Karolina Stonjeková: Homer Simpson a Greta Thunberg aneb Klimatická nouze, komedie pouze!

„Ale tati,“ řekla, „historie je plná falešných proroků, kteří předpovídali konec světa.“ „Jenže holčičko,“ opáčil zatvrzele Homer, „já mám něco, co oni nikdy neměli… Dobrý pocit z toho všeho!“

Stejně jako se Homer mýlil s předpovědí apokalypsy, mýlil se i s tím dobrým pocitem. Předpovídatelé katastrofických scénářů totiž dobrý pocit ze svého díla zcela nepochybně mají. A nejen to – kromě dobrého pocitu mají i světla ramp, pozornost a podporu médií a v neposlední řadě peníze.

Možná si na něj už ani nevzpomenete… Byl to takový milý a pohledný chlapík, který ještě ke všemu zastával vysoké posty v americké administrativě. Jmenoval se Al Gore. Ten v roce 2006 předpovídal, že lidstvo má pouze deset let na to, aby zastavilo globálně -oteplovací katastrofu. Ze série přednášek se nakonec zrodil i celosvětově známý dokument Nepohodlná pravda a aktivity na poli klimatického alarmismu dokonce vynesly Goreovi Nobelovu cenu míru. Nešlo přitom jen o prestiž, ale také o peníze.

Už v roce 2004 totiž založil Gore společně s Davidem Bloodem (jehož jméno bylo známé především ve spojení s bankou Goldman Sachs) firmu Generation Investment Management, která se mimo jiné zabývala obchodováním s emisními povolenkami. Ano, s těmi samými emisními povolenkami, které se staly motorem celého oteplovacího byznysu. A pro duo Gore – Blood byznysu zatraceně výhodného, protože jim jen mezi lety 2008 a 2011 vynesl přes 200 milionů dolarů.

Jenže to bylo tehdy… Dnes se píše rok 2019 a i těm nejzarytějším příznivcům oteplovacího náboženství musí být jasné, že se žádná ekologická katastrofa nestala. A nestane – což ale není důvod proti ní nebojovat. Navíc je s odstupem času jasné i to, že Gore, coby tvář alarmistů, posloužil zcela dokonale sám sobě, ale boji proti klimatickým změnám až tak dalece ne.

Bohulibá bitva o klima se však musí bojovat dál, bez ohledu na to, že staří válečníci opustili kolbiště. Tím spíše, že se v ní točí zcela nebývalé finanční částky. Před šesti lety například skupina Climate Policy Initiative přišla se studií, podle které v roce 2013 činily celosvětové náklady klimatického šílenství 359 miliard dolarů a od té doby odhady neustále rostou. No, řekněte sami, kdo by si z takového balíku nechtěl alespoň trochu ukousnout?!

S tím, jak se změnila doba, změnil se i prostředek vedení boje, či spíše hlavní bojovník. Uhlazeného politika vystřídala autistická dívka s lehce šíleným výrazem v očích a zafungovalo to. Zajímavé je, že zatímco voličů se v dnešní době na názor nikdo příliš neptá, když se najednou kde se vezme, tu se vezme, jakási Greta Thunberg, rázem jí dopřávají slyšení na půdě OSN či v Evropském parlamentu a audienci jí udělila dokonce i hlava katolické církve.

Zatímco dříve jsme slýchávali, že klima je přece odbornou záležitostí, ke které se mají vyjadřovat odborníci, dnes je do role „odborníka“ pasována školačka, jejíž odborné kvality nejlépe charakterizuje výrok její matky, podle něhož vidí Greta oxid uhličitý pouhým okem. Celé to zní naprosto obskurně a vlastně to obskurní je. Obskurní komedie za miliardy, ale z hlediska PR jde o naprosto geniální tah.

Zacílit na mladou generaci, která je sama o sobě plná nadšení, touhy měnit svět, plná revolučních myšlenek – s tím se dá udělat daleko větší díra do světa než s uhlazeným státníkem v obleku.

A tak dnes média fandí politikům, kteří teatrálně vyhlašují jakési neuchopitelné „stavy klimatické nouze“ a popřávají sluchu náctiletým klimatickým Homerům Simpsonům, kteří tu nechodí v pátek do školy, tu polehávají na jednáních magistrátu, a vzájemně se předhánějí v odvážných tvrzeních, zda nás do konce našich dnů čeká jen pět, sedm nebo deset let. Deset let, které před 13 lety věštil už Al „Simpson“ Gore…

Zkrátka komedie v popředí lukrativního miliardového byznysu, kterému dělají stafáž naivní Homerové, toužící spasit svět.

Karolina Stonjeková