Brucelóza byla v České republice poražena před 60 lety. Stále je však možné infikovat se tímto onemocněním v zahraničí. To se například stalo čtyřem turistům z Opavy, kteří se nakazili v Arménii.

Nemoc tak opět po několika letech přivezli do Česka. Do poslední chvíle ale nikdo nevěděl, co za nemoc je vlastně trápí. Jak tedy můžeme brucelózu poznat? Jaký má tato nemoc průběh?

„Brucelóza je závažná zoonóza (choroba přenosná ze zvířete na člověka, pozn. red.). Dělá obrovské ztráty u hospodářských zvířat, a proto mnoho zemí proti této nemoci bojuje. Česká republika v 60. letech minulého století dokázala toto onemocnění vymýtit,“ prozradil TV Nova Petr Kümpel, který je primářem na Infekčním oddělení Slezské nemocnice v Opavě.

Navzdory skutečnosti, že je tato nemoc u lidí a zvířat rozšířena po celém světě, nejčastěji se vyskytuje v tzv. endemických oblastech. Tedy ve Střední a Jižní Americe, na Středním a Blízkém východě a v oblasti Středozemního moře.

V těchto oblastech se tak nedoporučuje kontakt s hospodářskými zvířaty, protože by mohla být nemocná a člověk by se mohl rychle nakazit. Za infekční se však nepovažují jen tělní tekutiny či jiné výměšky zvířete, ale také nezpracované syrové maso nebo mléko a mléčné výrobky. A infekce českých turistů s největší pravděpodobností způsobily právě mléčné výrobky z horských farem v Arménii.

Uvádí se, že kromě přenosu ze zvířat na člověka je možné nemoc přenést i z člověka na člověka. Podle Státního zdravotního ústavu jde však o výjimečné případy.

„K přenosu může dojít z matky na dítě při porodu (bakterie jsou totiž přítomny v porodních cestách), nebo sexuálním stykem,“ píše SZÚ.

Inkubační doba nemoci je přitom poměrně dlouhá – trvá 2-4 týdny. Teprve poté daná osoba zcela onemocní brucelózou. Onemocnění bývá kvůli své podobnosti zaměňováno s tuberkulózou, mononukleózou nebo břišním tyfusem. Také průběh brucelózy je u každého velmi individuální.

Pro brucelózu je typická horečka, zapáchající pot, nepříjemná pachuť v ústech, nechutenství či celková slabost. Dané onemocnění může vést také ke zvětšení jater nebo sleziny a mužů dokonce k zánětu varlat.

Kvůli nespecifickým příznakům může lékařům trvat delší dobu, než tuto nemoc odhalí a správně určí. A veterinářům se to dokonce zjišťuje lépe, než klasickým „lidským“ doktorům. V dnešní době navíc ještě není dostupná žádná účinná vakcína proti této zákeřné nemoci.

Nemoc je také velmi těžké vyléčit a zcela ji porazit. Léčba může trvat až několik měsíců a pokud není pacient dostatečně léčen, může se nemoc vrátit. Dokonce ani po úplném vyléčení se u člověka nevytváří celoživotní imunita proti tomuto onemocnění.

A jak se proti této nemoci chránit? Lékaři doporučují konzumovat pouze pasterizované nebo převařené mléko a mléčné výrobky. Lidé by také neměli jíst syrové maso a játra z endemických oblastí. Důležitá je také důkladná osobní hygiena. Pokud jde o zvířata, ta se v případě nákazy musí okamžitě utratit a stáda pak musí být důsledně kontrolovaná veterináři.