Čína, která si už desítky let drží stabilní růst, již dávno překonala stav, ve kterém měla podle proti-čínsky zaměřených stratégů narazit na růstový strop a potýkat se se stagnací a z ní plynoucími problémy. Ten růst měl desítky let charakter extenzivního rozvoje, při němž se budovaly dopravní aj. infrastruktury, urbanizace, elektrárny, továrny, což narazí na své meze, v okamžiku, kdy se země stane průmyslově rozvinutou, a k tomu na větší části čínského území došlo. Proto musí hledat nové cesty svého rozvoje a nachází je. V něčem je to budování nově se vynořivších infrastruktur nadcházejícího věku jako je budování 5G sítí, v čemž je Čína o krok před světem, ale ráda pomůže každému, kdo se k ní v této růstové strategii chce přidat.

Ovšem ta celková nová rozvojová strategie se nazývá Dvojí cirkulace, což je symbolika pro nás možná na první pohled ne zcela srozumitelná. My bychom v obdobném srovnání asi řekli, že spočívá na dvou pilířích nebo poněkud podobněji, že se točí kolem dvou os. Co tedy jsou ty osy? Kdybychom to chtěli formulovat jazykem marketingu, je to strategie dvojího podněcování poptávky. Čína si uvědomuje, že její růst může být tažen jen nárůstem poptávky po jejím zboží a službách a ten nárůst chce podněcovat jak v zahraničí, tak doma, a kolem těchto dvou růstů poptávky se má ovíjet vzhůru rostoucí ekonomika, přičemž oba tyto růsty se mají vzájemně doplňovat a posilovat. Jak to tedy chce dělat?

Čínský růst vždy postupoval podle v její tisícileté moudrosti zakotvené zásady: „Nejdříve se staň velikým, teprve pak bohatým!“ Čína prudce rostla, ale svými gigantickými zisky příliš neplýtvala na okázalou spotřebu, více je investovala do dalšího růstu tedy, aby se stala nejdříve ekonomicky velikou a teprve následně úměrně nárůstu si začala užívat. Ač ani příjmy a životní úroveň nijak nestagnovaly. Nebylo to žádné „utahování opasků, abychom se prohladověli k blahobytu,“ jak se to svého času zkoušelo u nás. Životní úroveň stabilně rostla a chudoba byla v Číně do loňského roku vymýcena. Růst bohatství nesený ale v souladu s tradiční moudrostí růstem ekonomické velikosti postupoval prudkým tempem vpřed také.

Teď je Čína mírně středně příjmovou zemí světa. Dost mě pobavilo, že některé činnosti řada firem kvůli rostoucím nákladům na čínskou pracovní sílu přesunula k nám do Česka. Zatímco na Západě mnoho analytiků úpí nad „zánikem střední třídy,“ v Číně mezitím středního příjmu dosáhlo 400 milionů spotřebitelů z její 1,4 miliardové populace. Řada lidí je tam podnikatelů a živnostníků, takže je tam 130 milionů tržních hráčů. A právě toto se má stát hlavní osou, kolem níž se bude točit růstová cirkulace, rostoucí domácí poptávkou bohatnoucí populace, pro kterou je třeba rozšířit i domácí výrobu spotřebního zboží a služeb, do čehož je třeba investovat, takže teď se Čína bude obrazně stávat větší i díky tomu, že se bude stávat bohatší.

A to se už nějakou dobu děje, největší podíl na ekonomickém růstu má nárůst spotřeby jejího bohatnoucího obyvatelstva. Roku 2010 se růst spotřeby podílel 49,3% na růstu HDP. Roku 2016 byl ten podíl 55%, roku 2019 se vyšplhal na 55,8%. Hrůza roku pandemie 2020 ten podíl spotřeby na růstu utlumila na pouhých 54,3%, ale roku 2021 se čeká, jak ten podíl zase naroste.

A jak má tedy fungovat ta druhá cirkulace, kolem níž se bude točit růst? Má fungovat na růstu zahraniční poptávky. Jenže, jak se nepřátelé Číny těšili, že tento její růst narazí na meze, neboť naše planeta začne být svým trhem pro růst čínského odbytu příliš malá, tak na to Čína jde stejně jako na domácí nárůst poptávky od bohatnoucího obyvatelstva. Potřebuje, aby růst poptávky po čínských produktech byl tažen růstem bohatství světa a propojením bohatnoucích oblastí s Čínou. Proto s takovým nadšením pomáhá rozvojovým zemím i transformujícím se ekonomikám jako země střední a východní Evropy v jejich rozvoji. Buduje všude levné infrastruktury a nesnaží se příliš vydělávat na úrocích při financování rozvojových projektů, protože největší její zisky spočívají v růstu bohatství s Čínou spolupracujícího světa, který tak přinese nárůst poptávky pro čínskou ekonomiku.

Nalévá tedy do oblastí s rozvojovým potenciálem ohromné přímé investice do zahraničí (OFDI), ale tím zároveň tím vytváří i investiční příležitosti, které do Číny lákají příliv přímých zahraničních investic (FDI) a obojí závratným tempem roste.

V rámci této cirkulace zaměřené na růst bohatství světa spolu s růstem propojení bohatnoucích částí světa s Čínou má prominentní postavení projekt přezdívaný Nová Hedvábná stezka čili Iniciativa pásu a cesty. Jde o budování dopravních tras napříč kontinenty, zejména rychlostních železnic, ale i navazujících přístavů atp. – tedy cest – kolem kterých mají díky tomu vznikat pásy tvořících se investičních příležitostí a tedy pásy rostoucí prosperity – proto Iniciativa pásu a cesty. Jednou z nejdůležitějších již vzniklých a sílících tras je Trans-eurasijský pevninský most, který činí z více než 8200 km dlouhé cesty zboží mezi Čínou a Evropskou unií záležitost několika dnů. A očekávání vložená do této trasy se plní.

V roce pandemie 2020 export zboží z EU, ač stižené hospodářskou depresí, do Číny, která také teprve rozbíhala ekonomiku, vzrostl o 2,2% a dovozy z Číny do Evropy vzrostly dokonce o 5,6%. Čína se tak toho roku stala největším obchodním partnerem Evropy a Evropa největším obchodním partnerem Číny.

Celkově v pandemickém roce 2020 čínský zahraniční obchod dosáhl meziročního nárůstu 1,5% a rekordní výše 4,65 bilionu $. Exporty o objemu 2,59 bilionu $ meziročně narostly o 3,6%, ač dovozy z depresí stiženého světa o objemu 2,06 bilionu $ klesly o 1,07%. Roční obchodní přebytek neskutečně narostl o 26,9% na 535,03 miliardy $.

V tomto roce deprese čínské OFDI investované do růstu okolního světa narostly o 3,3% na 132,94 miliardy $, přičemž světový kapitál vyjádřil důvěru v růstovou strategii Číny přílivem FDI do země zvýšeným o 4,5% ve výši 144,7 miliardy $, tj. Čína se pro světové investory stala největší superstar, do jejíhož růstu se vyplatí investovat.

Ani ekonomická deprese roku 2020 nezastavila nárůst obchodu, investic a průmyslové kapacity mezi zeměmi Pásu a cesty a Čínou. Čínský obchod s nimi narostl o 1%. Zvláště se zeměmi ASEAN, což bylo o 7%. Čínské investice k účastníkům Pásu a cesty narostly o 18,3%.

Přepravní uzle Hedvábné stezky včetně námořní složky. Silně vytížená trasa z Číny přes Rusko k Moskvě není zakreslená. (Source: Xinhua)

Na přelomu roku byla podepsána smlouva o Regionálním ekonomickém partnerství 15 asijsko-pacifických zemí a investiční smlouva s EU spolu s dalším nárůstem spolupráce v zemích Pásu a cesty, jejichž růst potáhne i růst Číny. I náš nárůst prosperity by tím tedy měl být tažen.