Již příští týden v úterý 19. října se sejde ústavní komise Senátu, která bude rozhodovat o tom, zda je prezident Miloš Zeman schopný vykonávat svůj úřad. (Foto: Facebook/Jiří Ovčáček)
Ujasní si, jaké budou kroky v případě, že by se jeho zdravotní stav nezlepšil.
Připomeňme, že v neděli byl prezident Miloš Zeman převezen do Ústřední vojenské nemocnice. Ředitel nemocnice Miroslav Zavoral při tiskové konferenci včera uvedl, že od pacienta nemá svolení na zveřejnění jeho diagnózy. Sdělil, že prezident je hospitalizován v souvislosti s chronickým onemocněním. Uvedl také, že přesný zdravotní stav prezidenta je mu znám, což umožňuje přesně zaměřit léčbu.
Pražský hrad se ohledně zdravotního stavu prezidenta zdržuje komentářů. Prohlašuje však, že prezidentův zdravotní stav mu nebrání ve výkonu jeho funkce. Zatím není jasné, jak dlouho bude hospitalizace prezidenta trvat.
Ústavní komise Senátu bude o tom, zda je prezident schopen vykonávat svůj úřad, jednat v úterý 19. října.
„Panu prezidentovi přeji brzké uzdravení, ale jsme v situaci, kdy je potřeba mít jasně vyříkané postupy, pokud by k brzkému uzdravení nedošlo,“napsal senátor Zdeněk Hraba na sociální síti.
Dodal, že si nemůžeme dovolit „paralýzu ústavních institucí právě v důsledku možných komplikací hlavy státu“.
Pakliže by nemohl prezident kvůli zdravotnímu stavu svůj úřad vykonávat, bude podle něj chod ústavních institucí paralyzován. Dalším postup pak bude řešit ústavní komise Senátu. Hraba zmínil článek 66 Ústavy, tedy prohlášení prezidenta za neschopného výkonu úřadu.
Zmiňme, že o tom, zda by mělo plénum hlasovat o prohlášení prezidenta Zemana neschopného vykonávat funkci, již jednala senátní komise pro Ústavu ČR dvakrát – v červnu a v červenci. Tehdy jednání ale nedoporučila.
Jaký by byl postup, kdyby se to odehrálo? Musely by se na rozhodnutí zbavit Zemana jeho pravomoci shodnout obě komory parlamentu, rozhodnutí by musela učinit nadpoloviční většina přítomných poslanců i senátorů. V případě, že by tak učinili, Zeman by zůstal v úřadu, výkon by však přešel částečně na předsedu vlády, částečně na předsedu Sněmovny.
Web iDnes.cz však cituje slova ústavního právníka a prorektora Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha. Podle něj rozhodnutí nemohou poslanci a senátoři učinit jen tak. „Měl by vycházet z nějakých konkrétních podkladů, v daném případě ze zdravotní dokumentace nebo nějaké lékařské zprávy, která by byla za tím účelem poskytnutá,“ uvedl dříve pro web.
Jde totiž o to, že zákon přímo nepočítá se zdravotní nezpůsobilostí. „V zásadě se vychází z toho, že by to měla být nesporná situace. Tedy situace, kdy je třeba prezident republiky unesen nebo se dlouhodobě zdržuje třeba v zahraničí a odmítá se vrátit či je v bezvědomí a nemůže vykonávat úřad,“ uvedl Gerloch, za jakých podmínek by mohlo dojít k odebrání pravomocí.
Pakliže by parlament skutečně rozhodl, že Zeman již není schopný prezidentské funkci dostát, mohla by se hlava státu bránit u Ústavního soudu. Ten by o věci rozhodl ve zrychleném řízení.
Zdroj: snews.com