Je to asi jeden rok, co mne můj kolega oslovil a zasáhl podstatnou myšlenkou. Řekl mi: „Nelpi až tolik na důsledcích, které konkrétně nastanou. Zaměř se hlavně na to, abys postupoval správným způsobem k tomu, co by sis doopravdy přál." (Foto: Pxhere)

Už mockrát za tu krátkou dobu jsem mu dal v životě za pravdu. Od té doby mám ze své práce i z věcí, které dělám nad její rámec, mnohem větší radost. Jednat správně – s ohledem na své znalosti a míru chápání věcí – je uspokojivý cíl sám o sobě. A co je určitě zajímavé, tento cíl vám nikdy nikdo nemůže v životě zmařit. Jednejte sami za sebe správně a přirozenému běhu věcí již s klidem přenechte, jak to nakonec dopadne.  

Projekt EU

Evropská unie je velký projekt. Je to v každém případě Něčí projekt a sleduje Něčí cíle. Vím dnes s jistotou, že můj projekt to není a mé cíle a mé zájmy opravdu nesleduje. Naprosto nikým nevolená a přitom nesmírně mocná Evropská komise, je důkazem velice nízké demokratičnosti projektu EU jako celku a tedy i jeho účelovosti. Jeho autoři si nechtějí nechat vzít své otěže nějakým nejistým demokratickým plebiscitem. Projekt EU mne osobně vůbec neláká a nejsem jeho příznivcem. Vlastně jsem přesvědčeným odpůrcem mnoha jeho konkrétních důsledků, které již přinesl a které představuje. A z této své pozice bych chtěl přistoupit také k volbám do Evropského parlamentu. Za vystoupení České republiky z EU bych hned zvedl svou ruku. Ale o tom volby do Evropského parlamentu opravdu nejsou. Jak mám tedy jednat správně v souladu s tím, co bych si doopravdy přál?

Co to znamená jít volit do Evropského parlamentu

Jako první je potřeba odpovědět si na otázku, co to vůbec znamená jít pozitivně volit nějakou stranu a její zástupce do Evropského parlamentu.  Jít k volbám do Evropského parlamentu a volit jakoukoliv politickou stranu znamená v každém případě podpořit projekt jménem „Evropská unie". Podpořit jeho legitimitu, jeho existenci a podpořit svou volbou ony Něčí cíle, které nejsou moje. Uskutečněná pozitivní volba je osobní podporou existence projektu EU. Je podporou od úplně každého voliče bez rozdílu, i kdyby si třeba myslel, chtěl a přál něco jiného. Pokud je v rozporu to, co si myslím a jak jednám, pak určitě nejednám správně. Žádnou konkrétní politickou volbou do Evropského parlamentu nelze dosáhnout zrušení nebo zásadního omezení projektu EU a jeho účinků vůči jednotlivým členským státům a jejich občanům. Nelze toho dosáhnout, i kdyby to snad některé politické strany deklarovaly jako svůj cíl. Jakákoliv pozitivní volba je principiálně volbou pro trvání EU, a to se všemi důsledky, které to již národům a lidem přineslo, přináší a ještě přinese. Myslím, že s takovým závěrem lze poměrně snadno souhlasit a široce se na něm shodnout. Žádnou politickou stranu do Evropského parlamentu tedy volit určitě nepůjdu. Není to správné s ohledem na to, co bych si doopravdy přál. 

Pozitivní volič jako vědomý hráč s plnou odpovědností

S tím přímo souvisí i další skutečnost, se kterou už každý z vás souhlasit nemusí. Je to podmíněno úrovní znalostí a mírou chápání věcí v závislosti na světonázoru každého člověka. Pokud nějaký systém či projekt svou svobodnou volbou podpoříme, poté také neseme odpovědnost za všechny důsledky, které takový systém či projekt v budoucnu zapříčiní. Lidé (pozitivní voliči) se domnívají, že nenesou odpovědnost za to, co provádějí nebo ještě provedou ty politické strany, které oni sami přece nevolili. To je velký principiální omyl. Volby jsou jako jedna velká rituální hra. Ta hra má dopředu známá pravidla. Každý pozitivní volič dobře ví, že ve volební hře může vyhrát jeho protivník, oponent a názorový odpůrce. A také ví, že to je správný výsledek hry, protože volby jsou podle svých pravidel většinový systém. Proto každý, kdo zvolí aktivní účast ve volební hře a zkusí v ní zkrátka své štěstí, avšak prohraje, zůstává morálně odpovědný za úplně všechny důsledky jím zahrané hry. Svou účastí a následnou porážkou totiž v principu podpořil a legitimoval vítězství svých politických protihráčů.  Pokud realizace projektu EU ve společnosti, jaká dnes je (a to si všichni mají možnost uvědomit), přinese příkoří, utrpení, křivdy a tragické důsledky pro mnoho lidí, jsou to v první řadě všichni pozitivní voliči, kteří zcela spravedlivě ponesou odpovědnost. Pozitivní voliči jsou hlavními odpovědnými za to, co se jim samotným a jejich blízkým v důsledku projektu EU stalo či stane.

Existuje jedna filozofická poučka. Je hluboce pravdivá na to, jak málo je známá a rozšířená. Ta poučka má formu otázky a odpovědi. Říká se v ní: „ Kdy může člověk ublížit jinému člověku, aniž by za to nesl sám plnou odpovědnost?" A podává tuto odpověď:  „Tehdy, když s tím ten druhý člověk sám dobrovolně souhlasí." A to je přece pravda, nemyslíte? Kdo si nechává dobrovolně a se svým souhlasem od jiných ubližovat, ten je hloupý. Je sám vinen za vlastní újmu a měl by se z ní tedy po zkušenostech poučit. Kdo se ani po zkušenostech nepoučí, je vinen o to více. Žádný rozumný člověk by neměl dobrovolně podporovat politické projekty jiných, které mu objektivně ubližují a které jej v mnoha závažných důsledcích poškozují. A pokud si své újmy a jejího rozsahu není dokonce vůbec vědom, poté je vinen neznalostí, pohodlností, nemístnou důvěřivostí a nezájmem o své vlastní a skutečné štěstí na tomto světě.   

Nevolič jako vědomý hráč s plnou odpovědností

Někteří lidé se proto domnívají, že nejít k volbám je právě ten způsob, kterým nepodpoří politické projekty a systémy, se kterými sami nesouhlasí. Projekty a systémy, které by nejraději chtěli ukončit, zrušit a za jejichž důsledky nechtějí nést žádnou odpovědnost. Bude pro ně možná velkým překvapením, že tomu tak bohužel není. Klíč k velké volební hře spočívá v jejích vychytralých pravidlech. Pravidla voleb na možnost tohoto přístupu lidí samozřejmě pamatují a velmi chytře jej „vtahují" do své hry jako její integrální součást. Nejít k volbám – to poskytuje předem známý důsledek, který je všeobecně známou součástí konečných výsledků voleb jako takových. Každý nevolič dobře ví, že když k volbám nepůjde, ponechá na ostatních pozitivních voličích, aby rozhodli o podobě budoucího systému za něj. Při takovém jednání nevoliče obecně známý systém ve volební hře samozřejmě vznikne a bude politicky složen právě tak, jak si vyberou ti druzí. Poměrně výstižně to na svém blogu popsal pan Tomáš Sedláček v roce 2010. ( http://blog.aktualne.cz/blogy/tomas-sedlacek.php?itemid=9934)

Svou neúčastí ve volbách poskytuje každý nevolič souhlas svým spoluobčanům (pozitivním voličům), aby podpořili a vytvořili budoucí systém bez něj a bez jakýchkoliv jeho vlastních přání, projekcí a cílů. Je to nihilistické přenechání svého odporu k systému a politickým projektům těm, kteří je ve volbách přijdou podpořit. A všichni nevoliči tohle samozřejmě z pravidel volební hry dobře vědí. Proto také nesou odpovědnost za důsledky, které tímto svým volebním nihilismem vědomě a svobodně umožní dosáhnout. V rovině morální je to neoddiskutovatelná skutečnost. A v rovině formálně-právní? V té je přece úplně jedno, jak to je.

Slepá ulička?

Pokud pozitivní voliči i nevoliči svým jednáním v principu podporují vznik systémů a politických projektů i s jejich důsledky a nesou za jejich důsledky odpovědnost, může se zdát, že jsme se dostali do slepé uličky. Že žádná třetí možnost, jak se zachovat u voleb, zkrátka neexistuje. A proto je rozhodně lepší a správnější k volbám jít a nějakou politickou stranu si zkrátka zvolit, než k nim vůbec nejít. Přesně tímto způsobem se věci jeví například již citovanému panu Sedláčkovi. Pokud bych jednal podle jeho doporučení, protivil bych se tomu, o čem jsem přesvědčen, co si myslím a co si na světě přeji. To není správné.

Třetí volební možnost existuje

Celé kouzlo správného chování člověka ne tomto světě spočívá v tom, že  vždycky existuje možnost, jak jednat a konat plně v souladu se svým přesvědčením a svědomím. Je potřeba si jen hluboce uvědomit okolnosti, své možnosti, sám sebe, svůj světonázor a... a opravdu vůbec nelpět na důsledcích. Nehrát sám vůči sobě pragmatické, diplomatické a vypočítavé hry o konkrétní výsledky. Poté již třetí volební možnost najednou uvidí a otevře se určitě i mnohým z vás. O jakou možnost se jedná?

Především jde o to, že člověk by měl své zájmy, svá přání a své štěstí na tomto světě a jejich ochranu brát do svých rukou aktivně. Přestože nečinnost a pasivita někdy mohou být správným jednáním, u tvorby společenského systému tomu tak rozhodně není.  Ten, kdo si nepřeje projekt EU s jeho předvídatelnými i nepředvídatelnými důsledky, ten by měl k volbám do Evropského parlamentu především jít. To nejpodstatnější, co je klíčem ke třetí možnosti, je ale něco jiného. Podstatné je to, co má člověk poté ve volební místnosti učinit a provést tak, aby jednal v souladu s tím, co si skutečně přeje a opravdu chce. Obsah žádného z předtištěných volebních lístků mu totiž tuto možnost nedává. Velká volební hra mu tuto možnost svými pravidly spolehlivě bere a odepírá. To si ale přece nikdo z lidí nemusí nechat líbit.

Přejte si a volte přímo to, co opravdu chcete

Pokud chcete jednat v souladu sami se sebou jako vědomé a suverénní bytosti na této Zemi, nenechte se ve volebních místnostech obrat a okrást pravidly volební „hry" o sebe sama. Do volební urny totiž nemá patřit lístek se žádnou politickou stranou.  Do volební urny patří lístek s obsahem vašich vlastních přání, tužeb, vizí i těch skutečností, které si rozhodně nepřejete, aby vám je budoucí politický systém, který vznikne, zkrátka „provedl". Volební akt je mocným aktem tvorby budoucího společenského systému. Zúčastněte se té tvorby s tím, co si skutečně přejete vytvořit pro sebe a své blízké vy sami. Jedině tak bude vaše jednání správné vůči tomu, co si skutečně myslíte, přejete a co chcete na tomto světě.

Váš hlas takhle zbytečně propadne!

Ano, to napadne hned určitě každého. A tím vás také budou úplně všichni strašit a snažit se vás mermomocí odvést od této možnosti. Za každou cenu vám budou chtít vnutit své vlastní volební varianty. Mj. také proto, abyste vy sami byli a zůstali odpovědní za věci, které vám poté jejich systém v budoucnu provede. Nenechte se zastrašit a odradit. Vždyť jejich volební varianty jste už vyzkoušeli přece v životě mnohokrát. Pomohli jste si? Pokud ne, zkuste konečně jednou tu svoji. Zkuste ji spolu se mnou. Nemáme vůbec co ztratit. Lze tím pouze získat. Nevěříte? Ono by možná stačilo to, aby desetitisíce lidí svým autentickým jednáním ve volebních místnostech učinilo odpovědnými za všechna svá příkoří, křivdy a nespravedlnosti způsobená jim funkcí systému, jeho skutečné tvůrce, autory a prznitele.  Nehleďte a nelpěte na kalkulované důsledky volebních počítadel. Zůstaňte věrni svému přesvědčení a svědomí a zachovejte se v souladu s nimi. Tento přístup k životu mi jej před časem prozářil nádherným světlem, které jsem tolik postrádal a kterého se dnes již nevzdám.

Nový volební lístek

Každý, koho tato třetí varianta osloví a kdo se rozhodne ji provést, by si měl svůj volební lístek vytvořit doma sám. Měla by to být vaše autentická přání a vaše zápovědi, které aktem volební tvorby vnesete jako svůj vklad do budoucího systému. Z mého volebního lístku, který zde uvádím, se však určitě můžete volně inspirovat:

„Přeji si, aby Česká republika nebyla dále členským státem Evropské unie. Přeji svému národu a sobě plnou suverenitu řízení České republiky jejími vlastními občany. Přeji si, aby můj národ vedli a rozhodovali o něm uvědomělí, mravní, ušlechtilí a duchovně vyspělí lidé, kteří spojují upřímnou pomoc a ochranu práv a zájmů občanů České republiky se svým vlastním štěstím a svou životní realizací. Ti, kterým je ctí nás vést. Přeji si, aby byly efektivně potlačovány všechny ekonomické a jiné lobbistické zájmy, které škodí lidem a Zemi, jejich štěstí, zdraví, spokojenosti a které brání jejich vývoji. Přeji si, aby bylo ve všech ohledech postupováno proti jakékoliv válce a aby žádní občané České republiky nebyli součástí vojenských jednotek na území žádného jiného národa. Přeji si, aby ekonomické bohatství, které vzniká z práce občanů České republiky, zůstávalo jako hodnota v mé zemi a mohlo být užíváno pro její zvelebení a její další vývoj. Přeji si, aby byla maximálně podporována tradiční rodina a svobodná vůle, vlastní rozhodnutí lidí a jejich světonázor a hluboké přesvědčení nebylo omezováno žádnými všeobecnými a vykonstruovanými dobry a výhodami pro ty ostatní. Přeji si zachování a maximální podporu naší tradiční kultury a odkazu předků své země. Přeji si, aby se moudrost vrátila do vzdělávacího systému a nenormální jevy a vlivy v této společnosti, byť tolerované, nestaly se jevy normálními a nerozumně upřednostňovanými. Přeji si, aby národ České republiky nikdy neparazitoval na zdrojích a bohatství národů jiných a jiné národy či skupiny na zdrojích a bohatství našem. Přeji si podporu pravdy a pravdivých a upřímných informací za všech okolností. Ten, kdo způsobí jiným lidem škodu či příkoří, ať vždy a co nejdříve dojde spravedlivé odplaty. Nedávám svůj dobrovolný souhlas s žádnými jinými důsledky společenského systému, který vznikne po těchto volbách, než s těmi, které vyplývají z těchto přání."

Adam Novotný

Názory publikované přispěvatelem nelze ztotožňovat s postoji redakce zpravodajství AC24.cz