Český ekonom Pavel Kysilka poskytl rozhovor HN. Hovořil v něm o ekonomice obecně a zmínil se také o tom, co ohrožuje Česko. Celý rozhovor byl zveřejněn na stránkách ihned.cz. (Foto: Wikimedia)

První otázka moderátora diskuze směřovala k tomu, zda opravdu ekonomice hrozí krize, o níž všichni hovoří, že již čeká za dveřmi. Kysilka  portálu odpověděl následovně:

„Když se podíváme na několik posledních krizí, zdá se, že globální ekonomika může mít před sebou ještě nějaký čas poklidného vývoje. Klíčové indikátory pracující s vývojem cen nemovitostí, akcií a tak dále ještě nedosáhly nebezpečné úrovně, na které když přijde nějaká rozbuška, už nastane exploze a ekonomika se propadne do krize. Je ale fakt, že pomalu se k té hranici blížíme. Některé varovné indikátory, třeba zadluženost západoevropských zemí, jsou horší než v roce 2008. Některé ekonomiky už jsou v recesi (…)," myslí si ekonom.

Na otázku, kolik času do vypuknutí této krize ještě zbývá, však odpovědět nedokázal. V souvislosti s tím však zmínil dva nepředvídatelné a vysoce rizikové faktory, které jsou v tomto ohledu dost důležité.

„První je psychologický. Daleko silnějším krizotvorným faktorem, než kdy dříve, jsou nálady. Svět je digitální vesnicí, co se stane v USA, sledujeme otevřeným oknem obrazovek chytrých mobilů v Evropě, v Číně a naopak. A druhou věcí je naprosto nevyzpytatelné chování politiků," tvrdí odborník.

Za problém číslo jedna přitom považuje potenciální obchodní válku. Přitom stále doufá, že tato válka reálně nevypukne a jde jen o nějakou přetlačovanou.

„Zdá se, že USA, Čína a EU spíš hrají přetlačovanou, a nakonec dojde k dohodě. Všechny strany jsou v situaci, kdy se vzájemně potřebují. Kdyby však Donald Trump skutečně prohlásil evropské automobily za „bezpečnostní riziko", bylo by to speciálně pro nás špatné. V poměru k velikosti ekonomiky jsme ve světě druzí nejzávislejší na autoprůmyslu a obchodní válka by se nás velmi dotkla. V horším scénáři, se kterým pracujeme, by to znamenalo pokles růstu HDP kolem 0,8 procenta. A to už by šlo o desítky tisíc lidí, kteří by přišli o práci," vysvětlil.

Přitom dodal, že by šlo o tzv. lose-lose situaci, které se podle jeho názoru chtějí všichni vyvarovat.

V rozhovoru Kysilka zmínil také svůj názor na to, jak by ovlivnil situaci tvrdý brexit. Zde by ten prvek skutečné iracionality mohl být, dle jeho mínění, opravdu velmi silný. Má to být prý jakýmsi varováním pro ostatní, kteří by chtěli EU také opustit. Přitom však připustil, že se Britové chovají nepřipraveně.

„Všechny kroky, které udělali — od spuštění referenda až dosud, kdy jako by nevěděli, co chtějí —, to je jeden amatérismus za druhým. Tam není ani trochu strategičnosti, pragmatičnosti, nic, na co jsme byli u Britů zvyklí. Taková krize britskosti je šok pro celý svět. Výsledkem je to, že se střetává amatérismus Britů se silovou, ideologicky hnanou pozicí zbytku EU, a to nemusí dopadnout dobře," okomentoval dění kolem brexitu.

I tak si ale stojí za názorem, že až takovou krizi, k níž došlo v roce 2008, brexit spustit nedokáže. Mohlo by to však vyvolat psychologický šok, který by měl velké důsledky.

„Francie je v obrovských sociálně-ekonomických problémech, Itálie zažívá recesi a má hrubě nezdravý finanční sektor, německé banky a penzijní fondy mají velkou expozici vůči Itálii a Řecku. Ve světovém ekonomickém skladu jsou silné výbušniny. K výbuchu stačí jiskra, a tou se brexit může stát. Psychologický šok může určitě způsobit větší problémy, než jsou ty, které by vám vyšly při chladné ekonomické kalkulaci na papíře," řekl Kysilka.

Dále dodal, že z evropské integrace bychom si měli chránit klíčové ekonomické svobody. Domnívá se totiž, že to je v zájmu nejen nás, ale i celé  Evropy. Dotknul se také eurovoleb a toho, co by se dělo, kdyby zvítězili populisté nebo eurokritičtí konstruktivní politici. Unie prý potřebuje reformu a diskuzi.

„Nejhorší ze všeho by bylo pokračování neřešení problémů. Ulpívání na politické korektnosti, která brání seriózní diskusi," pronesl k dané věci.

Jaký vývoj Evropské unie v budoucnu by se však ale českému ekonomovi líbil nejvíce?

„Mně by se líbila Evropská unie jako nákupní košík. Tedy že některé základní věci, jako jsou klíčové hodnoty demokracie, právního státu a ekonomických svobod, se nezpochybňují. Ale jinak by v nabídce byly volitelné záležitosti — třeba bankovní unie, energetická unie, eurozóna, prostě integrační projekty, u kterých by si jednotlivé země mohly říct, jestli se jich chtějí účastnit, nebo ne," řekl portálu Kysilka.