následující ráno. 

Den nato provedla NRPA neoznámenou inspekci IFE. Situace pořád ještě vyřešená nebyla a únik radioaktivity z reaktorové haly pokračoval. Tak tedy odstavili ventilační systém, aby omezili další úniky radioaktivity do prostředí. 

Tím však následně vyvolali ještě závažnější problém. Když odstavili ventilační systém, tak se musel zavřít i zpětný odběr vzduchu z tohoto procesu. Tento vzduch se stlačoval a takto stlačený vzduch ovládal i regulační ventily chladicího systému reaktoru, takže při ztrátě tlaku vzduchu ventily zavřely a zastavila se cirkulace hladící vody. 

‚Velice speciální stav‘ 

NRPA pokračovala v monitorování bezpečnosti reaktoru i v následujících dnech a mnozí opakovaně vznášeli otázky ohledně uzavření primárního chladícího okruhu. IFE původně referoval, že situace reaktoru není nijak „abnormální“. 1. listopadu začal NRPA žádat písemnou dokumentaci od odpovědných provozních a bezpečnostních manažerů. O několik hodin později obdržela NRPA oznámení od IFE, že reaktor je ve „velice speciálním stavu.“ 

To znamenalo, že IFE zjistil, že teplotní fluktuace v reaktoru naznačují zvýšený neutronový tok v jádře a spolu s tím, nebezpečí vznikání vodíku. Bellona by ráda podotkla, že to byl vznik vodíku v jádře reaktoru, co vedlo v březnu 2011 k sériím explozí v jaderné elektrárně ve Fukušimě. 

IFE tedy musela NRPA požádat o povolení opět otevřít ventily, i když to znamenalo vypuštění radiace na veřejnost. Ten následný únik radiace byl podle NRPA v rámci emisních limitů v rámci hodnot specifikovaných jako provozně přípustné. 

Souhrn 

IFE byl pod zvláštním dohledem NRPA, Belloně ale nepřipadá, že by IFE bral požadavky na zvýšené podávání kontrolních hlášení dost vážně. Vypadá to, že jim ani nedošlo, jak je v říjnu vzniklá situace vážná. IFE dokonce zanedbal postupy, které jsou pro něj předepsané, a nehlásil výsledky uspokojivě. 

Bellona má obavy, že jádro reaktoru se může, jakmile se ty ventily zavřou, destabilizovat. Vytváření vodíku v jádru reaktoru je, jak se ukázalo ve Fukušimě, velice závažné. IFE už předtím kromě jiného zavřel oběh v primárním chladícím okruhu během údržby, když byl reaktor odstavený. 

Obyvatelé okolí Haldenu byli předtím spokojeni se zárukami, že halu kolem reaktoru lze hermeticky utěsnit. Ovšem nehoda v říjnu ukázala, že tato záruka vlastně neplatí. 

Nils Bøhmer je generálním ředitelem Bellony. 

Zdroj: nuclear-news.net

Loading...

sdílet na Facebooku sdílet na Twitteru sdílet na Google Plus sdílet na VKontakte

Facebook komentáře
Komentáře registrovaných uživatelů

Napište vlastní názor