Pro několik generací Čechů jsou vánoční svátky nemyslitelné bez filmové pohádky Mrazík. Když ho před 30 lety nová česká moc z vysílání stáhla, byly televizní stanice doslova zasypány dopisy se žádostmi, aby se film na obrazovky vrátil. Promluvil o tom v rozhovoru s agenturou RIA Novosti populární český filmový režisér Zdeněk Troška. (Foto: Gorky Film Studio 1964)

„Film Mrazík je v Česku jednou z nejoblíbenějších pohádek. Poprvé byl v naší televizi vysílán v roce 1964, kdy byl natočen, a od té doby se stal neměnnou součástí vánočního programu, zimní svátky se staly pro všechny generace našich diváků bez něho nemyslitelné. Štafeta obdivu se jakoby předávala od rodičů dětem, od babiček vnukům. Proto také ztroskotal pokus nových postsocialistických úřadů stáhnout Mrazík z televizního programu – protestní dopisy dostávaly televizní stanice v obrovském množství,“ říká Troška.

Populárnější než americké fantasy

Film Mrazík natočil známý režisér pohádkových filmů Alexandr Rou v roce 1964. Byl to filmový debut šestnáctileté Natalji Sedychové v roli Nastěnky, jeden z prvních filmů Inny Čurikovové, která hrála Nastěnčinu nevlastní sestru Marfušku, a také Eduarda Izotova, který ztvárnil Ivana. A v roli baby Jagy si všechny diváky podmanil Georgij Milljar.

„Podle mého názoru má Mrazík spoustu předností, které lákají jak babičky a dědečky, kteří ho shlédli brzy po natočení, tak i jejich mladičké vnuky a vnučky,“ říká Troška.

Podle slov režiséra tento film učí dobru na příkladech hlavních postav, Nastěnky a Ivana, a napomáhá správné výchově dětí. A jeho záporné postavy straší svými slovy a činy, diváci z nich ale nemají strach, ale spíše legraci. Kromě toho znějí ve filmu krásné písničky.

„Mrazík je v Česku nesrovnatelně populárnější a více oblíbený film než všelijaké ty americké fantasy, hrdinové ruské pohádky jsou našim divákům bližší a pochopitelnější,“ říká Troška.

Kromě toho Troška vytyčuje příznivé působení na diváky zasněžené scenérie, kterou vidíme ve větší části filmu. „Naše nepočetné zimní pohádky jsou z nějakého důvodu populárnější než letní. Možná i proto, že sníh se stal v posledních desetiletích v Česku vzácností,“ podotýká režisér.

Dabing zaručil úspěch

„Hlavní úspěch ale spočívá ve velkolepém dabingu. Ti, kdo ovládají jak ruštinu, tak i češtinu, si snad všimnou některých nepřesností v překladu, bylo to ale uděláno záměrně, aby byly dialogy přiblíženy českému lidovému jazyku a folkloru. V 60. letech byl dabing filmů v tehdejším Československu uznáván za jeden z nejlepších na světě,“ říká Troška.

„Inna Čurikovová, kterou pokládám za svou dávnou přítelkyni, se vždy divila popularitě, které se dostalo filmu Mrazík v Česku. I když dostal tento film v 60. letech některé mezinárodní ceny, v současné době, jak mi říkala Inna, se už nevysílá v ruské televizi moc často, mezi Rusy už snad není tak populární. V Česku je ale jeho popularita fenomenální,“ říká Troška.

Kniha ruských pohádek je krásným vánočním dárkem

„V roce 1961 jsem se poprvé obeznámil s ruskými pohádkami, když jsem byl ještě malý chlapec. Přijel jsem do pionýrského tábora, kde pracovala moje matka jako zdravotní sestra, a našel jsem tam v knihovně sbírku ruských pohádek v češtině pod titulkem Krása nesmírná. Byly v ní Mrazík, Marja mistryně, Sněhová královna a jiné pohádky. Četl jsem tuto knihu znovu a znovu, strávil jsem v knihovně celý ten turnus. Možná právě se tehdy ze mě stal režisér pohádkových filmů,“ vzpomíná Troška.

„Mimochodem ona ‚moje‘ sbírka ruských pohádek Krása nesmírná se vydává v Česku znovu a znovu, vím to přesně, protože sleduji knihy s touto tématikou. A vím také z vlastních zkušeností, že knihy s ruskými pohádkami jsou i nadále krásným vánočním dárkem pro nové generace českých dětí,“ dodává režisér.

Úspěch přináší láska a poslušnost, ale ne síla

Podle názoru známého českého filmového kritika Kamila Fily je Mrazík skutečně krásným příběhem, nutí to k zamyšlení o příčinách úspěchu filmu právě v Česku, kde jako v žádné jiné zemi mají lidé rádi filmové pohádky, a to nejen děti, ale i dospělí, kteří je znají od dětství.

„Vidím tři příčiny popularity filmu Mrazík v Česku. Za prvé jsou v něm, stejně jako ve většině českých filmů, zlosynové ne tak hrozní a démoničtí jako spíše směšní. Třeba ta baba Jaga. Za druhé na rozdíl od mnoha ruských filmů se v něm děj vyvíjí dost dynamicky. Za třetí jeho hlavní hrdina Ivan překonává svůj narcisismus, který je mnoha lidem vlastní, a to nejen v dětství, a přitom není ve filmu žádný poučovatelský tón,“ řekl Fila.

Podle názoru kritika svou poslušností, láskou k jiným lidem a k přírodě dosahuje Nastěnka mnohem více než Ivan svou silou.

„Slunce na její žádost pozdrží svítání, květiny ji poslouchají, Děda Mráz je jí ochoten dát všechno. Zkrátka takovým lidem je svět nakloněn a dosahují v konečném důsledku úspěchu,“ řekl Fila a dodal, že tyto rysy jsou české národní povaze velmi blízké.

Zdroj: snews.com