Profesor Jaroslav Flégr a generál Ritter von Herbert.

Matušič přinesl na vojenském nádraží v Budapešti hejtmanovi Ságnerovi telegram, který poslal velitel brigády generál Ritter von Herbert. Byl téhož obsahu, nešifrován, jako na poslední stanici: „Rychle uvařit menáž a pochodem na Sokal. Vozatajstvo začíslit u východní skupiny. Výzvědná služba se zrušuje. 13. pochodový prapor staví most přes řeku Bug. Bližší v novinách.“

Kadet Biegler: „Dovolte, pane hejtmane, mám zde při ruce také náhodou mapu jako Vy, pardon, pane hejtmane. Tu se mi zdají některé rozkazy pana generála….“

Hejtman Ságner: „Kadete Bieglere! Vy chcete polemizovat s rozkazy velitele brigády?!“

Hejtman Tayerle: „Tyhle telegramy můžete klidně zahodit. Mezi námi, velitel brigády se zbláznil. Paralýza. Posílá tyhle šílenosti na všechny strany.“

Hejtman Ságner: „Proč tedy???“

Hejtman Tayerle: „No to víte, než to na ministerstvu poznají…“

Hejtman Ságner: „Za takových okolností nastává ovšem zmatek.“

Toto je mail, který rozesílá evoluční biolog, etolog, parazitolog a psycholog, jeden z hlavních stratégů boje proti covid, variantě delta, variantě omikron a dalším variantám, profesor RNDr. Jaroslav Flégr, CSc.

„Vážení,
během pandemie jsem s odstupem čtyř měsíců zveřejnil pět střednědobých předpovědí vývoje epidemie. Šestou jsem plánoval zveřejnit 31.12. S ohledem na bezpečnost svou a své rodiny to ovšem tentokrát neudělám. Domnívám se však, že zodpovědné orgány a osoby by ji měly mít k dispozici a to pokud možno ihned. Proto volím tuto cestu. Má analýza není určena ke zveřejnění a ani novinářům nebudu její obsah komentovat. Předejte ji však, kdo můžete, na příslušná místa.


Ještě před koncem roku v Česku převládne varianta omikron, my se to však kvůli nedostatečnému testování a sekvenování dozvíme až v lednu. Počty nově nakažených vzápětí vyletí strmě nahoru – zatímco deltě trvalo zdvojení počtu nakažených asi týden (ve slušně proočkované populaci i déle), omikron to zvládne každé dva dny. Nakazí se jak ti, co nemoc už během podzimu či dříve prodělali, tak ti co byli očkovaní dvěma dávkami, a dokonce i zhruba třetina těch po třetí dávce. Relativně nejlépe budou chráněni ti s hybridní imunitou, a z nich zejména ti, co se nakazili až po dokončeném očkování RNA vakcínou.


S krátkým časovým odstupem dorazí vlna pacientů do nemocnic, ve kterých bude v té době kvůli probíhající nákaze chybět mnoho zdravotníků. Omikron se i v těle nakaženého množí rychleji než předchozí varianty, takže odstup vlny hospitalizací od vlny nákaz bude kratší než v případě varianty delta, konkrétně asi týden. Není bohužel pravda, že by omikron vyvolával výrazně mírnější průběh onemocnění. Výsledky ještě nejsou definitivní, ale onemocnění bude mít nejspíš stejně vážný průběh jako nákaza variantou delta. To, že jsme počátkem prosince mohli doufat v mírnější průběh onemocnění, bylo výsledkem dvojího zkreslení:

1) Kvůli tomu, že omikron prolamuje předchozí imunitu, je mezi nakaženými mnoho očkovaných a těch, co už nemoc prodělali. Ti mívají téměř vždy mírnější průběh následné nákazy.


2) Omikron se exponenciálně a velmi rychle šíří, takže denní počty nakažených přibývají mnohem rychleji, než denní počty hospitalizovaných. Proto je v každém okamžiku poměr počtu hospitalizovaných (i poměr počtu mrtvých) k počtu nakažených nízký a míra patogenity omikronu se tak zdá mnohem nižší, než je ve skutečnosti.


Zatímco v předchozích vlnách byl největším nebezpečím kolaps zdravotnictví, v omikronové vlně k tomu přistupuje reálné nebezpečí vážného narušení fungování celé společnosti. Je klidně možné, že prakticky v jeden okamžik bude nemocná třetina i více obyvatel Česka. To se přitom může týkat i zdravotníků a dokonce i pracovníků kritické infrastruktury. Co by to mohlo znamenat pro chod společnosti, asi není třeba rozebírat. Není divu, že státy západní Evropy nyní dělají vše pro to, aby tomu zabránily. Je třeba, aby orgány státu i naši zákonodárci už nyní udělali vše pro to, aby chod společnosti byl v maximální míře zachován. Povinné očkování třetí dávkou pracovníků potřebných pro chod kritické infrastruktury je naprostá nezbytnost.


I omikronová vlna nakonec opadne – částečně samovolně promořením populace, částečně díky lockdownu, který si spontánně naordinuje větší část společnosti. Předtím však počty nakažených i hospitalizovaných dosáhnou mnohem vyšších hodnot, než jaké jsme tu měli kdykoli v minulosti. Počty nakažených za den určitě přesáhnou 50 tisíc a nejspíš i 100 tisíc, jen se o tom kvůli zahlcení kapacit testování (o trasování ani nemluvě) dozvíme až zpětně. Jestli a o kolik překonáme rekordy v počtu mrtvých za den, už záleží jen na tom, zda, kdy a kolik získáme dávek nových léků molnupiraviru a zejména paxlovidu. Zajištění těchto léků je v současnosti životně důležité.


Co tedy udělat před nástupem omikronové vlny? Stát, tedy zákonodárci i exekutiva, by se nyní měli soustředit na zajištění udržení chodu kritické infrastruktury za podmínek, kdy v jednu chvíli bude nemocná či v karanténě až třetina obyvatelstva větších obcí. Všechny zaměstnance kritické infrastruktury je potřeba urychleně naočkovat třetí dávkou vakcíny. Hlavní úsilí zaměřené na minimalizaci počtu obětí a následných zdravotních dopadů prodělaného onemocnění by se mělo napřít na co nejrychlejší získání dostatečných zásob nových léků molnupiraviru, paxlovidu a přípravku sotrovimab (v současnosti používané monoklonální protilátky na omikron nefungují). Zároveň je třeba zintenzivnit úsilí o naočkování a doočkování maxima osob nad 60 let. I zahájené očkování může zachraňovat životy. V časové tísni je však nejefektivnější se soustředit na poskytování třetích dávek. Občany by bylo třeba dopředu upozornit, že by se měli připravit i na možnost, že nebude vhodné či dokonce možné vycházet i několik týdnů z domu. Měli by proto mít přichystané zásoby svých léků a raději i základních potravin a peněz v hotovosti. Připravit by se měli i na možné dílčí výpadky v zásobování, včetně možných výpadků v zásobování elektřinou a plynem.


Je důležité občanům vysvětlit, že prodělaná nemoc ani dvě dávky očkování už proti nové nákaze příliš chránit nebudou; zatím se zdá, že obojí chrání tak z 20 %. I dokončená třetí dávka očkování bude proti nákaze chránit tak ze 70 %. Není jisté, jak dobře budou na omikron fungovat běžné diagnostické testy. Respirátory a roušky budou nejspíš riziko nákazy omikronem snižovat podobně jako riziko nákazy deltou, jenomže kvůli vyšší infekčnosti omikronu bude i tato ochrana nedostatečná. Jediné, co bude dobře fungovat, je karanténa – vyhýbání se kontaktům s jinými lidmi. I tady je třeba zdůraznit jeden problém – zdá se, že v případě omikronu se člověk stává infekčním už jeden den po nákaze. Stát by měl začít jednat okamžitě. Současně je třeba v režii psychologů a sociologů naplánovat, kdy a jakým způsobem nejlépe předat potřebné informace o blížící se vlně občanům. Jestliže budou lidé na budoucí problémy upozorněni dopředu, budou je patrně mnohem lépe snášet. V Praze, 18.12. 2021“

Za takových okolností nastává ovšem zmatek. Jak dlouho ještě potrvá, než na to na ministerstvu zdravotnictví, úřadu vlády a v redakcích médií přijdou??? Jak dlouho ještě???

Jan Hnízdil