Po sérii nejrůznějších korupčních afér (Gripen, Pandur,) a selhání na nejvyšších místech (Tvrdík, Parkanová, Peake) se možná rýsuje na obzoru další skandál. Tentokrát se týká dodávky neprůstřelných vest pro české vojáky. S tímto problémem se armáda a ministerstvo obrany (Martin Stropnický, ANO bude líp!) potýká již několik let, neprůstřelných vest je značný nedostatek. Jako obvykle v České republice se nejprve nic nedělo a pak se vyhlásila veřejná soutěž. Tentokrát uspěla Česká zbrojovka a potřebné vesty měla dodat v listopadu minulý rok.
Zbrojovka s vestou uspěla ve vojskových i kontrolních zkouškách, a proto většinu z objednaných (2291) vest vyrobila. Zakázka za 68 miliónů, 29 720,– Kč / kus. Česká zbrojovka měla ovšem s dodávkou problém. Řada námitek a dotazů na technickou specifikaci zapříčinila mnohaměsíční zpoždění.
„Po dlouhodobém dialogu s Českou zbrojovkou byl smluvní vztah ukončen. Vzájemné závazky budou řešeny dle smlouvy a právního řádu ČR," řekl v pondělí Právu mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Jedním z udaných důvodů je, že celá výroba vest neproběhla pod dohledem státního Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti (SOJ).
Náhradní řešení je ovšem na obzoru. Americké vesty SPCS Magnum TAC-1. Které ovšem vyjdou dráž, 35 tisíc korun bez DPH. Hlavně, že české vojáky vystrojí standardizovanou výstrojí americké výroby a podpoří americkou zbrojařskou firmu (firma KDH Defense Systems, USA). Působením lobbistů z Divokého západu se snad nějaký obor Bezpečnostní informační služby České republiky zabýva.
Několik informací k samotné neprůstřelné vestě. Nejedná se přímo o neprůstřelnou vestu ale o nosič balistických plátů. Nosič/vesta do které se zasunují balistické pláty. Mezi profesionály se rozhořela diskuze, zda ministerstvo hodlá nakoupit vesty včetně balistických plátů, či pouhé nosiče. Tato informace není dosud jasná a málokdo by byl překvapen, kdyby nastala horší varianta.
Jde o vestu z roku 2009 (firma KDH Defense Systems, USA), která se pochopitelně vyrábí rovněž v různých kamuflážních vzorech. Opět mezi profesionály vládne neklid, jaká varianta maskování do Čech dorazí, zda bude vůbec vhodná pro účely české armády.
Není rovněž známo zda výroba amerických vest probíhala pod dohledem českého státního Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti (SOJ), což byla jedna z podmínek, jež znevýhodnila Českou zbrojovku.
Odpovědi snad znají ve firmě Argun, která by měla vesty SPCS Magnum TAC-1 dodat. Celkem 5500 vest za 210 miliónů, 35 tisíc korun bez DPH za kus. Více vest za vyšší cenu od Spojených států.
Frma Argun zajisté není v oblasti státních zakázek na neprůstřelné vesty žádným nováčkem. Známou se stala její dodávka neprůstřelných vest pro Policii České republiky, které měly chránit policisty pryskyřící namísto pancíře.
Vojáci armády České republiky mohou jen doufat, že dodáné nosiče/vesty budou včetně balistických plátu, které nebudou z pryskyřice, a že nebudou muset čelit konfliktům bez této ochrany.
Třešničkou na dortu je, že v rámci NATO existuje agentura NSPA, kde lze běžně řešit dodávky standardizované výzbroje a výstroje. Proč se Česká republika rozhodla agenturu využít pouze v případě prvních 500 vest za 17,5 miliónu je již jen další v řadě nezodpovězených otázek v celé kauze.
Petra Sadová